Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 153/2019-52
Okresní soud v Berouně rozhodl předsedou senátu JUDr. Tomášem Štindlem jako samosoudcem ve věci
manžela: osobní údaje manžela
bytem adresa manžela a manželky
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manželky: osobní údaje manželky
bytem jako manžel
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před Městským úřadem v Berouně, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] před Městským úřadem v Berouně, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>
1. Návrhem ze dne datum se manžel domáhal rozvodu svého manželství, které s manželkou uzavřel dne datum. Uvedl, že z manželství se narodil nezletilý jméno, jehož poměry budou rovněž upraveny zdejším soudem. Dle jeho názoru bylo manželství rozvrácené a sám neměl zájem na obnovení manželského soužití. Za příčinu rozvratu manželství považoval zcela odlišné postoje manželů ke společnému životu a k výchově nezletilého syna. Zatímco on se považoval za osobu aktivní, která k aktivitě chtěla vést i nezletilého syna účastníků, manželka je podle něho osobou pasivní, která je nejraději doma. Dle jeho názoru neměli manželé vůbec žádné společné koníčky a zájmy a téměř ve všech ohledech se rozcházeli. Za příčinu rozvratu manželství proto považoval vzájemné odcizení. Konstatoval, že manželka v podstatě neměla vůbec žádný zájem o společný rodinný život.
2. Manželka ve svém vyjádření uvedla, že se rozvodem manželství souhlasí. Při jednání před soudem se pak k návrhu na rozvod manželství připojila. Zaujala stanovisko, že manželství je rozvrácené a neměla zájem o obnovení manželského soužití. Na rozdíl od manžela považovala za hlavní příčinu rozvratu manželství manželovu nevěru. Dle jejího názoru byl manžel promiskuitní a své přítelkyně si vodil i do bytu obou manželů. Manžel s ní jednal jako s podřadnou osobou a ona sama se musela jeho veškerým rozhodnutím přizpůsobit. Popsala těžkosti spojené s hospodařením celé rodiny a uvedla, že sama měla nízký příjem hlavně z důvodu, aby mohla pečovat o syna obou manželů.
3. Soud v řízení provedl tyto důkazy:
Oddací list účastníků, ze kterého bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne datum před Městským úřadem v Berouně.
Rozsudek zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne dvacátého datum a kterým byly upraveny poměry nezletilého jméno na dobu před rozvodem i po rozvodu manželství rodičů. Nezletilý byl svěřen do péče matky, otec se zavázal poskytovat výživné a byl upraven rozsah styku otce s nezletilým.
Svědeckou výpověď jméno příjmení, která uvedla, že společně s oběma manžely žije její rodina ve stejném domě. Svědkyně neměla v zásadě žádné povědomí o důvodu rozvodu účastníků. Stížnosti na nefunkční manželství slyšela od manželky až v okamžiku, kdy bylo jasné, že manželství účastníků spěje k rozvodu.
Svědeckou výpověď jméno příjmení, která popřela, že by byla intimní partnerkou manžela. Uvedla, že od manžela měla povědomí, že v manželství není spokojen z důvodu, že manželka je v zásadě jen pasivní. Rovněž měla informaci o tom, že manželka a manžel neměli v zásadě žádné společné zájmy.
Sdělení Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje ze dne datum, ze kterého bylo zjištěno, že z iniciativy manžela absolvovali oba manžele v roce 2016 setkání v manželské poradně. Důvodem byla vzájemná komunikace mezi partnery a rodičovské kompetence. Výsledek v zásadě nebyl žádný dosažen. Manželka pak ještě poradnu kontaktovala v roce 2019.
Svědeckou výpověď jméno příjmení, sestry manžela, která uvedla, že veškeré informace o manželství účastníků má v zásadě jen od svého bratra. Dle jejího názoru byl její bratr v manželství nespokojený a frustrovaný. Důvodem byla skutečnost, že manželé v podstatě neměli žádné společné zájmy. Nebyli schopni se domluvit na společných aktivitách. Manžel měl i postrádat citovou odezvu od své manželky. Svědkyně uvedla, že zatímco manžel chtěl volný čas trávit aktivním způsobem, manželka měla postoj přesně opačný.
Svědeckou výpověď jméno příjmení, sestry manželky, která uvedla, že dle jejího názoru bylo manželství účastníků od počátku nepodařené. Byl to manžel, kdo vždy určoval pravidla hry. Manželka se mu v zásadě vždy plně podřizovala. Manžel se velmi často zdržoval mimo domov a své koníčky nadřadil na první místo před svoji rodinu. Dle názoru svědkyně byla příčinou rozvratu manželství jednoznačně nevěra manžela, o které se dozvěděla od manželova kamaráda. Svědkyně poukázala i na korespondenci, kterou v minulosti manžel vedl se svými přítelkyněmi a kterou obdržela manželka bez označení odesílatele do poštovní schránky. Svědkyně pak popsala i rozpory mezi oběma manžely z léta 2020, kdy ve společné domácnosti docházelo k velmi problematickým jednáním. Manžel měl manželce znemožňovat například užívání lednice a pračky. Zamykal i jeden z pokojů v bytě.
