Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 198/2020-24
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Ondryášovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši částka k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokátky, ulice a číslo, obec a číslo, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, [ulice a číslo], [obec a číslo], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád soud uvede v rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.
Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne datum je zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od datum do zaplacení jako dlužné jistiny zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba příjmení p.l.c. se sídlem žalovaným dne datum.
Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytuje cizí prvek daný sídlem žalobce, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci a příslušnosti v projednávané věci. Za situace, kdy Česká republika i Kyperská republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po datum, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (příjmení) číslo. Podle čl. 18 odst. 2 citovaného nařízení u spotřebitelských smluv smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V dané věci jde o závazek ze spotřebitelské smlouvy, žalovaný jako spotřebitel má bydliště v České republice a tím je dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí sporu.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval, k jednání soudu dne datum se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán.
V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba příjmení p.l.c. poskytla žalovanému dne datum na sdělený účet ze strany žalovaného č. bankovní účet částku částka. Žalobce tvrdil, že právním důvodem pro poskytnutí této částky bylo uzavření smlouvy o zápůjčce dne datum mezi právnická osoba p.l.c. a žalovaným, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet zápůjčku ve výši částka, poplatek za úvěr činí částka, roční úroková sazba: 425,83% s datem splatnosti datum. Dne datum podepsal věřitel žalovaného a žalobce smlouvu o postoupení pohledávek, kterou věřitel postoupil pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum, na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný původním věřitelem pohledávky informován. Žalovaný dosud částku částka žalobci neuhradil, ačkoliv byl k zaplacení vyzýván v upomínce ze dne datum. V žalobě chybí skutková tvrzení, zda a jakým způsobem právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky.
Podle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného při poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobce však ohledně této skutečnosti neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud podotýká, že nemohl žalobci poskytnout v tomto směru poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce se k jednání nedostavil a tím se dobrodiní takového poučení zbavil. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 , podle kterého„ ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Soud tedy nemá za prokázané, že právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nemůže učinit závěr, že byla platně uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným smlouva o zápůjčce. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce prokazatelně poskytl žalovanému částku částka na jeho účet, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobce, který se stal novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na zaplacení částky částka posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku částka včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum, jak uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého měl žalobce plný úspěch ve věci, proto soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) ve výši částka dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. , z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši částka dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. a z náhrady DPH ve výši částka dle ust. § 137 o. s. ř. o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobce činí částka a soud uložil žalovanému zaplatit jejich náhradu dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.
O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro poskytnutí jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.