Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
55 C 69/2020-56
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Pražákem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení
bytem adresa
o zaplacení 7 124,46 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 124,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 124,46 Kč od 26. 5. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 3 000 Kč.
IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 124,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 124,46 Kč od 26. 5. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. III. Opatrovnici žalovaného se přiznává odměna za výkon funkce opatrovníka ve výši 3 000 Kč. IV. Státu právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení za dodávky elektřiny podle smlouvy uzavřené s žalovaným dne 29. 9. 2016. Konkrétně se žalobkyně domáhala zaplacení za dodanou elektřinu v období od 24. 11. 2016 do 9. 5. 2017 do odběrného místa nacházejícího se na adrese adresa. Faktura za tuto elektřinu číslo ze dne 11. 5. 2017 byla splatná dne 25. 5. 2017.
2. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Žalovaný s tímto postupem souhlasil. Výzva byla žalobkyni doručena dne 21. 10. 2020. Na odeslanou výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl.
3. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v návaznosti na §202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.
4. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Na základě smlouvy uzavřené s žalovaným toho 9. 6. 2016 žalobkyně elektrickou energii. Za dodanou elektřinu v období od 24. 11. 2016 od 9. 5. 2017 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu znějící na 7 124,46 Kč se splatností do 25. 5. 2017. Žalovaný ani přes následné upomínky dlužnou částku neuhradil.
5. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně.
6. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je cizí (americký) státní příslušník. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Podle čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne
12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských
a obchodních věcech, je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť závazek ze smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, měl být plněn na území České republiky. Rozhodným právem je pak právo české, neboť v české republice je sídlo poskytovatele služby v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).
7. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobkyni uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dlužné plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu do prodlení, žalobkyně má tedy vůči žalovanému dále nárok na úroky z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) ve výši dle nařízení č. 351/2013 Sb. , a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.
9. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavřel, že žaloba je důvodná a rozhodl, je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 626,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 124,46 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.
11. Výrokem III. soud rozhodl tak, že opatrovnici žalovaného, která je advokátkou, přiznal odměnu za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a vyjádření ve věci). Vzhledem ke skutečnosti, že ustanovení § 9 odst. 5 a. t. stanovující mimo jiné tarifní hodnotu pro výpočet odměny opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt není znám, bylo v této části zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 4/19 (ÚS 3279/2019), vzal soud za tarifní hodnotu v souladu s § 8 odst. 1 a. t. částku 7 124,46 Kč. V souladu s § 6 odst. 1, § 7 a § 12a odst. 1 a. t. pak určil sazbu odměny ve výši 1 200 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. Dále soud opatrovnici žalovaného přiznal paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. Soud tak přiznal opatrovnici celkem tedy 3 000 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů bude opatrovnici po právní moci rozsudku vyplacena prostřednictvím účtárny Obvodního soudu pro Prahu 4.
12. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto výrokem IV podle § 148 o. s. ř. o. s. ř. tak, že státu právo na náhradu nevzniklo, neboť jediným nákladem byla odměna opatrovníka žalovaného a dále náklady na překlady písemností pro potřeby doručování do ciziny. Tyto náklady pak nese stát (shodně viz Putna, Mojmír. In: Drápal, Ljubomír a kol. Občanský soudní řád I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 996.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není do jeho výroků I, III a IV odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Proti tomuto rozsudku lze do jeho výroku III podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.