Svědeckou výpověď jméno příjmení, kamaráda manžela, který uvedl, že od manžela měl informace o tom, že své manželství považoval za nefunkční. Dle názoru svědka bylo příčinou rozvratu manželství to, že manželé neměli žádné společné zájmy. Tuto informaci měl svědek od manžela. Dle názoru svědka manžel nebyl v průběhu manželství manželce nevěrný.
Přepis komunikace mezi manželem a jinými ženami, ze kterého bylo zjevné, že zhruba od roku 2018 vedl manžel intimní komunikaci s jinými ženami.
Účastnickou výpověď manžela, ze které vyplynulo, že v manželství byl poslední dobou značně nespokojený. Příčinou jeho nespokojenosti byly naprosté povahové rozdíly mezi oběma manžely. Sám sebe popsal jako aktivního člověka, zatímco manželka jako člověka zcela pasivního, který zůstává nejraději doma. Manželskou krizi pociťoval zhruba posledních 10 let. Uvedl, že byl vůdčí osobností v rámci manželství, neboť manželka nechala všechna rozhodování na něm. Zmínil, že manželské problémy se snažil řešit pomocí manželské poradny, avšak bezvýsledně. Popřel, že by příčinou rozvratu manželství mohly být jeho mimomanželské vztahy s jinými ženami. Připustil však, že v létě 2019 navázal mimomanželský vztah, a to právě z důvodu, že v manželství byl hrubě nespokojen a frustrován. Zároveň uvedl, že se současnou partnerkou se mu narodilo dítě. Manžel uvedl, že v průběhu manželství se snažil věnovat společně s manželkou různým zájmovým aktivitám, avšak manželé jen stěží nalézali shodu. Neshody pak panovaly i v tom, že manžel chtěl, aby aktivním životem žil i společný syn účastníků, avšak manželka tyto jeho myšlenky nesdílela. příjmení manželky o nezletilého syna účastníků manžel hodnotil velmi dobře. Rodinnou situaci z jara 2020 vnímal jako válku mezi oběma manžely. Připustil rapidní zhoršení vzájemných vztahů.
Účastnickou výpověď manželky, za které bylo zjištěno, že manželka se domnívala, že zásadním důvodem pro rozvrat manželství byla manželova nevěra. Přinejmenším od roku 2018 se manželka domnívala, že manžel měl poměr s jinými ženami, když v té době vyhledala gynekologickou pomoc a ze strany lékaře jí bylo sděleno, že její problémy mohou pramenit ze střídání partnerů. V té době proto pojala podezření, že manžel udržuje intimní kontakt s jinou ženou, když sama jiného partnera neměla. Podezření se potvrdilo například nálezem blond vlasů jiných žen na věcech manžela. S manželem tyto záležitosti nikdy neřešila, neboť neměla žádný hmatatelný důkaz. Potvrdila, že manžel je velice aktivní člověk. Svou určitou pasivitu osvětlila tím, že zejména po narození dítěte bylo pro ni méně komfortní věnovat se volnočasovým aktivitám mimo domov s malým dítětem.
4. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu.
5. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
6. Soud hodnotil všechny v řízení provedené důkazy a dospěl k závěru, že návrhu na rozvod manželství je možné vyhovět.
7. Primárně soud konstatuje, že rozvod manželství nemůže být v rozporu se zájmem nezletilého syna účastníků, neboť jeho poměry byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu, kterým byla schválena dohoda rodičů o úpravě rodičovské zodpovědnosti a tento rozsudek je pravomocný.
8. Dále se soud zabýval otázkou, zda manželství účastníků je rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití a dospěl k závěru, že i tato podmínka byla splněna. Důvod pro tento závěr soudu je prostý. Oba manželé totiž tuto skutečnost v řízení před soudem jednoznačně potvrdili. Oba zmínili, že v manželství nejsou spokojeni a jasně potvrdili, že nemají zájem na obnovení manželského soužití. Soud pak neměl žádný důvod o pravdivosti těchto postojů obou manželů jakkoliv pochybovat. Z vyjádření obou účastníků tohoto řízení je zjevné, že své manželství skutečně považují za zcela nefunkční a že ani jeden z nich nemá zájem na obnovení manželského soužití. Lze dokonce konstatovat, že ani jeden z manželů si vůbec nedokázal obnovení manželského soužití představit. Podmínka pro rozvod manželství uvedená v ustanovení § 755 občanského zákoníku tak byla dle názoru soudu plně naplněna.
9. V závěrečné fázi řízení musel soud vyřešit otázku, co je příčinou rozvratu manželství, když postoje obou manželů zůstaly diametrálně odlišné. Zatímco manželka spatřovala příčinu rozvratu manželství v nevěrách manžela, manžel považoval za příčinu rozvratu manželství vzájemné odcizení a rozdílnost povah. Po provedeném dokazování dal soud v otázce příčiny rozvratu manželství za pravdu manželovi.
