Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 136/2020-31
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Pitrunem jako samosoudcem ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od datum do datum ve výši částka a s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok žalobce odvozoval od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši částka žalovanému. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději dne datum a dále se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit též poplatek ve výši částka. Žalobce též požadoval úhradu smluvní pokuty ve výši částka. Úvěr byl poskytnut dne datum. Žalovaný neuhradil, ani na výzvy žalobce ničeho. Proto se žalobce pohledávky domáhá soudně. Na výzvu soudu pak žalobce doplnil, že ověřil úvěruschopnost žalovaného pomocí kontroly v registrech a prohlášením žalovaného doloženým výplatními páskami. Smlouva byla uzavřena elektronicky, totožnost žalobce byla ověřena zadáním osobních údajů a zasláním kopie občanského průkazu žalovaného žalobci.
2. Usnesením ze dne 19. 8. 2020, č.. j. 13 C 136/2020 -13 soud vyzval žalovaného, aby se k podané žalobě vyjádřil a sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení soudního jednání. Žalovaný na výzvu soudu nereagoval.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, žalovaný se k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) nevyjádřil a žalobce s takovým postupem vyslovil souhlas již v podaném návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum číslo soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobce, smlouvu o úvěru, přičemž jistina úvěru byla částka a splatnost úvěru byla stanovena na datum. Žalovaný se též zavázal uhradit poplatek za úvěr ve výši částka. Dále bylo smluvně sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně v případě prodlení se splacením úvěru. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem pomocí sms kódu. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalovanému byla dne datum vyplacena částka ve výši částka. Z dokladů žalobce k žádosti o úvěr soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán, pobíral hrubou mzdu částka měsíčně a doložil k žádosti kopii svého občanského průkazu.
5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník “).
6. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 až 3 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat smluvní pokutu, která nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení a Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Z předložených listin bylo spolehlivě zjištěno, že žalobce a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o úvěru, a že jistina úvěru ve výši částka byla žalovanému vyplacena. Žalobce též dostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný měl povinnost poskytnuté prostředky vrátit do datum společně s poplatkem za uzavření úvěru ve výši částka, tuto svoji povinnost však dle žalobce nesplnil. Proto soud nárok žalobce zcela přiznal, a to včetně požadované smluvní pokuty (vědom si závěrů Ústavního soudu vyslovených v nálezu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ), neboť pokuta byla sjednána v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a byla uvedena přímo v úvěrové smlouvě. Smlouva je čitelná a srozumitelná. Zásadou soukromého práva je pak to, že se smlouvy mají dodržovat a žalovaný s předmětnými smlouvami vyslovil svůj souhlas. Žalovaný byl v rámci řízení zcela pasivní. Neprokázal, ani netvrdil, že by žalobci dlužnou částku zaplatil, nebo se jej jinak zbavil, případně že nárok uplatněný žalobou je nedůvodný.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady se skládají ze soudního poplatku ve výši částka a odměny právního zastoupení. Náhrada nákladů za odměnu právního zastoupení byla určena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif (dále jen„ a. t.“). Soud přiznal žalobci náhradu nákladů za tři úkony právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a. t.), zaslání jednoduché předžalobní výzvy (§ 11 odst. 2 písm. h) a. t.) a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.) ve výši částka za úkon dle ustanovení § 14b odst. 1 a. t., dále paušální náhradu hotových výdajů ve výši částka za každý úkon dle dikce § 14b odst. 5 a. t. a náhradu DPH ve výši částka.
11. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.
12. Žalovaná je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.