Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 293/2020-38

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Petrem Machačkou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum

bytem adresa žalované

o zaplacení 4 395 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 237 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 524 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 19,52% ročně z částky 2 400 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 1 995 Kč, jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 237 Kč, kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 524 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 19,52% ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 1 995 Kč, jakož i kapitalizovaných smluvních úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, úroků a úroků z prodlení nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 192 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení celkové částky 4 395 Kč, a to jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova dne datum. Na základě této smlouvy byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 5 995 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 1 660 Kč) v 45 týdenních splátkách po 151 Kč. Sjednáno bylo též životní pojištění v ceně 135 Kč. Žalovaná uhradila 2 400 Kč (468,43 Kč na jistinu a 1 931,57 Kč na souhrnný poplatek a pojištění). Úvěr měl být splacen nejpozději do datum Poslední splátka byla uskutečněna dne datum. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne datum postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 531,57 Kč, poplatku ve výši 863,43 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 785,11 Kč (jedná se o 19,52% úrok z jistiny 3 531,57 Kč od datum do data postoupení datum), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 355,81 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 531,57 Kč od datum do data postoupení datum) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,52 % ročně z částky 3 531,57 Kč od datum do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 3 531,57 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. k projednání věci samé nenařizoval jednání.

3. Dle v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že dne datum žalobkyně (pr. předchůdkyně) na základě smlouvy o půjčce poskytla žalované částku 4 000 Kč v hotovosti, žalovaná se ve smlouvě zavázala jistinu vrátit spolu s poplatkem ve výši 1 660 Kč, resp. spolu s pojištěním ve výši 1 995 Kč. Celkovou částku 5 995 Kč měla žalovaná uhradit v 45 splátkách 151 Kč RPSN činilo dle smluvních podmínek 274,15% při 45 splátkách. Postoupení pohledávky žalované bylo prokázáno smlouvou ze dne datum. Z připojeného přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že u smlouvy číslo ze dne datum činí celková výše pohledávky 8 395 Kč. Tato částka obsahuje dle žaloby navýšení původním věřitelem, které však žalobkyně nepožaduje. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dne datum pak byla žalované zaslána předžalobní výzva.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc následovně:

6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy a je proto v této části neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 1 995 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky 4 000 Kč neúměrně vysoký a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 49% (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu , ze dne datum). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí půjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí půjčky nemůže být libovolná. V tomto konkrétním případě je soud ochoten akceptovat poplatek za poskytnutí půjčky ve výši 800 Kč, tj. ve výši 20 % z poskytnuté zápůjčky. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 800 Kč, tak žalované zbývá k úhradě částka 2 400 Kč (4 000 Kč + 800 Kč – 2 400 Kč zaplacených žalovanou). Částka 800 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku, tedy ve výši 1 195 Kč (1 995 – 800), však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (1 995 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 49% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 20% poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy). Soudem stanovený poplatek činí 800 Kč a žalovaná na něj již uhradila částku 1 931,57 Kč, uhradila tak de facto celou výši poplatku a přeplatek v podobě 1 131,57 Kč byl použit na úhradu jistiny ve výši 3 531,57 Kč, jejíž výše tak činí uvedených 2 400 Kč (3 531,57 – 1 131,57).

14. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 660 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 19,52 % p. a. Žalobkyně podle názoru soudu má nicméně nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,52% p. a. z dlužné jistiny, která činí 2 400 Kč, ode dne datum, do data postoupení pohledávky, tj. dne datum v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 524 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení 9% (výše úroku z prodlení se řídí ) z dlužné jistiny 2 400 Kč za období od datum do datum v kapitalizované výši, která dle výpočtu provedeném v kalkulačce programu ASPI činí celkem 237 Kč. Stejně jako smluvní úrok byl i úrok z prodlení přiznán žalobkyni i od data postoupení pohledávky do zaplacení z jistiny ve výši 2 400 Kč. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

15. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 1 995 Kč (4 395 – 2 400), jakož i příslušenství nad rozsah příslušenství přiznaného ve výroku I..

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle a , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek 1 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od datum. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle AT – po 200 Kč za jeden - celkem 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, a podání žaloby; , d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč ( AT). Konečně žalobci náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. číslo Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 089 Kč (1 000 + 600 + 300 + 189). Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 4 395 Kč. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky 2 400 Kč, žaloba byla pro částku 1 995 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 54,6% ku 45,4% ve prospěch žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 9,2% ve prospěch žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost tak náklady řízení přiznané žalobkyni činí 192 Kč Tyto náklady je žalovaná dle výroku III., povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce ( ).

17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. , když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon.