Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
111 C 8/2020-174
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci
pro: žaloba o zaplacení 114 788 Kč s přísl.
takto:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 114 788 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 788 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 40 111,50 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku 114 788 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 114 788 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 40 111,50 Kč, a to k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované úhrady částky 114 788 Kč. Tvrdil, že jde o jeho mzdu za měsíce leden až červenec 2017, která byla bez jeho vědomí vyplacena právnická osoba, zaměstnavatelem žalobce, na účet žalované vedený u příjmení příjmení. Měl za to, že tím vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, neboť mzda byla zasílána na účet žalované bez jakéhokoliv právního důvodu.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, uvedla, že je pravdou, že na její účet byla zasílána mzda žalobce, neboť se po té, kdy spolu začali žít jako partneři, dohodli, že mzda žalobce bude zasílána na její účet. Z těchto prostředků pak hradili náklady jejich společné domácnosti. Dalším důvodem proč byla mzda žalobce zasílána na účet žalované, byla skutečnost, že na žalobce bylo vedeno několik exekucí, které byly spláceny srážkami ze mzdy, a žalobce nechtěl, aby exekutoři vedli exekuci i na prostředky na účtu, pokud by ho měl. Dále uvedla, že po té, kdy ukončili s žalobcem společné soužití v létě 2017, sdělil žalobce svému zaměstnavateli číslo jiného účtu a počínaje mzdou za měsíc srpen 2017 odcházela tato mzda již na jiný účet, než účet žalované. Žalovaná tak měla za to, že na její straně k žádnému bezdůvodnému obohacení nedošlo.
3. Žalobce v reakci na vyjádření žalované uvedl, že je pravdou, že s žalovanou žili ve společné domácnosti, avšak o tom, že je jeho mzda poukazována na její účet nic nevěděl. Uvedl, že jeho zaměstnavatelem, byla právnická osoba, která patří otci žalované. Měl za to, že mzda je mu někde spořena, a že ji obdrží někdy později. O to, kde se prostředky vyplacené na mzdě nacházejí, se začal starat až po té, kdy ukončil soužití s žalovanou a nedošlo mezi nimi k dohodě o vypořádání investic do domu žalované, který tato postavila za doby jejich soužití. Teprve tehdy od právnická osoba zjistil, že mzda byla vyplácena na účet žalované. Upřesnil, že tušil, že mzda je vyplácena na účet žalované (podání na čl. 93), a má tak za to, že bezdůvodné obohacení žalované spočívá v tom, že si mzdu žalovaného ponechala, resp. s ní nakládala bez dohody s ním. Tvrdil, že náklady na společné soužití byly hrazeny z prostředků, které dostával od otce žalované na ruku, mělo jít o částku cca 15 000 Kč, z níž si ponechal částku 3 000 Kč měsíčně a zbytek předal žalované. Zdůraznil, že v tom, že jeho mzda slouží fakticky jako spoření do budoucna ho utvrdil obsah výplatní pásky, kdy v roce 2015 byla mzda k výplatě označena termínem„ spoření“. Měl za to, že žalovaná mu zadržela částku nejméně 425 938 Kč, když předmětem žaloby je pouze zlomek z této částky, neboť zbylá část nároku již byla ke dni podání žaloby promlčena. Rovněž uvedl, že v září 2017 k žádosti svého zaměstnavatele sdělil tomuto svůj bankovní účet, a to v souvislosti se změnou své pracovní smlouvy.
4. Mezi účastníky bylo nesporné, že mzda žalobce od právnická osoba za měsíc leden až červenec 2017 v celkové výši 114 788 Kč byla uhrazena na účet žalované. Žalovaný dále v podání ze dne datum učinil nesporným, že účastníci spolu žili jako partneři.
5. Z nedatovaného přípisu právnická osoba právnímu zástupci žalobce, má soud za prokázané, že žalobce pracoval u této společnosti od datum do datum a následně od datum do datum.
Ve spojení s částečnými výpisy z účtu zaměstnavatele za období únor až srpen 2017 má soud za prokázané, že mzda byla žalobci vyplácena v období od datum do datum v hotovosti. Mzda za měsíc prosinec 2014 a dále v období od datum do datum na účet č. bankovní účet. Mzda v období od datum do datum pak byla vyplácena na účet č. bankovní účet a od datum do ukončení pracovního poměru na účet č. bankovní účet. Mělo jít o účty nahlášené zaměstnancem v účtárně zaměstnavatele.
Účastníci učinili nesporným, že mzda vyplacená žalobci na účet od datum do datum byla vyplácena na účty žalované.
6. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce výslovně v dohodě prohlásil, že nemá vůči zaměstnavateli, tj. právnická osoba, žádné sporné nároky vyplývající z pracovního poměru, a že veškeré nesporné nároky byly řádně uspokojeny.
Ve spojení s výpovědí svědkyně ing. jméno příjmení, účetní právnická osoba, má soud za prokázané, že dohodu vypracovávala ona, a že byla podepsána žalovaným za její přítomnosti. Zároveň, že tato s žalobcem řešila i ostatní dokumentaci spojenou s ukončením pracovního poměru. Žalobce před svědkyní žádným způsobem nezpochybnil, že by mu nebyla mzda vyplácena, nepožadoval vyplacení žádného spoření, či jiných pohledávek.
7. Z výplatní pásky žalobce za měsíc červen a červenec 2015 soud zjistil, že je na ní uvedena kolonka čistá mzda a následně je částka shodná s čistou mzdou uvedena v kolonce srážky a kolonce spoření.
Z výplatní pásky za měsíc červen a červenec 2015 pro zaměstnance anonymizováno, příjmení a příjmení má soud za prokázané, že shodně vypadají výplatní pásky i dalších zaměstnanců právnická osoba, tedy že částka shodná s čistou mzdou je následně uvedena i v kolonce srážky a spoření. Z prohlášení jednotlivých zaměstnanců připojených pod kopiemi jejich výplatních pásek má soud za prokázané, že mzda, byť uvedena jako spoření či srážka jim byla v řádném výplatním termínu uhrazena na jejich bankovní účty.
8. Z výplatní pásky žalobce za období leden až červenec 2017 má sodu za prokázané, že zde je již uvedena pouze čistá mzda a převod mzdy na účet, přičemž výše čisté mzdy a výše částky převáděné na účet je shodná. Pokud jde o strukturu mzdy, ta byla žalobci vyplácena jako mzda hodinová ve výši 85 Kč za odpracovanou hodinu a dále jako mzda úkolová.
Z výplatních pásek žalobce za období srpen až prosinec 2017 má soud za prokázané, že tyto svoji strukturu nezměnili. Rovněž nedošlo ani ke změně struktury vyplácené mzdy, kdy i nadále žalobce dostává hodinovou mzdu 85 Kč za odpracovanou hodinu a mzdu úkolovou.
9. Ze zprávy právnická osoba, vypracované k dotazu soudu, vyplývá, že společnost poukazovala mzdu žalobci dle pokynů, které od něj obdržela. Důvodem, proč byla mzda zasílána na jiný účet než účet žalobce, měla být probíhající exekuční řízení na majetek žalobce, přičemž nejméně dvě exekuce byly hrazeny srážkami ze mzdy žalobce. Společnost výslovně popřela, že by mzda žalobce byla jakkoliv spořena, uvedla, že docházelo k její úhradě v řádném termínu její splatnosti, a to na účet žalobcem společnosti sdělený. Pokud jde o položku spoření uváděnou na výplatních páskách do roku 2016, odkázala se společnost na nastavení softwaru externí účetní firmy, s tím, že takto byly vystavovány výplatní pásky všech zaměstnanců. Od roku 2016, tj. po změně účetní firmy došlo i ke změně podoby výplatní pásky, kde již údaj o spoření uveden není.
10. Ze zprávy Okresního soudu v Domažlicích má soud za prokázané, že od roku 2008 bylo na majetek žalobce vedeno 10 exekučních řízení. V období roku 2015 až 2019 probíhala nejméně tři exekuční řízení, přičemž pro dvě exekuce docházelo ke srážkám ze mzdy. Ze sdělení jednotlivých exekutorských úřadů má pak soud za prokázané, že veškerá exekuční řízení byla ukončena, přičemž poslední z nich, řízení vedené JUDr. jméno příjmení, dne datum (viz. oznámení o ukončení exekuce č.j. číslo jednací pro částku 27 749 Kč a sdělení exekutora ze dne datum).
11. Ze svědecké výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení, externí účetní právnická osoba s,.r.o. má soud za prokázané, že tato vedla pro tuto společnost účetnictví včetně mzdové agendy, od roku 2016. V souvislosti s jejím nástupem došlo i ke změně softwaru, na němž bylo účetnictví, včetně mzdové agendy, zpracováváno a tím i grafické podoby výplatních pásek. Soud má rovněž za prokázané, že žalobce s ní, jako účetní nikdy neřešil jakékoliv problémy s výplatnou své mzdy. Rovněž při ukončení pracovního poměru, kdy podepisoval jí přípravné dokumenty spojené s ukončením pracovního poměru, včetně dohody o ukončení pracovního poměru, nesdělil nic, z čeho by vyplynulo, že měl pochybnosti o tom, kam byla vyplácena jeho mzda, či že by se domáhal výplaty tvrzeného spoření vytvořeného z nevyplacené mzdy.
Uvedla, že v případě žalobce si vybavuje pouze jeden případ, kdy došlo ke změně účtu na nějž má být mzda hrazena, když tuto informaci obdržela s ostatními podklady pro účetnictví na žalobcovou rukou psaném lístečku. Uvedla, že si nevybavuje, že by u žalobce, za dobu její činnosti došlo ke změně pracovní smlouvy. Pokud jde o určení účtu, na nějž byla mzda poukazována, přebrala u zaměstnanců, kteří byli v pracovním poměru u právnická osoba v době, kdy účetnictví přebírala, nastavení předchozí společnosti, tak tomu bylo i u žalobce.
12. Z výpisu z účtu žalované vedeného u právnická osoba za období od datum do datum má soud za prokázané, že na tento účet chodila v uvedeném období mzda žalobce. Dále na tento účet chodily nepravidelně i další finanční prostředky, a to jak od žalované, tak jejího otce. Z účtu byly prováděny zejména bezhotovostní platby trvalými i jednorázovými příkazy a platby kartou (lékárna, drogerie, knihkupectví, OBI…). Pravidelně (měsíčně) byly z účtu hrazeny dva úvěry poskytnuté příjmení příjmení v celkové výši splátky 8 057 Kč. Dále byly hrazeny platby s poznámkou ČEZ, internet obec. Z účtu byla vybírána každý měsíc hotovost v nepravidelném čase i výši.
13. Z výpisu z účtu žalované vedeného u právnická osoba za období od datum do datum má soud za prokázané, že na tento účet chodily prostředky ze mzdy žalované. Z tohoto účtu byly několikrát měsíčně vybírány částky v hotovosti prováděny běžné platby kartou (nákupy potravin, drogerie, pohonné hmoty, oblečení).
14. Z prohlášení žalobce ve spojení se zprávou společnosti„ seznam.cz“ má soud za prokázané, že žalobce užíval k emailové korespondenci adresu email“.
15. Z kopie emailové zprávy odeslané z adresy email“ žalované dne datum v 8:24 (viz. str. 36 – 2. strana spisu) má soud za prokázané, že žalovaný psal v návaznosti na rozchod účastníků„ Díky za vyb. kuchyně a tak za měsíc budu potřebovat něco ohledně hyp budu chtít nejakej ůčet na kterej jsem posílal výplatu tak jestli půjde tvůj bavil jsem se o tom s verčou a řekla že se bude muset uvest tvůj, bude problém?“
16. Z emailu ze dne datum a jeho přílohy (čl. 36 a čl. 34 2. strana a násl. spisu) má soud za prokázané, že v březnu 2018 byl z emailové adresy žalobce odeslán žalované email, jehož přílohou byl návrh na finanční vyrovnání účastníků, a to od počátku jejich soužití, včetně vyčíslení náhrady za fyzickou práci žalobce na stavbě domu žalované. Z tohoto návrhu mimo jiné vyplývá, že účastníci žili jako partneři nejméně 6,5 roku (tj. cca od roku 2010). Rovněž to, že žalobce tvrdí, že na svoji osobní spotřebu využíval výlučně částku 3 000 Kč měsíčně. Výslovně je zde pak uvedeno„ V této době jsem veškeré moje výdělky dával od společné kasy, včetně peněz vyplacených bokem na ruku“ Dále je zde uvedeno, je„ Do výdajů na domácnost jsem započítal hypotéku, elektřinu, jídlo, oblečení, pojistky, drogérii, nájem u babičky, pohonné hmoty do aut, kulturu, atd. Jsou to pouze moje výdaje.“
17. Před podáním žaloby žalovaný vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení přípisem ze dne datum, s tím, že předžalobní výzvou se domáhal úhrady částky odpovídající jeho mzdě za prosinec 2014 a dále za červen 2015 až červenec 2017 v celkové výši 425 938 Kč (viz. poslední předžalobní upomínka, včetně podacích lístků a email z datum).
18. Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že s žalovaným začala žít někdy v roce 2013. Rozešli se v červenci 2017 s tím, že žalobce žil ještě v domě žalované do září 2017, kdy mu právnická osoba poskytla nějakou možnost dočasného bydlení v areálu společnosti, aby se mohl odstěhovat, neboť žalovaná považovala další soužití za nemožné.
Uvedla, že důvodem, proč od roku 2015 chodila mzda žalobce na její účet, bylo, že v roce 2015 přestala právnická osoba vyplácet mzdu v hotovosti a žalobce tak byl nucen sdělit účet, na nějž má být mzda poukazována. Zároveň nechtěl, aby s ohledem na to, že mu byly ze mzdy strhávány exekuce mít účet, který by mohl exekutor obstavit. Uvedla, že dle dohody měla využívat částku cca 15 000 Kč jako příspěvek žalobce na úhradu společných nákladů domácnosti. Tuto částku měla pravidelně dávat v hotovosti do„ hrníčku“ z nějž se brali peníze např. na nákupy, prostředky z„ hrníčku“ využívali oba účastníci. Ze společných peněz se hradili i náklady na zábavu (kino, dovolená apod.). Prostředky v hotovosti doplňovala dle potřeby. Uvedla, že neměla žádný pravidelný či jasný systém, z kterého konkrétního účtu prostředky brala a jak„ hrníček“ doplňovala. Uvedla, že pokud byl na účtu, kam chodila mzda žalobce částka jeho mzdy vyšší než 15 000 Kč, která byla určena na společné hospodaření, tak částku po dohodě s žalobcem vybrala a předala mu k volnému užití. Uvedla, že spolu žili několik let, po dobu svého soužití neřešili, kdo co hradí, kdo co kupuje, a to jak ohledně věcí denní spotřeby, tak věcí hodnotnějších. Například uvedla, že v roce 2015 kupovali automobil, který se hradil z úspor žalované, jako vlastník byl do evidence zapsán žalobce a pojistná smlouva byla uzavřena na jméno žalované.
Pokud jde o společné soužití, uvedla, že v průběhu soužití stavěla dům na pozemku, který dostala darem od babičky, do kterého se následně oba asi dva roky před rozhodcem nastěhovali. Doté doby bydleli v samostatném bytě u babičky žalované. Pokud jde o dům, na jeho výstavbu si brala úvěr, tehdy se s žalobcem dohodli, že z účtu u právnická osoba bude hrazena hypotéka poskytnutá touto bankou ve výši asi 7,5 tis. Kč a tuto částku bude žalovaná dorovnávat do„ hrníčku“ ze svých příjmů.
19. Z žalobcem předložených emailů ohledně dodávky oken do domu žalované a fotek žalobce na stavbě, má soud za prokázané, že se žalobce účastnil výstavby domu žalované, avšak z žádného z předložených důkazů nevyplývá rozsah jeho zapojení. Tato otázka však nebyla pro řízení podstatná.
20. Soud zamítl návrhy účastníků a doplnění dokazování výslechem otce žalobce k otázce autorství návrhu na finanční vyrovnání z datum (neboť skutečnost, zda dokument byl vytvořen žalobcem či jeho otcem nepovažoval soud za schopný změnit závěr soudu) a důkaz výslechem svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení a jméno příjmení k otázce existence společného soužití účastníků (když toto následně učinil žalobce nesporným).
21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázaný skutkový stav věci:
Mzda žalobce za měsíc leden až červenec 2017 v celkové výši 114 788 Kč na účet žalované vedený u právnická osoba Účastníci spolu žili jako partneři nejméně od roku 2013 do srpna 2017 a společně hradili své životní náklady. Od datum do datum byla mzda žalobce vyplácena na bankovní účet žalované.
22. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že na straně žalované bezdůvodné obohacení spočívající v připsání mzdy žalobce na její účet či nakládáním s těmito prostředky nevzniklo.
24. Žalobce tvrdil, že na účet žalované byla poukazována celá jeho mzda, a to od počátku roku 2015, aniž by k tomu dal souhlas, a že žalovaná s těmito prostředky nakládala způsobem, který neměl oporu v žádné dohodě účastníků.
Z provedeného dokazování má však soud za prokázané, že žalobce o tom, kam je směřována jeho mzda věděl. Předně nelze přihlédnout email žalobce z datum adresovaný žalované, tj. dva měsíce po ukončení soužití a odstěhování žalobce ze společné domácnosti, že pro potřeby hypotéky bude třeba, aby doložil účet, na nějž mu chodila mzda, a že tedy bude třeba, aby předložil výpisy z účtu žalované. Dále v únoru 2018 žalobce v Dohodě o rozvázání pracovního poměru výslovně potvrdil, že nejen že mu byly uhrazeny všechny nároky z pracovního poměru, ale i to, že neexistují žádné sporné nároky mezi ním a zaměstnavatelem. Následně v březnu 2018 v písemnosti nazvané Požadavky na finanční vyrovnání, odeslaném z emailového účtu žalobce, je výslovně uvedeno, že žalobce veškeré své výdělky (ať již uvedené na„ pásce či vyplacené na„ ruku“) dával do společné kasy. Rovněž mezi výdaje společné domácnosti žalobce počítal i výdaje na nájemné, spotřebu energií, hypotéku atd., ale i výdaje na jídlo, kulturu či ošacení. Částku 3 000 Kč, kterou si ponechával, pak byla po vyhodnocení toho, co žalobce považuje za náklady společné domácnosti, zjevně jeho kapesným.
Tedy soud uzavírá, že žalobce věděl, že zda je mu vyplácena na účet žalované, byl s tím přinejmenším srozuměný. Rovněž tak soud nemá žádné pochybnosti o tom, že účastníci v době svého soužití spolu hospodařili, ze svých příjmů společně uspokojovaly své životní náklady spojené s bydlením (nájem, hypotéku, náklady na spotřebu elektřiny …), ale i osobní (jídlo, dorgerie, ošacení), ale i na kulturu, dovolenou, automobil apod. Tomu rovněž odpovídá i chování žalobce, který v září 2017, po té, co účastníci ukončili své společné soužití, dal nový pokyn svému zaměstnavateli, kam mu má být jeho mzda vyplácena.
Takovéhoto pokynu by jistě nebylo třeba, pokud by se skutečně domníval, že je mu mzda zaměstnavatelem„ spořena“ a i nadále by ve spoření pokračoval (žalobce v řízení netvrdil, že by poté, kdy ukončil soužití s žalovanou neměl dál zájem na tom, aby mu byla mzda spořena). Žalobce pouze tvrdil, že došlo ke změně jeho pracovní smlouvy, a že v této souvislosti i označil svůj účet na nějž mu má být mzda hrazena (a to k žádosti zaměstnavatele). Pro úplnost soudu uvádí, že žádná změna pracovní smlouvy žalobce v řízení doložena nebyla, a pokud se žalobce odkazoval, že tato změna vyplývá z výplatních pásek, neboť se tato změna týkala změny jeho odměňování, ani takto prokázána nebyla. Výplata byla jak v roce 2015, tak po celý rok 2017 tvořena dvěma složkami, a to hodinovou mzdou ve výši 85 Kč za odpracovanou hodinu a dále úkolovou mzdou, která se každý měsíc lišila.
Nelze ani přehlédnout, že pokud žalobce tvrdil, že si ponechával pro svoji potřebu pouze částku 3000 Kč, již v řízení netvrdil, z jakých prostředků byly hrazeny jeho životní náklady, když nelze očekávat, že by z této částky byl schopen po dobu 6,5 let hradit náklady na své bydlení, výživu, ošacení, ale i kulturu, dovolené, koníčky. Naopak dokument Požadavek na finanční vyrovnání z datum obsahuje údaje o tvrzené výši nákladů na domácnost a osobní spotřebu žalobce ve výši převyšující příjem žalobce na„ pásce“. A to i za období, kdy žalobce pobíral mzdu v hotovosti, tj. do konce roku 2014, kdy zároveň i o těchto příjmech je v uvedeném dokumentu uvedeno, že byly spotřebovány v rámci společné domácnosti, či že s nimi nakládala žalovaná, tedy jí žalobce musel mzdu inkasovanou v hotovosti osobně předat.
V neposlední řadě pak soud neuvěřil tomu, že žalobce měl za to, že je mu mzda spořena, a to přesto že o tomto spoření neměl žádné bližší informace ani žádný doklad. Pokud by tomu tak bylo, je soud přesvědčen, že by tvrzené úspory žalobce řešil již při rozchodu s žalovanou v srpnu 2017, avšak nejpozději při ukončení svého pracovního poměru v únoru 2018, kdy však potvrdil v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že nemá vůči svému zaměstnavateli žádné pohledávky, a to ani sporné.
