Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 340/2020-55
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 7 244 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 3 284 Kč spolu s úrokem ve výši 1 197,37 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 2 664,83 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 455,26 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 2 664,83 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částky ve výši 3 960 Kč spolu s úrokem ve výši 1 715,96 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 3 049,56 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 577,58 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 3 049,56 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 3 284 Kč spolu s úrokem ve výši 1 197,37 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z částky 2 664,83 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 455,26 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 2 664,83 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, a částky ve výši 3 960 Kč spolu s úrokem ve výši 1 715,96 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z částky 3 049,56 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 577,58 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 3 049,56 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 22. 7. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 7 244 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele právnická osoba ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne 22. 12. 2016 s žalovanou, na jejímž základě byla žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutý úvěr splácet, předána zápůjčka ve výši 4 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 364 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy), odměny za administrativní činnost ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků ve 43 týdenních splátkách po 148 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 10. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 15. 4. 2019, přičemž uhradila pouze částku 3 080 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 1 335,17 Kč, na úrok ve výši 364 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 580,83 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 3 284 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 2 664,83 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 619,17 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 2 664,83 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 20. 10. 2017 do 29. 11. 2019, ve výši 1 197,37 Kč a dále ve výši 20,98 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 2 664,83 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 27. 10. 2017 do 29. 11. 2019, ve výši 455,26 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Dále byla mezi původním věřitelem právnická osoba a žalovanou uzavřena dne 17. 6. 2016 smlouva o půjčce číslo na jejímž základě byla žalované, po předešlém prověření její schopnosti poskytnutou zápůjčku splácet, předána zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření zápůjčky. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i kapitalizovaný úrok za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 120 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek), odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny půjčky, úroku a veškerých poplatků v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 28. 7. 2017. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části„ dokumenty k ověření“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 15. 4. 2019, přičemž uhradila pouze částku 9 960 Kč celkem, která byla původním věřitelem započtena částečně na jistinu ve výši 4 950,44 Kč, na úrok ve výši 1 120 Kč, na poplatek za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 289,56 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení činil dluh 3 960 Kč, kdy se jednalo o jistinu zápůjčky ve výši 3 049,56 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 910,44 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 3 049,56 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 29. 7.2017 do 29. 11. 2019, ve výši 1 715,96 Kč a dále ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny, tj. z částky 3 049,56 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za období od 5. 8. 2017 do 29. 11. 2019, ve výši 577,58 Kč a dále ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 7. 1. 2021, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova SE uzavřeli dne 22. 12. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 4 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 2 364 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 364 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 6 364 Kč ve 43 týdenních splátkách ve výši 148 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Dle čl. 1 smlouvy v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky ve 43 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,98 % ročně. Před uzavřením smlouvy dne 22. 12. 2016 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že jediným příjmem žalované byl starobní důchod ve výši 10 925 Kč, náklady na nájem včetně inkasa činí 3 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje činí 4 500 Kč měsíčně a splátky úvěrů či zápůjček činí 960 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen doklad o výměře důchodu a složenky-příjmy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 12. 2016 a kartou zákazníka). Dále žalovaná a právní předchůdce žalobkyně právnická osoba anonymizována dvě slova SE uzavřeli dne 17. 6. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce zapůjčil žalované částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 5 920 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 13 920 Kč v 58 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku půjčky převzala v místě svého bydliště v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky (dále jen“ Smluvní podmínky“). Dle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové částky v 58 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 23,72 % ročně. Úroková sazba je stanovena jako pevná po celou dobu trvání této smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 Smluvních podmínek k prodloužení trvání této smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Před uzavřením smlouvy dne 17. 6. 2016 byla vyplněna a žalovanou podepsána karta zákazníka, ve které je uvedeno, že jediným příjmem žalované byl starobní důchod ve výši 10 925 Kč, náklady na nájem včetně inkasa činí 3 800 Kč měsíčně a ostatní výdaje činí 3 000 Kč měsíčně. K ověření těchto údajů měl být žalovanou předložen doklad o výměře důchodu, nájemní smlouva a platby majiteli (prokázáno smlouvou o půjčce ze dne 17. 6. 2016, Smluvními podmínkami a kartou zákazníka). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 původní věřitel právnická osoba anonymizována dvě slova, SE postoupila obě výše uvedené pohledávky za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. Oznámení bylo žalované odesláno dne 13. 12. 2019 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 včetně podacího lístku ze dne 13. 12. 2019). K úhradě dlužné částky v celkové výši 11 930,70 Kč byla žalovaná vyzvána rovněž právním zástupcem žalobkyně, a to nejpozději do 7. 5. 2020 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 1. 5. 2020 (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 30. 4. 2020 a podacího lístku ze dne 1. 5. 2020).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 22. 12. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 4 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč vrátit ve sjednaných 43 týdenních splátkách. Dne 17. 6. 2016 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dále uzavřena druhá smlouva o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku , na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč a tato se jí zavázala spolu s poplatkem ve výši 5 920 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 120 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč vrátit ve sjednaných 58 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně v případě smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 6. 2016 aplikoval ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném od 25. 2. 2013, podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V případě smlouvy o zápůjčce pak soud aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neposkytla soudu žádná tvrzení o tom, zda a v jakém rozsahu její právní předchůdce zkoumal před uzavřením jednotlivých smluv úvěruschopnost žalované, nenavrhla soudu žádné důkazy, jimiž by bylo možno prokázat, že tuto svou zákonnou povinnost splnil. Tvrzení obsažená v žalobě jsou pouze obecná a nevztahují se konkrétně k osobě žalované. Z karet zákazníka předložených žalobkyní je pouze zřejmé, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla svůj příjem ze starobního důchodu ve výši 10 925 Kč, přičemž měla mít výdaje na bydlení, domácnost a další potřebné výdaje v červnu 2016 v celkové výši 6 800 Kč a v prosinci 2016 v celkové výši 7 500 Kč s tím, že v prosinci 2016 uvedla navíc splátky dalších závazků ve výši 960 Kč měsíčně. Těmito listinami však nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly tyty příjmy a výdaje žalované ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku ověřoval jiným způsobem. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku , neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením jednotlivých smluv řádně zkoumal úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedené smlouvy jsou ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, neplatné, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatných smluv o zápůjčce žalované částku v celkové výši 12 000 Kč (4 000 Kč + 8 000 Kč), pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku . Z žalobních tvrzení však vyplývá, že žalovaná žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již uhradil částku v celkové výši 13 040 Kč (3 080 Kč + 9 960 Kč). Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Jelikož žalovaná již žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci uhradila více, než činila výše poskytnutých peněžních prostředků, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.
5. O povinnosti k úhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.