Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 188/2020-75
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Křivancem v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupena advokátkou JUDr. jméno příjmení,
se sídlem adresa,
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozen datum,
bytem adresa žalovaného,
adresa pro doručování adresa žalovaného,
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem ve výši 8,35 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucím od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku ve výši 87,55 % ročně z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka jdoucího od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 8,35 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], úroku ve výši 87,55 % ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucího od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru číslo (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsal dne datum. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 151,58 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2019 podle splátkového kalendáře. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z jiných zdrojů. Zejména se jednalo o doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu a prohlášení žalovaného. Žalobkyně zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostačující. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla uhrazena částka ve výši částka dne datum. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek číslo u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x částka. V důsledku tohoto prodlení dále žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného podle bodu 6.2 smlouvy o celkové výši částka. Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobkyni vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši částka za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek číslo tedy nákladů v celkové výši 2 x částka. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy, podle které platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů u splátky číslo splatné dne datum. K datu datum tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši částka, která odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, smluvní pokutě ve výši částka, náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení za dobu od datum do data vyhotovení žaloby v částce částka, dále úrok za poskytnutí úvěru z částky částka ve výši 95,9 % ročně.
2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.
3. Soud ve věci nařídil jednání na datum, k tomuto jednání se dostavila žalobkyně, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud vycházel z důkazů předložených žalobkyní.
4. Z výplatních pásek žalovaného a z výpisů z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnaný u právnická osoba a jeho výdělek se pohyboval v rozmezí částka až částka.
5. Z listiny označené jako hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že byla provedena analýza bonity žalovaného jako žadatele o úvěr.
6. Z předsmluvního formuláře ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl seznámen s parametry spotřebitelského úvěru, že mu bude poskytnuta částka částka, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, bude činit částka, kterou žalovaný měl zaplatit ve 48 splátkách po částka s tím, že výpůjční úroková sazba činí 95,90 % ročně. Dále byl žalovaný v tomto formuláři seznámen s tím, že pokud se ocitne v prodlení, je věřitel oprávněn požadovat smluvní pokutu za prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů ve výši částka a že je dále věřitel oprávněn požadovat na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením u každé splátky, u které se ocitne dlužník v prodlení o délce 15 dnů, částku částka. Pro případ prodlení byl žalovaný dále seznámen s tím, že je věřitel oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení.
7. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní oznámeno, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru, kdy se jedná o spotřebitelský úvěr, celková výše úvěru je částka, celková částka, kterou má klient zaplatit, činí částka, doba trvání úvěru je 48 měsíců a výše splátky činí částka. Zápůjční úroková sazba činí podle tohoto oznámení 95,90 %. Přílohou tohoto oznámení byl splátkový kalendář. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové částky částka.
8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil jednu splátku ve výši částka dne datum.
9. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr byl zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení částky částka.
10. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru v částce částka s tím, že celková částka k zaplacení bude činit částka a výše zápůjční úrokové sazby bude činit 95,90 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo ve smlouvě v bodě 6.1. sjednáno, že žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném zaplatit smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s úhradou splátky delší než 30 dnů a dále podle bodu 6.2. smlouvy právo požadovat náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka za každou splátku, s níž se žalovaný ocitne v prodlení delším než 15 dnů. Dále bylo v bodě 6.5. smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky počínaje dnem zesplatnění úvěru.
11. Z výzev k zaplacení ze dne datum a ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na nezaplacené splátky.
12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že na účet č. bankovní účet byla dne datum vyplacena částka částka.
13. Z výpisu záznamu z registru příjmení vyplývá, že u žalovaného nejsou evidovány žádné dlužné splátky.
14. Z výpisu z databáze obec národní banky – systému časových řad – příjmení soud zjistil, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu v říjnu 2019 činila 8,35 % ročně.
15. Soud k důkazu nehodnotí vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne datum, neboť s ohledem na níže uvedený názor k platnosti sjednané úrokové sazby nepovažuje tento důkaz za podstatný pro rozhodnutí věci.
16. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne datum podepsal smlouvu o úvěru, na základě které převzal od žalobkyně částku částka a zavázal se žalobkyni vrátit částku ve výši částka ve 48 měsíčních splátkách po částka. Úroková sazba byla sjednána na 95,90 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. Žalovaný uhradil jednu měsíční splátku ve výši částka dne datum. Z důvodu prodlení s úhradou dalších splátek proto došlo k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni datum. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x částka za prodlení se splátkou číslo dále pak k zaplacení částky 2 x částka jako náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného se zaplacením uvedených splátek. Žalovaný dlužnou jistinu v době okamžitého zesplatnění úvěru nezaplatil, žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny ve výši částka.
17. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
19. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi účastníky byla platně sjednána úvěrová smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka částka a žalovaný se zavázal tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný zaplatil částku částka představující část jedné splátky. Co do základu tedy soud považuje žalobu za důvodnou, je však toho názoru, že ujednání stran o výši úroku z úvěru je neplatné.
20. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odstavce 2 citovaného ustavení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.
21. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
22. Soud o žalobě rozhodoval za situace, kdy skutkově i právně obdobný spor již byl posouzen v rámci odvolacího řízení Krajským soudem v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, uzavřel, že ujednání o výši úroku (v dané věci 129,68 % ročně) je ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a proto se jedná o ujednání neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní a k té pak soud přihlíží s úřední povinnosti. V citovaném rozhodnutí Krajský soud v Českých Budějovicích s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR uvedl, že neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům a mravním principům společenského pořádku, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. V souladu s dobrými mravy je takové jednání věřitele, které při peněžité půjčce spokojí s přiměřenou výší úplaty za užívání půjčené jistiny bez ohledu na to, že dlužních uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné, často právě z důvodu své tíživé finanční situace. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozhodnutí dále zmínil rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž Nejvyšší soud považoval za rozporné s dobrými mravy a neplatné ujednání o úrocích ve výši 60 % ročně, která téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry. Dále Krajský soud v Českých Budějovicích poukázal na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/2018. V závěru Krajský soud v Českých Budějovicích formuloval názor, kdy jestliže v době sjednání předmětné úvěrové smlouvy činila průměrná úroková sazba 8,7 % ročně (u úvěrů poskytovaných bankami), byl úrok, byť by šlo o efektivní úrokovou sazbu ve výši 86,1 % ročně, natolik nepřiměřený, že nezbylo, než konstatovat, že takto sjednaný úrok byl jednoznačně v rozporu s dobrými mravy. Takové ujednání pak podle Krajského soudu je třeba považovat za od počátku neplatné s tím, že je lhostejné, že se žalovaný této neplatnosti v řízení nedovolával. Krajský soud v Českých Budějovicích akceptoval postup soudu prvního stupně, který vycházel z údajů ČNB – systému časových řad příjmení ohledně výše úroků u úvěru na spotřebu.
23. Soud zjistil, že v měsíci říjnu 2019, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva mezi žalobkyní a žalovaným, činila výše průměrné sazby úroků u úvěrů na spotřebu podle systému časových řad příjmení 8,35 % ročně a v návaznosti na výše zmíněný názor Krajského soudu v Českých Budějovicích považuje soud prvního stupně tuto úrokovou sazbu za přiměřenou. Byla-li mezi účastníky sjednána úroková sazba ve výši 95,90 % ročně, resp. podle žalobkyně nominální roční úroková sazba ve výši 151,58 % ročně, jedná se o nepřiměřenou výši úroku z úvěru, kterou je možné bez nadsázky označit za úrok lichvářský. Ujednání o takto stanovené výši úroku z úvěru, byť jej žalovaný podepsal, považuje soud ujednání v rozporu s dobrými mravy a tudíž je nutné je považovat od počátku za neplatné.
24. Krajský soud ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. spisová značka vyslovil názor, že přestože mezi účastníky úvěrové smlouvy byl úrok sjednán neplatně, náleží žalobkyni úrok, avšak pouze ve výši průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami, kdy vycházel z úrokové sazby uvedené v systému časových řad příjmení.
25. Soud tedy považoval žalobu za důvodnou co do částky částka představující nezaplacenou jistinu, co do částky částka představující dohodnutou smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek číslo co do částky částka představující paušální náhradu hotových výdajů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou splátek číslo co do částky částka představující smluvní pokutu z částky částka od datum do dne sepisu žaloby.
26. Žalobkyně se kromě zaplacení jistiny domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši částka. Soud proto provedl výpočet kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 8,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka za dobu od datum do datum (den zesplatnění úvěru). Soudu výpočtem vyšla částka částka. Od této částky soud odečetl žalovaným zaplacenou částku částka. Výsledkem je částka částka a co do této částky ohledně úroku z úvěru je žaloba důvodná. Ve zbývající části požadovaného úroku z úvěru ve výši částka žaloba důvodná není. Ve zbývající části požadovaného úroku z úvěru proto soud žalobu zamítl. Soud dále zamítl požadavek žalobce na zaplacení úroku z úvěru v té výši, ve které převyšuje soudem akceptovanou sazbu úroku z úvěru ve výši 8,35 % ročně.
27. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Podle názoru soudu žalobkyně nárok na smluvní pokutu má, avšak pouze z částky částka, tedy z dlužné jistiny, a to za dobu od datum do data vyhotovení žaloby. Soud je toho názoru, že nelze požadovat smluvní pokutu z úroku z úvěru, který byl mezi stranami sjednán neplatně. Soud proto žalobkyni přiznal na smluvní pokutu částku částka a v části částka jako nedůvodně požadovanou pak smluvní pokutu zamítl.
28. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky částka. Podle názoru soudu ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně nárok na úrok z prodlení má, avšak pouze z částky částka představující součet nesplacené jistiny ve výši částka, částky částka představující smluvní pokutu a částky částka představující požadované náklady spojené s prodlením. Ve zbývající části, v níž nebyla důvodně požadována jistina a úrok z úvěru, soud požadovaný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítl.
29. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků řízení. V řízení byla žalobkyně úspěšná celkem v částce částka (částka + částka + částka + částka + částka), což v procentuálním vyjádření k celkem požadované částce částka představuje úspěch ve výši 83 %. Neúspěšná pak byla žalobkyně v částce částka, což v procentuálním vyjádření představuje 17 %. příjmení procesní úspěch žalobkyně tak představuje 66 % a tímto koeficientem byly vynásobeny náklady řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka, odměna advokáta ve výši částka za tři úkony právní služby po částka (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu), tři paušální náhrady hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána částka částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení stejnopisu jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebudou-li povinnosti tímto rozsudkem uložené řádně, včas a dobrovolně splněny, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.