Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
44 C 102/2020-26
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Davidovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 12 683,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 6 253,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 313,73 Kč kapitalizovaným za období od datum do datum částkou 518,43 Kč a dále jdoucím v sazbě 8,05% ročně z částky 7 313,73 od datum do datum, b) smluvního úroku kapitalizovaného částkou 147,29 Kč a dále jdoucího v sazbě 29% ročně z částky 7 313,73 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 430 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení a) částky 6 253,91 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 313,73 Kč kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou 518,43 Kč a dále jdoucím v sazbě 8,05% ročně z částky 7 313,73 od [datum] do [datum], b) smluvního úroku kapitalizovaného částkou 147,29 Kč a dále jdoucího v sazbě 29% ročně z částky 7 313,73 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 430 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 430 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou jako zákazníkem dne datum. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána a posouzena jako dostatečná.
2. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s ust. § 115a o.s.ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v ust. § 120 odst. 2 o.s.ř. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.
3. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované zápůjčku ve výši 8 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum).
4. Žalovaná se zavázala vrátit uvedené společnosti poskytnutou zápůjčku a dále poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 7 233 Kč (jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ze zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměny za administrativní zpracování zápůjčky a nákladů za hotovostní inkaso splátek) v 60 týdenních splátkách po 254 Kč, přičemž poslední splátka ve výši 247 Kč byla stanovena na den datum. Uvedené skutečnosti soud zjistil z uvedené smlouvy o zápůjčce. Žalovaná zaplatila celkem 1 570 Kč (tato skutečnost plyne z tabulky umoření).
5. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované, zjišťoval její příjmy a výdaje a bylo zjištěno, že rozdíl mezi běžnými měsíčními příjmy a běžnými měsíčními výdaji představuje částku 4 250 Kč. Informace poskytnuté žalovanou byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a zaznamenány do zákaznické karty žalované ze dne datum. Žalovanou předložené doklady jsou uvedeny v části„ Ověřené dokumenty“ (Zákaznická karta ze dne datum).
6. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením smlouvy o zápůjčce totožnost žalované z občanského průkazu, majetkovou situaci žalované ověřil z rozhodnutí o přiznání příspěvku na bydlení (vyměřeného do datum) a na živobytí. Tak zjistil, že žalovaná, která je nezaměstnaná, má příjem toliko ze státem vyplácených dávek ve výši 10 577 Kč. Její výdaje činí 6 327 Kč měsíčně a představuje je 400 Kč splátka úvěru od jiného poskytovatele a předpokládané výdaje (zřejmě spojené s bydlením ověřené nájemní smlouvou a ze SIPO) ve výši 6 327 Kč.
7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).
8. Soud učinil skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se souhrnným poplatkem (viz výše) v pravidelných týdenních splátkách, které v měsíčním souhrnu činí 1 016 Kč. Právní předchůdce před uzavřením smlouvy řádně nevyhodnotil schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku. Žalovaná byla v době uzavření smlouvy nezaměstnaná, pobírala pouze státem vyplácené dávky, přičemž nárok příspěvek na bydlení byl prokázán pouze do datum a je zřejmé, že jeho další vyplácení je proměnlivé, je podmíněno trváním nájemního vztahu, v tomto případě dle předložených dokladů trvajícího s jistotou do datum. Zřejmě jediným jistým příjmem byl příspěvek na živobytí ve výši cca 5 000 Kč.
9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, dále jen„ směrnice“), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
10. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
16. Protože právní předchůdce žalobkyně řádně neposoudil schopnost žalované splácet zápůjčku, je smlouva v celém svém obsahu neplatná a je třeba provést vypořádání podle zásad o bezdůvodném obohacení.
17. Žalovaná obdržela jistinu 8 000 Kč, uradila celkem 1 570 Kč, dluží proto 6 430 Kč. Soud proto uložil žalované zaplatit tuto částku se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ode dne datum, když žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení částky nejpozději do datum (viz upomínka ze dne datum). Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
18. Úrok z prodlení byl přiznán z důvodu uvedeného v § 1970 o.z. a jeho výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , jímž se výše úroku z prodlení stanoví.
19. Výrok o nákladech řízení plyne § 142 odst. 1 o.s.ř. a je výrazem skutečnosti, že žalobkyně byla převážně neúspěšná, avšak žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.