Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 215/2020-28
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Štumpovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka. Jistina a poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas a dosud na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně poskytla úvěr prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky, vyplnil na webové stránce Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o úvěru a zněním Všeobecných obchodních podmínek a souhlasím s jejich zněním“. Smlouva o úvěru je žalovaným podepsána elektronicky PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo, tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem a smlouva o zápůjčce je tak uzavřena v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši částka dle čl. 2 Smlouvy, když písemné výzvy byly žalovanému zaslány dne datum a datum. Celková výše dluhu žalovaného činí částka, z toho jistina částka, poplatek částka a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí částka. Dále žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu částka, tj. do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne datum, žalovaný však dluh neuhradil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Z účasti u jednání dne datum se žalobkyně omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto za použití ustanovení § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (o. s. ř.) o. s. ř. ), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud provedl dokazování listinami – Smlouvou o úvěru číslo ze dne datum, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, výpisem z účtu žalobkyně ze dne datum, upomínkou – pokusem o smír ze dne datum, druhou upomínkou – pokusem o smír ze dne datum, výzvou advokátky anonymizováno jméno příjmení k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně s žalovaným uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně dne datum žalovanému poskytla jistinu částka na účet č. bankovní účet, jehož je majitelem. Dle čl. 2 smlouvy jsou nedílnou součástí smlouvy Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Sazebník, podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že se s nimi seznámil a zavazuje se je dodržovat; žalovaný se citovanou smlouvou zavázal k vrácení částky částka a poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka ve lhůtě do 30 dnů od poskytnutí úvěru, tj. do datum. V případě prodlení se žalovaný zavázal (bod 2.2 smlouvy) k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,59 % z dlužné částky za každý den prodlení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,16 % z dlužné částky za každý den prodlení a poplatku za každou upomínku ve výši částka. Žalovaný doposud úvěr splatný dne datum ani zčásti neuhradil, přestože byl k plnění opakovaně vyzýván upomínkami žalobkyně ze dne datum a datum a výzvou zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, odeslanou dle podacího lístku doporučeně téhož dne.
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
7. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní (coby úvěrující a podnikatelkou) a žalovaným (coby úvěrovaným a spotřebitelem; ust. § 1810 o. z.) byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, který měl vrátit (spolu s poplatkem ve výši částka) ve lhůtě do datum. Jelikož žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, uložil mu tuto povinnost soud rozsudkem.
10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz ust. § 1810 a násl. o. z.), národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012 , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).
11. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ust. § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/ ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje ust. § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení ust. § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen ust. § 1813 o. z., ale i směrnici Rady 93/13/ s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.
12. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o úvěru podle ust. § 2395 o. z.
13. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (ust. § 580 odst. 1 ve spojení s ust. § 1 odst. 2 o. z.) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
14. Pokud soud přepočte poplatek za uzavření smlouvy ve výši částka na roční procentní úrok, je uvedené ujednání souladné s dobrými mravy, proto soud v této části žalobě vyhověl.
15. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí smluvní úrok z prodlení, jednorázová smluvní pokuta, smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku a rovněž poplatky za upomínku.
16. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení smluvní pokuty za prodlení, sjednané ve výši 0,59 % denně z částky částka, a to v celkové (maximální) výši částka. Funkcí smluvní pokuty je funkce preventivní, uhrazovací a sankční. Přiměřenost smluvní pokuty soud poměřoval okolnostmi, za kterých byla smlouva uzavřena (prostřednictvím komunikace na dálku), přičemž žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v malé výši. Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že pokud žalobkyně požaduje smluvní pokutu v celkové výši částka, není sjednaná výše smluvní pokuty ve vztahu k poskytnuté jistině úvěru částka nepřiměřená, neboť v souladu s ust. § 122 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, nepřesahuje 50 % z celkové výše poskytnuté jistiny, a proto žalobě v této části vyhověl.
17. V případě sjednaného poplatku (účelně vynaložených nákladů) ve výši částka za každou upomínku soud posoudil jeho výši ve vztahu k výši poskytnutých peněžních prostředků a k účelu, který má plnit, tedy uhradit v paušální formě náklady žalobkyně vzniklé s upomínáním žalovaného. Ani v tomto směru soud nepokládá ujednání za nepřiměřené a žalobě v této části (co do poplatku v celkové výši částka za 2 odeslané upomínky) vyhověl.
18. Konečně žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru a poplatku ve výši, která odpovídá ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru, soud proto žalobě v této části vyhověl.
19. II. výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a v souladu s ust. § 142a o. s. ř. o. s. ř. zaslala žalovanému nejméně 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zastoupené advokátkou náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč, z čehož náhrada za zaplacený soudní poplatek činí 400 Kč; výši náhrady nákladů právního zastoupení stanovil soud dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Zástupkyně žalobkyně požadovala odměnu za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné ke dni poskytnutí právní služby - převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a sepsání žaloby. Dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 200 Kč, tj. za 3 úkony soud přiznal žalobkyni mimosmluvní odměnu ve výši 600 Kč. Dle ust. § 14 b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů za 3 uvedené úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.