Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
7 C 248/2020-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žaloba se zamítá v části o zaplacení [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se jedná o vrácení části dvou nesplacených zápůjček.
Uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen "smlouva o zápůjčce 1"). Na základě smlouvy o zápůjčce 1 poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka (skládající se z jistiny půjčky ve výši částka a souhrnného poplatku ve výši částka), to vše v 60 týdenních splátkách ve výši částka. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den datum. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne datum a částka ve výši částka jako neuhrazená část jistiny a částka jako neuhrazená část poplatku zůstaly právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazeny. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převodu předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Po postoupení pohledávky bylo uhrazeno částka. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, z kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku ve výši 20,51 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný následně další částku nezaplatil.
2. Dále uvedla, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba, IČO, smlouvu o zápůjčce číslo (dále jen "smlouva o zápůjčce 2"). Na základě smlouvy o zápůjčce 2 poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši částka (skládající se z jistiny půjčky ve výši částka a souhrnného poplatku ve výši částka), to vše v 60 týdenních splátkách ve výši částka. Splatnost poslední splátky byla sjednána na den datum. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne datum a částka ve výši částka (z toho částka jako neuhrazená část jistiny a
částka jako neuhrazená část poplatku) zůstala právní předchůdkyni žalobkyně neuhrazena. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převodu předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši částka, souhrnného poplatku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, z kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy žalovanou částku nezaplatil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky právnická osoba poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a závazek žalovaného splatit ji včetně sjednaných poplatků (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso) ve výši částka v pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Dle smlouvy o zápůjčce žalovaný převzal částku částka v hotovosti.
5. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám původní věřitelky a následně žalobkyně celkem částka, neboť podle smlouvy měl žalovaný uhradit částka na jistině a částka na poplatku a žalobkyně tvrdí dluh na jistině částka a poplatku
částka. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil částku vyšší, než žalobkyně tvrdí.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno.
7. Ze smlouvy o zápůjčce 2 ze dne datum soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky právnická osoba poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši částka a závazek žalovaného splatit ji včetně sjednaných poplatků (úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso) ve výši částka v pravidelných týdenních splátkách ve výši částka. Dle smlouvy o zápůjčce žalovaný převzal částku částka v hotovosti.
8. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil k rukám původní věřitelky celkem částka, neboť podle smlouvy měl žalovaný uhradit částka na jistině a částka na poplatku a žalobkyně tvrdí dluh na jistině částka a poplatku částka. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil částku vyšší, než žalobkyně tvrdí.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno.
10. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jiné osobě.
11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.
12. Podle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle ustl. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným (právní předchůdce žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) nebyly platně uzavřeny spotřebitelská smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z.
16. Podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy mezi účastníky (vztahuje se i na smlouvu o zápůjčce dle § 1 citovaného zákona), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Věřiteli je zde uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Toto je věřitel povinen učinit jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoliv změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. Věřitel je při tom povinen vynaložit odbornou péči. Zákon o spotřebitelském úvěru pojem odborné péče nedefinuje. Určité jeho vymezení však lze nalézt v jiných právních předpisech, zejména v zákoně o ochraně spotřebitele nebo v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu. V § 2 odst. 1 zák. o ochraně spotřebitele je odborná péče definována jako "úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti". Odborná péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyžaduje speciální znalosti v příslušné oblasti a jejich aplikaci v konkrétním případě. Věřitel je povinen postupovat jako profesionál. Zákon nestaví přesný postup či hierarchii informací nutných k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V řadě případů mohou věřiteli dostačovat již informace, které má o spotřebiteli na základě předchozích či současných smluvních vztahů. Tyto informace mohou být dostatečným důvodem pro odmítnutí poskytnout spotřebitelský úvěr (opakované prodlení se splácením předchozích úvěrů apod.), nemohou však být samy o sobě dostačující pro kladné rozhodnutí o poskytnutí spotřebitelského úvěru (některé pohyby na platebním účtu spotřebitele mohou představovat peněžní toky např. příbuzného spotřebitele; stejně tak věřitel nemusí mít povědomí o všech dluzích spotřebitele u jiných věřitelů apod.).
18. Ustanovení § 9 odst. 1 výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel. Zde je však nutné zdůraznit, že jakkoliv ustanovení § 9 odst. 3 ukládá spotřebiteli povinnost poskytnout věřiteli "na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr", tato povinnost ani nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. K obdobnému závěru ostatně došel i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 27. září 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006 . Věřitel se tak nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a časem obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit.
19. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje. Analýza pouze jedné ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr nepostačuje, neboť např. ze samotné informace o čistých měsíčních příjmech spotřebitele není možné říci, zda bude schopen platit splátky, pokud nejsou současně známy všechny jeho ostatní výdaje. Při posouzení úvěruschopnosti musí věřitel vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, anebo naopak zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba (rodiče, manžel, druh, děti) atp. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. Odborná péče věřitele mimo jiné zahrnuje i skutečnost, že při tom věřitel nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů (např. nájem v místě a čase obvyklý či jiné průměrné výdaje domácnosti), ale vždy bere v potaz konkrétní situaci spotřebitele žádajícího o spotřebitelský úvěr. Obecně dostupné statistické údaje však mohou posloužit k alespoň částečnému ověření realističnosti údajů tvrzených spotřebiteli a být základem pro podrobnější prověřování situace spotřebitele (např. pokud spotřebitel uvede, že průměrné výdaje na stravování či bydlení činí měsíčně částku, která je o řád nižší než výdaje v místě a čase obvyklé).
20. Žalobkyně v případě obou smluv o zápůjčce tvrdila, že schopnost žalovaného splácet obě zápůjčky její právní předchůdkyně prověřila na základě informací získaných od žalovaného s tím, že byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty.
21. Žalobkyně však neuvedla, jaké konkrétní informace byly od žalovaného získány, z jakých jeho konkrétních poměrů její právní předchůdkyně vycházela a žádnou zákaznickou kartu nenavrhla k důkazu ani nepředložila. Takto zůstala tvrzení o prověření úvěruschopnosti pouze ve velmi vágní a obecné rovině.
22. Z takových údajů nelze usoudit, že právní předchůdkyně splnila svou povinnost prověřit schopnost úvěr splácet jakýmkoli způsobem natož pak řádně.
23. Na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla ověřena úvěruschopnost žalovaného (tj. že by věřitel splnil zákonem mu uloženou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, a tedy poskytl úvěr, aniž by bylo zřejmé, zda bude žalovaný schopen úvěr splatit), a to ani v jednom případě.
24. Proto soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne datum a datum jsou podle § 9 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru neplatné (§ 580 a 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního úkonu, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soudy se jí musí zabývat z úřední povinnosti, je-li z neplatného právního úkonu patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního úkonu od samého počátku a na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2221/2013 ).
25. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smluv o zápůjčkách plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce 1 poskytla částku částka, žalovaný dosud zaplatil pouze částka, je povinen vrátit částku částka. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce 2 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částka, žalovaný zaplatil částka, nemá tedy povinnost žádnou částku vracet. Žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. a ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. z částky částka od datum, neboť žalobkyně neprokázala, že by vyzvala žalovaného k vydání této částky dříve, než žalobou. Žaloba byla doručena žalovanému
datum, dnem plnění byl den datum a žalovaný je v prodlení od datum.
26. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny, smluvní úrok, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky, náklady za hotovostní inkaso splátek a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatných smluv. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážné úspěšnému žalovanému v řízení vznikly náklady.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě pobočka, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.