Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
51 C 210/2020-59
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Cholastovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 29 132 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky 2.542,26 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 22. 2. 2020, co do úroku ve výši 50,87 % ročně z částky 19.404,50 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení, co do maximálního omezení výše úroku nad částku 38.248,43 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22.322,74 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. od 22. 2. 2020 do zaplacení, dále částku 4.267,95 Kč, spolu s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 19.404,50 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky ve výši 38.248,43 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5.486,68 Kč, k rukám údaje o zástupci jméno příjmení, anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky 2.542,26 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 22. 2. 2020, co do úroku ve výši 50,87 % ročně z částky 19.404,50 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení, co do maximálního omezení výše úroku nad částku 38.248,43 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22.322,74 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. od 22. 2. 2020 do zaplacení, dále částku 4.267,95 Kč, spolu s úrokem ve výši 25,08 % ročně z částky 19.404,50 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, než úrok dosáhne částky ve výši 38.248,43 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 5.486,68 Kč, k rukám [údaje o zástupci] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 24. 8. 2020, která byla soudu doručena dne 25. 8. 2020, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 29.132 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, úvěr měl být vyplacen dne datum. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutý peněžní úvěr spolu s úrokem ve výši efektivní úrokové sazby 108,84 %, a to v 48 měsíčních splátkách v jednotlivé výši 1.336 Kč, splatnost vždy k 17. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem květen 2019 dle splátkového kalendáře. Žalovaný neplnil podmínky smlouvy, do data zesplatnění měl zaplatit celkem 7 splátek, naposledy zaplatil dne 19. 11. 2019 částku ve výši 1.336 Kč. Před zesplatněním měl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného vzniknout nárok na smluvní pokuty podle čl. 6 smlouvy v celkové výši 998 Kč (2x 499 Kč), právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 800 Kč. Žalobkyně tvrdí automatické zesplatnění úvěru s odkazem na bod 6.3 smlouvy, žalovaný se měl dostat do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 8 splatné k 17. 12. 2019, k 20. 2. 2020 mělo dojít k zesplatnění celého úvěru. Podle čl. 6 se pak ke dni zesplatnění celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 23.067,81 Kč, kterou měl žalovaný zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Pokud po zesplatnění úvěru nedošlo k úhradě nové jistiny úvěru, měl žalovaný zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, tj. od 22. 2. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdí novou jistinu úvěru ve výši 23.067,81 Kč (původní jistina ve výši 19.404,50 Kč, dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.663,31 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů podle čl. 6 smlouvy ve výši 800 Kč, smluvní pokutu podle bodu 6.5 smlouvy, kterou žalobkyně požaduje pouze k datu vyhotovení této žaloby ve výši 4.267,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky 19.404,50 Kč (původní dlužná jistina) od 22. 2. 2020 do zaplacení, žalobkyně se domáhá úroku v nominální roční úrokové sazbě ve výši 75,95 % ročně, který má odpovídat efektivní úrokové sazbě úvěru sjednaného ve smlouvy.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Žalobkyně ve věci původně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. o. s. ř. Soud však zvážil okolnost, že ve věci je evidentní, že požadovaný úrok ať už v nominální či efektivní úrokové sazbě by mohl být v rozporu s dobrými mravy, a k vydání rozsudku pro zmeškání nepřistoupil. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, byť byl k jednání řádně předvolán a byla mu řádně doručena i žaloba, a to dne 30. 9. 2020. U obou účastníků řízení došlo k zachování desetidenní lhůty pro přípravu na jednání. Soud ve věci postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a věc rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Vyšel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo má soud za zjištěné, že žalovaný je zde označen mimo jiné datem narozením a místem bydliště, jedná se o poskytnutí úvěru ve výši 20.000 Kč, žalovaný měl vrátit celkem částku 64.128 Kč, doba trvání úvěru 48 měsíců, úhrada 48 měsíčními splátkami v jednotlivé výši 1.336 Kč, splatnost splátky vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba je dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, jedná se o roční efektivní úrokovou míru (sazbu) ve výši 108,84 % ročně. Pokud by se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejíž úhradou je v prodlení o délce 30 dní. Žalobkyni také vznikne nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů při prodlení žalovaného, u každé splátky v prodlení se jedná o částku 200 Kč, splatnost deset dní ode dne vzniku práva na zaplacení. Pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dní, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, k danému dni se má stát okamžitě splatnou celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostl ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré. Žalobkyně má žalovaného před zesplatnění úvěru vyzvat k úhradě dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dní. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění mají stát součástí nové jistiny úvěru, kterou musí žalovaný zaplatit nejpozději ke dni zesplatnění úvěru. Pokud nebude zaplacena ani tato nová jistina úvěru v den zesplatnění, má žalovaný zaplatit žalobkyni také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Je také dohodnuto, že v případě úroků, které přirostou po zesplatnění úvěru, může žalobkyně požadovat částku v maximální souhrnné výši 76.953,60 Kč.
