Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 100/2020-22

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 6 375,08 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 375,08 Kč s 9% zákonným úrokem ročně z částky 6 375,08 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 8,05% zákonného úroku z prodlení ročně z částky 6 375,08 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 375,08 Kč s 9% zákonným úrokem ročně z částky 6 375,08 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 8,05% zákonného úroku z prodlení ročně z částky 6 375,08 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

dle ustanovení :

příjmení žalobou (ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, jímž bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 6 375,08 Kč s příslušenstvím ve formě zákonných úroků z prodlení z titulu dosud nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (příjmení příjmení p.l.c.) a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy byly žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 375,08 Kč.

V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili ( ).

Na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru a dále dne datum Smlouva o revolvingovém úvěru. Úvěrový limit byl sjednán ve výši 35 000 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že tato převedla na účet žalovaného č. bankovní účet dne datum částku 2 000 Kč a dne datum částky 2 000 Kč, 1 000 Kč a 5 000 Kč. Dopisem ze dne datum, odeslaným téhož dne, oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo na žalobkyni. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částky 9 090,43 Kč bez stanovení lhůty k plnění s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum.

Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. , (dále též jen „o. z.“). Otázku úroku z prodlení pak soud posuzoval dle o. z. a

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně totiž s odbornou péčí neposoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, resp. netvrdila ani neprokázala, že by tak učinila. Smlouva o úvěru je proto ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZoSÚ neplatná.

Soud přitom vycházel nejen ze znění výše citovaných právních předpisů, ale i z relevantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (zejm. z rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. dostupného na www.nsoud.cz) a Ústavního soudu (zejm. z nálezu ze dne datum, sp. zn. dostupného na http://nalus.usoud.cz).

S ohledem na shora uvedené tak má žalobkyně vůči žalovanému právo na to, aby jí žalovaný zaplatil zůstatek (nesplacenou část) poskytnutých finančních prostředků (tj. 6 375,08 Kč), a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.. Soud má přitom za prokázané, že bezdůvodné obohacení žalovaného činilo celkem 10 000 Kč, přičemž žalobkyně požaduje zaplacení částky ve výši 6 375,08 Kč. Ve vztahu k této částce má proto má žalobkyně právo také na to, aby jí žalovaný zaplatil úroky z prodlení podle o. z. ve spojení s ust. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného.

Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se přitom žalovaný dostal až po té, co byl k zaplacení vyzván, neboť smlouva o úvěru je neplatná jako celek, tedy i co do ujednání o splatnosti úvěru. Žalovaný byl prokazatelně k vrácení dlužné částky vyzván nejdříve v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslané téhož dne, a to bez určení lhůty k plnění. Z pravidelného chodu věcí a ustanovení § 573 o. z. je možno očekávat, že se zásilka obsahující takovou výzvu mohla dostat do sféry žalovaného nejdříve dne datum a splatnost proto nastala den následující po doručení výzvy (tj. datum). Ode dne datum je tedy žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení.

Soud proto žalobě vyhověl ve výroku I. co do částky 6 375,08 Kč a z ní plynoucích úroků z prodlení ode dne datum. Ve zbylém rozsahu požadovaných úroků z prodlení soud ve výroku II. žalobu jako nedůvodnou zamítl.

O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení , dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části.. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení soud v projednávaném případě neshledal a žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,

2. odměna advokáta ve smyslu ustanovení , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 ve výši 3 x 200 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé),

3. 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení , advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21% jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupkyně žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinna tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení ; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení ).