Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 343/2020-31

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 8 579,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 578 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 578 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 224,22 Kč spolu s úrokem z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020 a z částky 586,99 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 578 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 578 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 224,22 Kč spolu s úrokem z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do 19. 3. 2020 a z částky 586,99 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 8 579,72 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 280,06 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 942,44 Kč a s 29% úrokem z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 5 164,99 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 11. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného úroku a poplatků v celkové výši 4 640 Kč, a to v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaný však uhradil toliko 1 422 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina úvěru úrokem ve výši 29 % ročně. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny ve výši 5 164,99 Kč za dobu do postoupení na částku 2 280,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 24. 6. 2019 v částce 942,44 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 11. 2. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019 včetně podacího lístku ze dne 17. 7. 2019, výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 13. 3. 2020, zákaznické karty ze dne 11. 2. 2017, dohody o pracovní činnosti ze dne 2. 1. 2017 včetně písemného pokynu k přidělení zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele, evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu ze dne 10. 12. 2016 a dvou oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 16. 1. 2017. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 11. 2. 2017 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále úrok a poplatky v celkové výši 4 640 Kč, tj. celkem 10 640 Kč v 45 týdenních splátkách po 237 Kč (poslední splátka 212 Kč). Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný právnická osoba prohlásil, že je ženatý, má základní vzdělání, bydlí jako nájemník, má tři děti, není vlastníkem automobilu, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako dělník v právnická osoba s čistou mzdou 3 510 Kč, ostatní příjmy činí 10 570 Kč. Celkové měsíční výdaje žalovaného činí 11 000 Kč měsíčně. Žalovaný předložil doklady o přiznání příspěvku na bydlení ve výši 2 083 Kč měsíčně a přídavků na děti v celkové výši 1 110 Kč měsíčně. Dále doložil vznik pracovního poměru z dohody o pracovní činnosti ze dne 2. 1. 2017 včetně přidělení k dočasnému výkonu práce u právnická osoba Dále předložil evidenční list pro výpočet nájemného ze kterého vyplývá, že nájemné a zálohy na služby činí 4 020 Kč měsíčně od ledna 2017, přičemž v bytě měl bydlet pouze žalovaný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 24. 6. 2019 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 12. 3. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 13. 3. 2020.

6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má však za to, že smlouva o zápůjčce, jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Výdaje v zákaznické kartě nejsou nijak specifikovány. Údaje uvedené v této ě byly ověřeny soudu předloženými listinami, avšak nedostatečně. Z listin není patrná výše příjmů žalovaného, vyjma dávek státní sociální podpory. Nedostatečně byly doloženy náklady na bydlení, kdy evidenční list neobsahuje náklady na vodu a energie. Z listin přitom je patrný rozpor, kdy žalovaný prohlásil, že je ženatý a má děti, a v předloženém evidenčním listě je pouze uveden on jako jediná osoba tento byt užívající. Je pravděpodobné, že v případě užívání bytu více osobami by náklady mohly určitým způsobem vzrůst. Výše ostatních příjmů žadatele a dalších čistých příjmů domácnosti jak jsou tyto zaznamenány v zákaznické kartě, nekoresponduje s obsahem předložených listin. Soud má tedy za to, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zjišťována dostatečným způsobem, pokud se jedná o pravidelné příjmy a výdaje žalovaného.

7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 6 000 Kč, uhradil dle tvrzení žalobkyně toliko částku 1 422 Kč a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 4 578 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 4 578 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 20. 3. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 13. 3. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 18. 3. 2020, následující den nastala splatnost a nejpozději od 20. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 4 578 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. , jelikož obě strany byly v řízení úspěšné přibližně ve stejném rozsahu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.