Z oznámení o schválení úvěru spolu s dodejkou má soud za zjištěnou akceptaci žalobkyně návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru číslo k oznámení o schválení je přiložen i splátkový kalendář, ze kterého soud zjistil rozpis každé jednotlivé splátky (48 měsíčních splátek), tj. jaká část u každé jedné splátky jde na úhradu jistiny a jaká část jde na úhradu úroku. V případě splátky č. 8 měla být na úrok započtena částka 1.228,08 Kč, č. 9 částka ve výši 1.221,25 Kč, č. 10 částka ve výši 1.213,98 Kč.
Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za zjištěné vyplacení peněžních prostředků ve výši 20.000 Kč na účet žalovaného bankovní účet bankovní účet s označením žalovaného.
Z karty klienta má soud za zjištěnou úhradu celkem sedmi splátek, vždy ve výši 1.336 Kč.
Z výzvy k zaplacení dlužné částky soud zjistil, že žalobkyně dne 17. 1. 2020 a dne 17. 2. 2020 žalovaného vyzvala k úhradě dlužné 8., 9. a 10. splátky a žalovaného současně upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru.
Z oznámení o zesplatnění úvěru soud zjistil oznámení žalobkyně ze 20. 2. 2020 o zesplatnění úvěru a jeho vyčíslení z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátky ze smlouvy číslo o délce 65 dní. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 19.404,50 Kč, úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.663,31 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 800 Kč, tj. celkem 24.865 Kč.
Z předžalobní výzvy spolu s podacím archem má soud za zjištěnou výzvu žalobkyně ze dne 5. 8. 2020 žalovanému k úhradě jednotlivě vyčíslených nároků s odkazem na uzavřenou smlouvu číslo. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu adresa žalovaného.
Z dokladů vztahujících se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a formuláře pro hodnocení klienta má soud za zjištěné, že žalovaný uvedl dne 17. 4. 2019 příjem ze zaměstnání (označení právnické osoby anonymizována tři slova) ve výši 15.000 Kč, výdaje má ve výši 3.410 Kč, žalobkyni již splácí 4.098 Kč, na bydlení (nájemné, inkaso) vynaloží 1.400 Kč měsíčně, na ostatní částku 200 Kč.
Z ověření v registru SOLUS, NRKI má soud za zjištěné, že v případě NRKI byl žalovaný hodnocen jako kategorie I. – tj. vyšší riziko, kdy je úvěr výrazněji limitován výši vyplacené částky, příp. zamítán. V případě SOLUS nebylo u žalovaného ničeho vyhledáno.
Soud nahlédnutím do databáze časových řad ARAD zjistil, že v měsíci duben 2019 činil obvyklý úrok u obdobných úvěru 8,36 % (8,36 % x 3 = 25,08 %).
Z žádosti o poskytnutí údajů ze dne 19. 12. 2018 ve spojení s vyřízením žádosti ze dne 21. 12. 2018 soud zjistil sdělení České národní banky, která uvádí zpracování úrokové statistiky z dynamických výkazů na základě vykazovací povinnosti, výkazy mají mít parametrický charakter. Ten znamená, že data ve výkazech nejsou členěna podle jednotlivých smluvních vazeb mezi klienty a bankami, ale jsou agregací jedinečných kombinací údajů podle předepsaných parametrů. Parametr o velikosti úvěrových obchodů není předmětem sběru. Od spotřebitelských úvěrů není možné oddělit tzv. americké hypotéky.
Z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 10. 2018, sp. zn. 46 Icm 240/2017 , soud zjistil, že se jednalo o řízení o popření vykonatelné pohledávky, který se vyjádřil (a v tomto směru potvrdil i rozhodnutí insolvenčního soudu prvého stupně) k otázce nepřiměřenosti úroku ve výši 137,51 %, kdy není pochyb o tom, že úrok z úvěru je protihodnotou - cenou za poskytnutý úvěr, vypůjční sazba v tomto případě byla jasně uvedena v předsmluvním formuláři, tak i ve smlouvě samotné, dlužník jako spotřebitel nemohl být v pochybnostech o výši úroku jako ceně za poskytnuté plnění.
5. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky - úvěr ve výši 20.000 Kč, které žalobkyně zaslala žalovanému na účet, žalovaný se zavázal vrátit částku 64.128 Kč, prostřednictvím 48 anuitních splátek ve výši 1.336 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, při zápůjční úrokové sazbě (efektivní úrokové míře) ve výši 108,84 % ročně. Pro případ prodlení žalovaného byly dohodnuty i smluvní pokuty, a to smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou by žalovaný byl v prodlení o délce 30 dní, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné jistiny po jejím zesplatnění (tzv. nová jistina úvěru). Pokud by se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky, byla také dohodnuta náhrada účelně vynaložených nákladu, u jednotlivé splátky šlo o 200 Kč. K automatickému zesplatnění úvěru mělo dojít u prodlení žalovaného s úhradou kterékoliv splátky (i jen její části) v délce 65 dni, k danému dni se měla stát splatná celá jistina, přirostlé úroky a další dohodnuté nároky. Dnem zesplatnění se nezaplacená jistina úvěru, dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění stává součástí tzv. nové jistiny úvěru. Žalovaný uhradil pouze prvních sedm splátek, s 8., 9. a 10. splátkou se dostal do prodlení, žalobkyně proto řádně pro prodlení žalovaného v délce 65 dní dne 20. 2. 2020 žalovaného vyzvala k úhradě automaticky zesplatněného úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni jistinu úvěru ve výši 19.404,50 Kč. Žalobkyně dále žalovaného vyzvala k úhradě úroku přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 3.663,31 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 800 Kč.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.
Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 , nepřiměřená a tedy odporující dobrým mravům je (zpravidla) pouze taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou. Toliko konkrétní zjištění, zda a kolikanásobně převyšuje dohodnutá výše úroků horní hranici obvyklé úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami, dovoluje učinit závěr, zda výše úroků přesahuje obvyklou úrokovou míru podstatným způsobem. Teprve stav, kdy tomu tak je, odůvodňuje závěr, že jde o ujednání, které je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné životní situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústav y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.
7. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo dne datum k platnému uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. co do jistiny úvěru. V řízení byl dostatečně tvrzen a prokázán splněný závazek žalobkyně poskytnou jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky v částce 20.000 Kč. Byl také prokázán dosud ne zcela splněný závazek žalovaného vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu s úrokem. Soud má v řízení za prokázané prodlení žalovaného v délce 65 dní s úhradou 8., 9. a 10. splátky, uplynutím 65 dne došlo k zesplatnění úvěru, tj. žalovaný neměl vrátit peněžní prostředky zbývajícími měsíčními splátkami, ale najednou včetně jednotlivých dohodnutých nároků. Jako platné soud posoudil ujednání o smluvních pokutách, ať už v případě smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek – zde žalobkyně žádala 2x 499 Kč, či smluvní pokuty při prodlení s úhradou tzv. nové jistiny úvěru, stejně soud dospěl k závěru o platnosti ujednání o náhradě nákladů spojených s prodlením žalovaného, kdy žalobkyně požadovala na náhradě nákladů částku 800 Kč. Žalobkyni nepochybně vznikl i nárok na zaplacení úroku, jak bylo smluvně dohodnuto a jak předpokládá i § 2395 o. z. Soud však dospěl k závěru, že dohoda účastníků o výši úrokové sazby ve výši efektivní úrokové míry 108,84 % ročně je ujednáním v rozporu s dobrými mravy podle § 588 o. z. a je proto absolutně neplatné. Na tom nic nemění skutečnost, že se žalobkyně domáhá úroku v nominální roční úrokové sazbě 75,95 % ročně a tvrdí, že odpovídá efektivní úrokové sazbě ve smlouvě (s odkazem na posouzení znalce). Efektivní i nominální úroková sazba nebyly v době uzavření smlouvy o úvěru v dubnu 2019 obvyklým úrokem, za obvyklý úrok v čase a místě soud pokládá úrok zjištěný z časových řad ARAD v měsíci duben 2019, a to až do jeho trojnásobku, tj. 3x 8,36 % = 25,08 %, jak soud výše zjistil. V případě efektivní úrokové míry smluvně ujednané ve výši 108,84 % tento úrok převyšuje obvyklý úrok 13x (u trojnásobku 4x) a v případě nominální úrokové míry dle žaloby„ pouze“ 9,08x. Na obvyklé výši úroku ničeho nemění skutečnost, že součástí statistických údajů mohou být i údaje amerických hypoték, u kterých bývá sjednána nižší úroková sazba, uvedené je zohledněno v závěru soudu o možnosti přiznat žalobkyni obvyklý úrok až do výše jeho trojnásobku. Soud sice dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru v části, která se týká výše úrokové sazby, nicméně tato neplatnost co do výše úroku nemění ničeho na platnosti dohody účastníků o úhradě úroku, kterého se žalobkyně nepochybně domáhá. Soud proto s odkazem na § 577 o. z. určil, že spravedlivému uspořádání práv a povinností stran odpovídá úrok stanovený v trojnásobku obvyklého úroku v měsíci dubnu 2019, tj. 25,08 % p.a.
8. Pokud by žalobkyni vznikl nárok na úrok ve výši 25,08 % je zřejmé, že takto stanovený úrok bude mít vliv na složení 48 dohodnutých měsíčních splátek. Po přepočtu by pak splátkový kalendář měl být dle názoru soudu stanoven níže dle připojené tabulky.
9. Jistina Úrok
246,04 Kč; 418,00 Kč
251,18 Kč; 412,86 Kč
256,43 Kč; 407,61 Kč
261,79 Kč; 402,25 Kč
267,26 Kč; 396,78 Kč
272,84 Kč; 391,19 Kč
278,55 Kč; 385,49 Kč
284,37 Kč; 379,67 Kč – 8. splátka
290,31 Kč; 373,72 Kč 9. splátka
296,38 Kč; 367,66 Kč 10. splátka
302,57 Kč; 361,46 Kč
308,90 Kč; 355,14 Kč
315,35 Kč; 348,68 Kč
321,94 Kč; 342,09 Kč
328,67 Kč; 335,36 Kč
335,54 Kč; 328,49 Kč
342,55 Kč; 321,48 Kč
349,71 Kč; 314,32 Kč
357,02 Kč; 307,01 Kč
364,48 Kč; 299,55 Kč
372,10 Kč; 291,93 Kč
379,88 Kč; 284,16 Kč
387,82 Kč; 276,22 Kč
395,92 Kč; 268,11 Kč
404,20 Kč; 259,84 Kč
412,65 Kč; 251,39 Kč
421,27 Kč; 242,77 Kč
430,07 Kč; 233,96 Kč
439,06 Kč; 224,97 Kč
448,24 Kč; 215,80 Kč
457,61 Kč; 206,43 Kč
467,17 Kč; 196,86 Kč
476,94 Kč; 187,10 Kč
486,90 Kč; 177,13 Kč
497,08 Kč; 166,96 Kč
507,47 Kč; 156,57 Kč
518,08 Kč; 145,96 Kč
528,90 Kč; 135,13 Kč
539,96 Kč; 124,08 Kč
551,24 Kč; 112,79 Kč
562,76 Kč; 101,27 Kč
574,52 Kč; 89,51 Kč
586,53 Kč; 77,50 Kč
598,79 Kč; 65,24 Kč
611,31 Kč; 52,73 Kč
624,08 Kč; 39,95 Kč
637,13 Kč; 26,91 Kč
650,44 Kč; 13,59 Kč
10. Po přepočtu měl žalovaný na úroku zaplatit částku celkem ve výši 11.873,69 Kč, celkem měl vrátit částku 31.873,69 Kč.
11. Soud proto na základě výše uvedeného žalobě vyhověl co do částky 22.322,74 Kč (jistina, úrok ve výši 1.121,05 Kč, smluvní pokuta v částce 998 Kč, náklady spojené s prodlením žalovaného). V případě úroku bylo vyhověno pouze částečně v částce 1.121,05 Kč (8., 9. a 10. splátka po úpravě splátky) a v částce vyčísleného úroku 2.542,26 Kč byla žaloba zamítnuta ze shora uvedených důvodů, včetně odpovídajícího úroku z prodlení. Žaloba pak byla ze shodných důvodů zamítnuta co do úroku ve výši 50,87 % ročně z částky 19.404,50 Kč od 22. 2. 2020 do zaplacení (75,95 % - 25,08 %) a s ohledem na smluvní ujednání v části 2.2 smlouvy o tom, že žalobkyně je oprávněna na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku, která odpovídá 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit, došlo k zamítnutí žaloby i co do maximálního omezení přesahující částku 38.248,43 Kč (31.873 x 1,2), protože žalovaný měl po úpravě výše úroku zaplatit celkem 31.873,69 Kč. Ve zbytku bylo žalobě vyhověno.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 486,68 Kč, přičemž tato částka představuje 82,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 8,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 457 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 132,95 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 300 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 24. 11. 2020 částka 489,50 Kč představující jednu třetinu z náhrady za 156 ujetých km v částce 868,51 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 4,3 l číslo km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 289,50 Kč ve výši 900,80 Kč.
13. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení u zdejšího soudu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci jako soud odvolací.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny řádně a včas, lze se jejich splnění domoci cestou exekuce.