25. Soud uzavírá, že má za prokázané, že účastníci spolu vedli společnou domácnost. Byť občanský zákoník účinný od 1.1.2014 nezná výslovnou definici společné domácnosti, i nadále je použitelná judikatura dřívější, dle níž„ se společnou domácností rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Společné uhrazování nákladů na životní potřeby lze charakterizovat jako hospodářské soužití, při němž osoby společně hospodaří se svými příjmy, nejsou přesně oddělovány finanční prostředky a nerozlišuje se, kterých věcí v domácnosti smějí tyto osoby užívat. Není třeba, aby všichni příslušníci takové domácnosti přispívali na společné potřeby pouze finančně a stejnou měrou (příslušníci domácnosti budou přispívat na domácnost podle svých možností i vůle). Není ani vyloučeno, že si příslušníci domácnosti část svých prostředků ponechají jen pro vlastní osobní spotřebu (srov. též Švestka, J., příjmení, J., příjmení, M., příjmení, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 459 Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 629)“. Pokud mezi účastníky bylo nesporným, že spolu žili jako partneři a uspokojovali své životní potřeby, ve spojení s obsahem dokumentu odeslaného z emailu žalobce – Požadavky na finanční vyrovnání ze dne datum, je nepochybné, že uspokojovali své životní potřeby společně, žili v jednom bytě (v pronájmu u babičky žalované a následně v domě žalované) a společně uhrazovali i své náklady. Z výpisů z účtů žalované je rovněž patrné, že z příjmů účastníků se hradila jak část nákladů spojené s pořízením domu – hypotéka, tak i náklady spojené s užíváním domu - ČEZ, internet, a dále náklady na stravu, drogerii, ošacení, přičemž náklady na tyto věci byly rozloženy mezi oba účty žalované. K nakládaní s prostředky společné domácnosti není třeba výslovné dohody účastníků, postačí dohoda konkludentní či faktický režim, kterému žádný účastníků neodporuje. Za situace, kdy v projednávané věci není spor o existenci společné domácnosti účastníků, nelze uvažovat při hospodaření s prostředky společné domácnosti jako o plnění bez právního důvodu, které by zakládalo nárok žalobce na úhradu žalované částky.
27. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že žalobce měl za to, že se podílel na výstavbě domu žalované, a to jak svojí vlastní prací, tak i finančními prostředky vynakládanými ze společné domácnosti. Po té, co se mu nepovedlo na finančním vyrovnání s žalovanou dohodnout, začal na přelomu roku 2019 a 2020 řešit, zda by nemohl prostředky získat jinak. příjmení se prostřednictvím svého právního zástupce na svého bývalého zaměstnavatele s dotazem, kam mu byla vyplácena mzda a následně s tvrzením, že o tom nic nevěděl, požadoval původně veškerou svoji mzdu po žalované a následně v žalobě částku omezil na mzdu za měsíc leden až červenec 2017. V této souvislosti soud podotýká, že neuvěřil žalobci, že po dobu více než dvou let nevěděl, že mu není mzda vyplácena. Stejně jako mu neuvěřil, že se na základě výplatní pásky z roku 2015 domníval, že je mu vytvářen jakýsi budoucí fond či že je mu částka zaměstnavatelem (byť otcem žalované) spořena, aniž by o tom měl jakékoliv bližší povědomí.
Soud nevylučuje, že z prostředků společné domácnosti mohly být vynaloženy prostředky na investici do značně hodnotné věci ve výlučném vlastnictví žalované (zde do výstavby domu žalované), kdy by mohlo připadat v úvahu vypořádání účastníků z této investistice (pokud nedošlo např. k odbydlení takto vynaložených prostředků), avšak vyrovnání takové investice se nelze domáhat jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím mzdy žalobce na účet žalované či nakládání s touto mzdou.
28. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl (výrok I.).
29. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalovaná vznesla námitku promlčení, tuto by soud v případě, že by shledal nárok žalobce po právu, neshledal důvodnou, neboť žalobce se sice domáhal úhrady prostředků vyplacených mu jako mzda za měsíc leden 2017, avšak bezdůvodné obohacení žalované shledával až okamžikem, kdy jí prostředky byly připsány na účet, tj. dnem datum. S ohledem na to, že žaloba byla soudu doručena dne datum, byla podána v tříleté promlčecí lhůtě.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 111,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 114 788 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání dne datum, účast najednání dne datum – jednání přes dvě hodiny) a z částky 2 850 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (za účast při vyhlášení rozsudku) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 33 150 Kč ve výši 6 961,50 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.