Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 300/2020-23

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 25 492 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 112 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 15 380 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 011,77 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 864,11 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 841,64 Kč od datum do zaplacení, dále zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od do datum a zákonného úroku z prodlení z částky 7 841,64 Kč od do datum zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 112 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 15 380 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 5 011,77 Kč, dále kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 864,11 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 841,64 Kč od [datum] do zaplacení, dále zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od do [datum] a zákonného úroku z prodlení z částky 7 841,64 Kč od do [datum] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 10 352 Kč z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 7 841,64 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 2 510,36 Kč jako dosud nezaplacených poplatků za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 23,72 % smluvního úroku ve výši 5 011,77 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 15 140 Kč z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba anonymizována čtyři slova a žalovanou jako zákazníkem dne datum Částky 10 000 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 5 140 Kč jako dosud nezaplacených poplatků za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 23,72 % smluvního úroku ve výši 5 864,11 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s  , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v  . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky ( ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 7 400 Kč složený z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Do pojišťovacího programu se žalovaná zavázala dále zaplatit částku 290 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 58 týdenních splátkách po 305 Kč od datum (viz uvedená smlouva).

6. Původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalované splácet předmětnou půjčku, a to na základě informací získaných od žalované, které zaznamenal v tzv. Kartě zákazníka ze dne datum. Z této Karty zákazníka soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná je svobodná, pečuje o jedno nezaopatřené dítě. Pobírá státní sociální dávku ve výši 9 354 Kč, přídavek na dítě ve výši 600 Kč a jiný čistý příjem ve výši 3 500 Kč (zřejmě výživné na dítě). Mezi měsíční výdaje žalovaná uvedla nájem ve výši 4 200 Kč, výdaje na domácnost ve výši 6 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 302 Kč, celkem částku 11 002 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO a výměr podpory/důchodu (viz Karta zákazníka ze dne datum).

7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz předmětná smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

8. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž převzala od právnická osoba anonymizována tři slova částku ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila, pokud jde o příjmy, pouze výši poskytované státní podpory, popř. přídavků na dítě ve výši 9 954 Kč, nikoli již další příjmy (zřejmě výživné) v tvrzené výši 3 500 Kč. Půjčku měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 305 Kč od datum. Žalovaná dosud půjčku včetně poplatku nesplatila.

9. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba anonymizována tři slova a žalovanou písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 7 400 Kč složený z úroku ve výši 1 400 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4 000 Kč. Do pojišťovacího programu se žalovaná zavázala dále zaplatit částku 290 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 58 týdenních splátkách po 305 Kč od datum (viz uvedená smlouva).

10. Původní věřitel před uzavřením smlouvy posoudil schopnost žalované splácet předmětnou půjčku, a to na základě informací získaných od žalované, které zaznamenal v tzv. Kartě zákazníka ze dne datum. Z této Karty zákazníka soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná je svobodná, pečuje o jedno nezaopatřené dítě. Pobírá státní sociální dávku ve výši 9 220 Kč, přídavek na dítě ve výši 600 Kč a jiný čistý příjem ve výši 3 000 Kč (zřejmě výživné na dítě). Mezi měsíční výdaje žalovaná uvedla nájem ve výši 4 200 Kč, výdaje na domácnost ve výši 6 500 Kč, splátky úvěrů ve výši 456 Kč, celkem částku 11 156 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výplatní pásky, nájemní smlouvu, SIPO a výměr podpory/důchodu (viz Karta zákazníka ze dne datum).

11. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz předmětná smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

12. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž převzala od právnická osoba anonymizována tři slova částku ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila, pokud jde o příjmy, pouze výši poskytované státní podpory, popř. přídavků na dítě ve výši 9 820 Kč, nikoli již další příjmy (zřejmě výživné) v tvrzené výši 3 000 Kč. Rovněž žalovaná do svých měsíčních výdajů nezahrnula splátky žalobkyní již poskytnuté půjčky ze dne datum (viz rovněž předmět tohoto řízení), které představovaly měsíční výdaj ve výši 1 220 Kč (4 x splátky v týdenní výši 305 Kč). Půjčku měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 305 Kč od datum. Žalovaná dosud půjčku včetně poplatku nesplatila.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

14. V prvé ředě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

15. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

16. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětné smlouvy o půjčce jsou spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

19. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

20. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

21. Podle věta druhá z. č. , o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o zápůjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

22. Podle z. č. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

23. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu SpotřÚ 2010, je správný."

24. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

25. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích."

26. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel ani v jednom ze žalovaných případů smluv o zápůjčce nepostupoval při jejich uzavření s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť ani v jednom případě neměl k dispozici potvrzení o dalším příjmu žalované, který výrazně navýšil v obou případech její celkový měsíční příjem. Dále existence státní dávky svědčí minimálně o nedostatečné možnosti žalované zabezpečit sebe bez potřeby pomoci státu. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení dalšího příjmu tvrzeného žalovanou, nikoli se spokojit pouze "s objektivně nedoloženým osobním prohlášením" žalované jako dlužníka. Ve obou případech smluv by bez dalšího příjmu žalované, který však nebyl věřiteli nijak osvědčen, běžné měsíční výdaje žalované převyšovaly její měsíční příjem. Rovněž je třeba poukázat, že v případě smlouvy ze dne datum nebyly v měsíčních výdajích zaznamenány splátky věřitelem již poskytnuté půjčky, čímž by došlo s ohledem na celkovou výši příjmů a výdajů žalované k poměrně výraznému navýšení výdajů žalované.

27. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).

28. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

30. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum celkem částku 10 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 7 338 Kč (Nárok 2 čl. III. žaloby).

32. Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum celkem částku 10 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 2 550 Kč (Nárok 1 čl. III. žaloby).

33. Celkem tak žalovaná obdržela na základě uvedených smluv o zápůjčce částku 20 000 Kč, z níž uhradila částku celkem 9 888 Kč. Žalovaná se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatila o částku ve výši 10 112 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

34. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s  a násl. z. č. 89/2012Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

35. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s  o. z. ve spojení s  nař. vl. č. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, které bylo žalované doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaná byla v tomto oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lístku s datem podání datum).

36. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

37. Původně byla žalovaná částka 25 492 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 11 112 Kč, tj. v rozsahu 40 % původního předmětu řízení. Žalovaná byla úspěšná v rozsahu 60 % předmětu řízení, náležel by jí tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 20 % (60 % - 40 %). Ze spisu však bylo zjištěno, že žalované náklady řízení dosud nevznikly, a proto soud rozhodl v souladu s  tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.