Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 301/2020-15
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4.197 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 651 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části o zaplacení 6.578 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 3.405,59 Kč od datum do datum a dále jen z částky 2.754,59 Kč od datum do zaplacení a spolu s úroky ve výši 20,98% jdoucími z částky 3.405,59 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 651 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 6.578 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% jdoucími z částky 3.405,59 Kč od [datum] do [datum] a dále jen z částky 2.754,59 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úroky ve výši 20,98% jdoucími z částky 3.405,59 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně - příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO, se sídlem adresa (dále také jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou„ smlouvu o půjčce“ číslo (dále také jen jako„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Pravdivost a úplnost poskytnutých informací žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou půjčku, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 546 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.800 Kč zaplatit v 43 týdenních splátkách po 222 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední platba byla žalovanou uhrazena dne datum. Na uvedenou pohledávku žalovaná uhradila celkem 5.349 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena řádně a včas, úročí se neuhrazená jistina ve výši 3.405,59 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,98 % ročně. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou 4.197 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 3.405,59 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 791,41 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 4.197 Kč, sestávající z dlužné jistiny 3.405,59 Kč a dlužných úhrad ve výši 791,41 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 2.195,08 Kč (tj. úrok ve výši 20,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 3.405,59 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 836,92 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 3.405,59 Kč od datum do datum), úroků ve výši 20,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 3.405,59 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3.405,59 Kč od datum do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř.
4. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav věci:
Mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa, byla uzavřena„ smlouva o půjčce“ ze dne datum, na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná společně s částkou 6.000 Kč uvedené společnosti zaplatí poplatek za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 3.546 Kč, sestávající se z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, úroku ve výši 546 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.800 Kč, a to ve 43 týdenních splátkách po 222 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky, jejichž obsahem je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. Ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala majetkovou situaci žalované. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je stav osoby, anonymizováno informace o počtu dětí anonymizována dvě slova, společná domácnost je vedena od roku rok. Jako zaměstnavatel žalované je uvedena podnikající fyzická osoba – jméno příjmení, místem podnikání obec a číslo, s tím, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr (není uvedeno, zda na dobu neurčitou nebo určitou), a to jako anonymizováno. Za poslední tři roky měla žalovaná anonymizováno zaměstnání. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí 16.450 Kč. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 3.000 Kč a výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 9.200 Kč. Žalovaná rovněž výslovně uvedla, že jsou proti ní vedeny anonymizováno exekuce! Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k jejímu zaplacení bylo žalované odesláno dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.
5. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
7. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, anonymizováno užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Po právní stránce soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o.z. Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr dle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp.zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.
15. Za rozhodující pro právní posouzení této věci tedy soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.
16. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši 6.000 Kč zaplatit celkem 9.546 Kč. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že právnická osoba anonymizována tři slova, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznické kartě stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Ačkoliv si právní předchůdkyně žalobkyně měla dle zákaznické karty vyžádat pracovní smlouvu a výplatní pásky k ověření mzdových příjmů žalované v uváděné výši 16.450 Kč, nebyly tyto podklady blíže specifikovány, ani předloženy soudu. Pouhé doplnění čísel do příslušných kolonek k finančním informacím klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. Výdaje na bydlení – nájem/inkaso měly být ověřovány z nájemní smlouvy a tzv. SIPO a v daném případě měly činit pouhé 3.000 Kč měsíčně. Takovou výši nákladů na bydlení lze jen stěží považovat za reálnou. Dále není zřejmé, na základě čeho byly ověřovány další výdaje žalované, tedy co konkrétně měla zahrnovat částka 9.200 Kč označená jako výdaje domácnosti. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že žalovaná měla podle uvedených údajů vyživovat anonymizována tři slova a role v řízení, když jiné příjmy domácnosti nebyly uváděny. Především však žalovaná výslovně uvedla, že jsou proti její osobě vedeny anonymizováno exekuce. Žalobkyně tuto skutečnost při hodnocení majetkových poměrů žalované zcela opomenula, neboť se jedná o učebnicový příklad, který měl vést k závěru, proč žalované zápůjčku neposkytovat.
17. Lze tedy uzavřít, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a tudíž nemohl být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s § 580 odst. 1 o.z. neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi právnická osoba anonymizována tři slova, a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná.
18. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částku 6.000 Kč, plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na uvedenou částku dle tvrzení žalobkyně zaplatila již 5.349 Kč, zbývá jí k úhradě 651 Kč. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení v celkové výši 651 Kč se pak stal splatným dnem datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,05 % p.a. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).
19. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).
20. Výrok o náhradě nákladů řízení je dán ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř.. Žalované, která měla ve věci převážný úspěch žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.