Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 243/2020-30

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Homolovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 9.420 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení 11.920,17 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 7.254,44 Kč od datum do datum a dále jen z částky 3.754,44 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 3.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části o zaplacení 11.920,17 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení jdoucími z částky 7.254,44 Kč od [datum] do [datum] a dále jen z částky 3.754,44 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum právní předchůdkyně žalobkyně, příjmení jméno příjmení, anonymizováno, IČO, se sídlem adresa (dále také jen jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o půjčce číslo (dále také jen jako„ smlouva o půjčce“), na jejímž základě žalované poskytla v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost ve smyslu , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Pravdivost a úplnost poskytnutých informací žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou půjčku, úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč zaplatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední platba byla žalovanou uhrazena dne datum. Na uvedenou pohledávku žalovaná uhradila celkem 4.500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované uhrazena řádně a včas, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.254,44 Kč ode dne datum až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovanou 9.420 Kč, která sestávala z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.165,56 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9.420 Kč, sestávající z dlužné jistiny 7.254,44 Kč a dlužných úhrad ve výši 2.165,56 Kč, dále kapitalizovaných úroků ve výši 4.488,30 Kč (tj. úrok ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od datum do datum), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.511,87 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od datum do datum), úroků ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od datum do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7.254,44 Kč od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu se pak žalovaná bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla k jednání řádně předvolána. Soud proto ve smyslu jednal v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. V řízení se jedná o věc s mezinárodním prvkem, neboť žalovaná je státní příslušnicí země. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení rady (ES) č. 1215/ 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ Nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 7 odst. 1 osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn (pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty). Příslušnost zdejšího soudu je tak dána, neboť dle smlouvy se místo plnění nachází v České republice.

4. Pokud jde o hmotné právo je v daném případě rozhodné ustanovení čl. 3 Nařízení EP a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. V daném případě byla volba provedena ve smlouvě o půjčce, a to zejména odkazem na ustanovení , a , o spotřebitelském úvěru. Rozhodné je tak právo české.

5. Soud zjistil tento skutkový stav věci:

Mezi žalovanou a právnická osoba anonymizována tři slova, IČO, se sídlem adresa, byla uzavřena„ smlouva o půjčce“ ze dne datum, na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč. Ve smlouvě se strany dohodly, že žalovaná společně s částkou 8.000 Kč uvedené společnosti zaplatí poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 5.920 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč, úrok ve výši 1.120 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž první splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky, jejichž obsahem je mj. i prohlášení zákazníka o tom, že poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet poskytnuté peněžní prostředky. Ze zákaznické karty ze dne datum se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala majetkovou situaci žalované. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je anonymizováno, má anonymizována tři slova a od července 2012 bydlí společně s anonymizována tři slova v nájmu na adrese adresa žalované. Za poslední 3 roky měla žalovaná pouze jedno bydliště. Jako zaměstnavatel žalované je uvedena právnická osoba anonymizováno se sídlem ulice a číslo obec a právnická osoba se sídlem v obec s tím, že žalovaná je zaměstnána na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou na pozici anonymizována dvě slova. Za poslední tři roky měla žalovaná 2 zaměstnání. Ve finančních informacích je dále uvedeno, že čistý měsíční příjem žalované činí částka, sestávající z čisté mzdy ve výši částka a státních sociálních dávek ve výši částka. Běžné měsíční výdaje pak tvoří nájem/inkaso ve výši 5.000 Kč a výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) v částce 7.200 Kč. Žalovaná sjednané splátky nehradila řádně a včas. Pohledávka vyplývající ze smlouvy byla včetně příslušenství postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky společně s výzvou k jejímu zaplacení bylo žalované odesláno dne datum. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne datum. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho.

6. Dle , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle věty druhé , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po právní stránce soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle Zároveň se však jedná o spotřebitelský úvěr dle zákona o spotřebitelském úvěru a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu a následující Zákon o spotřebitelském úvěru do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp.zn. , ze dne 22. 4. 2009, sp.zn. , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j.  – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními.

16. Za rozhodující pro právní posouzení této věci tedy soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

17. V souzené věci pak soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům, tj. na poskytnutý spotřebitelský úvěr ve výši 8.000 Kč zaplatit celkem 13.920 Kč. Z předložené zákaznické karty je zřejmé, že právnická osoba anonymizována tři slova, při prověřování úvěruschopnosti žalované postupovala zcela formálně a spokojila se s tím, že žalovaná informace uvedené v zákaznických kartách stvrdila svým čestným prohlášením a podpisem. Ačkoliv si právní předchůdkyně žalobkyně měla dle zákaznické karty vyžádat pracovní smlouvu a výplatní pásky k ověření mzdových příjmů žalované v uváděné výši částka, nebyly tyto podklady blíže specifikovány, ani následně předloženy soudu. Jako další příjem pak žalovaná uváděla dávky státní sociální podpory ve výši částka, které ze strany věřitele ověřovány nebyly vůbec. S výjimkou nákladů na nájem/inkaso, kdy měla být žalovanou předložena nájemní smlouva, která opět nebyla blíže specifikována, ani připojena k žalobě, není zřejmé, na základě čeho byly ověřovány další výdaje žalované, tedy co konkrétně měla zahrnovat částka 7.200 Kč označená jako výdaje domácnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně se též vůbec nezabývala možnými výdaji žalované na jí uváděné nezaopatřené dítě. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, rozhodně nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Lze tedy uzavřít, že majetkové poměry žalované nebyly zjišťovány dostatečným způsobem a tudíž nemohl být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně učiněn kvalifikovaný závěr o schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. S ohledem na uvedené nebylo možné než dospět k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce je dle zákona o spotřebitelském úvěru a ve spojení s  neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi právnická osoba anonymizována tři slova, a žalovanou ve smyslu absolutně neplatná.

18. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv poskytla žalované částku 8.000 Kč, plnila dle bez právního důvodu a vzniklo jí tak ve smyslu právo na vrácení bezdůvodného obohacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na uvedenou částku dle tvrzení žalobkyně zaplatila již 4.500 Kč, zbývá jí k úhradě 3.500 Kč. Závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení v celkové výši 3.500 Kč se pak stal splatným dnem datum, neboť od této doby byla žalovaná prokazatelně v prodlení se zaplacením dlužné částky. Dle , v platném znění, činí zákonná výše úroků z prodlení pro rozhodné období 10 % p.a., žalobkyni však byl přiznán úrok z prodlení v požadované (nižší) výši 8,05 % p.a. V souladu s  část věty před středníkem byla stanovena lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.).

19. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, nezbylo než žalobu ve zbývající části o zaplacení úroků a poplatků zamítnout včetně příslušenství. V rozsahu, v jakém soud neshledal žalobu důvodnou, proto rozhodl o jejím zamítnutí včetně příslušenství (výrok II.).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení za použití . V souzeném případě byla žalovaná oproti žalobkyni v poměru 77,3 % úspěšná a 22,7 % neúspěšná. Žalované tudíž náleží 54,6 % nákladů. V daném případě žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.)

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.