10. Z výpovědí obou manželů, ale i z učiněných svědeckých výpovědí je dle názoru soudu bez dalšího zřejmé, že hlavní příčinou rozvratu manželství bylo skutečně vzájemné odcizení mezi oběma manžely, jakož i absolutní rozdílnost jejich povah. Dle názoru soudu jsou povahy a osobní zaměření obou účastníků natolik nekompatibilní, že oba účastníci se k sobě takzvaně nehodí. V průběhu řízení bylo zjištěno, že oba manželé mají v zásadě diametrálně rozdílnou představu o vedení společného života, o trávení volného času i o výchově nezletilého syna. V průběhu řízení vyšlo bezpochyby najevo, že manžel je skutečně osobou v životě velmi aktivní, zatímco manželka je jeho pravým opakem. V zásadě bylo potvrzeno i to, že absolutním leadrem rodiny byl manžel. V takové situaci je jasné, že povahy obou manželů v zásadě vylučují, aby jejich soužití mohlo být trvale udržitelné. Skutečnost, že manžel chtěl společné chvíle celé rodiny trávit především aktivním způsobem, například pobytem v přírodě, na společné chatě, výlety, sportem a jinými aktivitami, zatímco manželka byla spíše typem domácím a zejména po narození společného syna preferovala podstatně méně aktivní vedení života, potvrzuje, že rozdílnost povah nemohla vést k ničemu jinému než k vzájemnému nepochopení a nemohla, než vyvolat rozepře mezi oběma partnery.
11. Byť soud nepochybuje o tom, že v průběhu manželství manžel navázal mimomanželský vztah, což koneckonců sám potvrdil, na rozdíl od manželky je soud přesvědčen o tom, že navázání mimomanželského vztahu ze strany manžela nebylo příčinou rozvratu manželství, ale jeho důsledkem. Je zjevné, že manžel byl v manželství dlouhodobě značně nespokojen a narůstala v něm frustrace. Zároveň je zjevné, že absolutní rozdílnost povah a osobnostního zaměření obou manželů vedla nikoli k harmonii, ale k rozporům. Tyto rozpory se manželům nepodařilo nikdy překonat a vyřešit. V důsledku absolutní nespokojenosti manžela v manželství se manžel uchýlil k navázání mimomanželského vztahu, což sice není možné rozhodně schvalovat, ale rozhodně není ani možné toto počínání manžela absolutně odsoudit. Oba manželé jsou ve věku, kdy je zcela pochopitelné, že potřebují fungující vztah a pokud nenajdou naplnění svých přání v manželství, velmi snadno se může stát, že se pokusí svá přání naplnit s jiným partnerem. To se v projednávané věci stalo. Nicméně skutečnost, že manžel navázal mimomanželský vztah, není dle přesvědčení soudu příčinou rozvratu manželství, ale jak již bylo konstatováno vyústěním neuspořádaného a nepodařeného manželského vztahu. Prvotní příčinou rozvratu manželství byla bez diskuse naprostá odlišnost povah obou manželů, diametrálně odlišné představy o životě obou z nich a z toho plynoucí odlišné představy o fungování rodiny a výchově nezletilého syna.
12. Pro úplnost považuje soud za potřebné dodat, že rozhodně nemá v úmyslu jednání manžela, který navázal mimomanželský vztah, jakkoliv omlouvat, ale považuje za potřebné zdůraznit, že za rozvratem manželství stojí dle názoru soudu jednání obou manželů. Je nepochybné, že oba manželé byli v manželství nespokojeni a s ohledem na odlišnost jejich osobností ani spokojeni být nemohli. Taková situace je dle názoru soudu jednoznačně podhoubím pro to, aby kterýkoliv z manželů hledal naplnění neuspokojeného a neuspokojivého citového vztahu jinde. Jak již bylo řečeno, přesně to se stalo. Jistě je to situace politováníhodná, avšak s ohledem na v řízení zjištěné osobnostní rysy obou manželů předvídatelná. Lze v zásadě uzavřít, že rozvrat manželství byl nevyhnutelným výsledkem soužití obou manželů.
13. V situaci, kdy soud zjistil, že manželství účastníků je rozvráceno, nikdo z nich nemá zájem na obnovení manželského soužití, poměry nezletilého syna účastníků byly upraveny rozsudkem zdejšího soudu a po provedeném dokazování soud zjistil příčinu rozvratu manželství, tedy vzájemné odcizení a absolutní odlišnost povah obou manželů, musel soud konstatovat, že předpoklady pro rozvod manželství uvedené v ustanovení § 755 a 756 občanského zákoníku byly naplněny, a proto manželství účastníků rozvedl.
14. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, když k jinému postupu neshledal podmínek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z.ř.s.).
Účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit své občanské průkazy příslušnému orgánu k vyznačení změn s rozvodem souvisejících.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, které měl před uzavřením nyní rozváděného manželství, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.