Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 38/2020-35

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 18 865,42 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 761,55 Kč s 9 % úrokem z prodlení z dlužné částky od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 8 103,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 55,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 929,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18 865,42 Kč od datum do datum, téhož úroku z částky 8 103,87 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 19,9 % z částky 16 467,70 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 315,28 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 761,55 Kč s 9 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 8 103,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 55,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 929,49 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18 865,42 Kč od [datum] do [datum], téhož úroku z částky 8 103,87 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 19,9 % z částky 16 467,70 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 315,28 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum. Žalobkyně se domáhala jednak nesplacené jistiny půjčky ve výši 16 467 Kč, dále smluvních poplatků a smluvní pokuty ve výši celkem 2 397,72 Kč a zákonného úroku z prodlení z jistiny úvěru a uvedených smluvních poplatků a pokut. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy právnická osoba řádně ověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku v souladu se , o spotřebitelském úvěru, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a nahlédnutím do veřejných registrů.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s  , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v . Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky ( ). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi právnická osoba a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě níž právnická osoba poskytla žalovanému dne datum půjčku ve výši 30 000 Kč (viz návrh a akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne datum, výpis z účtu žalovaného číslo vedeného právnická osoba za období srpna 2017). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byla stranami smlouvy sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 19,9 % ročně a sjednány měsíční splátky ve výši 1 526 Kč v počtu 24 splátek (viz smlouva o půjčce). Rovněž byl sjednán poplatek za pojištění ve výši 45 Kč měsíčně splatný spolu s jednotlivými splátkami.

5. Z čl. 7 smlouvy o půjčce soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že má dostatečný objem finančních prostředků pro splácení půjčky. Z čl. 7 předmětné smlouvy soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že spotřebitelský úvěr odpovídá jeho potřebám, možnostem a finanční situaci.

6. Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyhotoveného právnická osoba soud zjistil, že banka při ověřování úvěruschopnosti žalovaného prošetřila výši příjmu žalovaného, přičemž vycházela z údajů uvedených spotřebitelem a tyto nezávisle zhodnotila a ověřila s tím, že se soustředila na základní výši příjmu, aby předešla nevhodnému posouzení podle aktuálního příjmu, který by spotřebitel nemusel být v budoucnu schopen udržet. Deklarovaný příjem žalovaného ve výši 15 500 Kč ověřila s využitím„ komplexního statistického nástroje“, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Deklarované výdaje banka navýšila na částku 6 568 Kč z důvodu obezřetnosti. Na splátku tak zbyla částka 8 932 Kč, která byla pro banku akceptovatelná. Banka učinila rovněž šetření v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů, v interním black listu, v externích úvěrových registrech.

7. Z výpisu účtu žalovaného číslo vedeného právnická osoba soud zjistil následující skutečnosti: dne datum byla na účet připsána částka 11 289 Kč označená jako mzda od plátce označeného anonymizována čtyři slova. Od téhož plátce byla dne datum připsána částka 14 470 Kč, dne datum částka 12 150 Kč, dne datum částka 15 787 Kč. Pro období první poloviny června 2017 nebyl výpis žalobkyní předložen, v červenci 2017 nedošlo na předmětném účtu k žádnému pohybu, zůstatek činil 5,62 Kč. Dne datum byla z účtu žalovaného odepsána částka 6 820 Kč za účelem platby soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení ve věci spisová značka. Dne 10. 4. 2017 odešla z předmětného účtu částka 5 500 Kč na nájem, rovněž tak datum, datum, datum, datum, datum, a to na základě trvalého příkazu k úhradě.

8. Dále z výpisu účtu žalovaného číslo vedeného právnická osoba soud zjistil následující skutečnosti: v měsících září 2017, listopadu 2017 – dubnu 2018 žalovaný splatil na předmětnou měsíčně částku ve výši 1 571 Kč. Dne datum částku 20,40 Kč, dne datum částku 2 060,96 Kč, dne datum částku 4 152,75 Kč, dne datum částku ve výši 34,78 Kč, dne datum částku ve výši 0,33 Kč, dne datum částku 12,23 Kč, dne datum částku 1 960 Kč Celkem tak žalovaný zaplatil z titulu předmětné půjčky částku 19 238,45 Kč.

9. Dne datum byla mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum).

10. právnická osoba ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení celého zesplatněného závazku do 10 dnů od vyhotovení výzvy v souladu se smluvními podmínkami (viz předmětná výzva včetně poštovního podacího archu s razítkem pošty ze dne datum).

11. Předžalobní upomínkou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované pohledávky (viz předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu).

12. Ze Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba, Produktových podmínek právnická osoba, Sazebníku právnická osoba, Poslední výzvou před zesplatněním ze dne datum soud s ohledem na dále uvedené právní posouzení nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

13. Soud učinil skutkový závěr, že právnická osoba jako právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na základě níž žalovaný převzal od právnická osoba částku ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry v podobě měsíčního příjmu 15 500 Kč a výdajů nižších než 6 568 právnická osoba tyto údaje prošetřila a ověřila pomocí svého komplexního statistického nástroje, rovněž přihlédla k negativním výstupům z insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního black listu, úvěrových registrů. Na splátky s ohledem na tato zjištění právnická osoba předvídala částku 8 932 Kč. Dosud žalovaný z titulu předmětné půjčky splatil částku 19 238,45 Kč.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

15. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.

16. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

17. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

19. S ohledem na skutečnost, že právnická osoba jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

20. Podle z. č. 89/2012 Sb, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

22. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

24. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

25. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

26. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 bylo rozhodnuto:

„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

29. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. , Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu SpotřÚ 2010, je správný."

30. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.“

31. Z výše uvedených citovaných rozhodnutí zejména pro posouzení předmětného sporů vyplývá:

Z uvedeného rozsudku Soudního dvora EU je třeba jednoznačně dovodit povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda věřitel v souladu se zákonem splnil svou povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

32. Na základě uvedených rozsudků NS ČR ve spojení s citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru je třeba dovodit, že klíčovou povinností věřitele je zjišťovat informace nejen o příjmech, ale i výdajích spotřebitele, a tyto dále porovnávat s veřejně dostupnými informacemi, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu).

33. Soud v předmětné věci zjistil, že právnická osoba nepostupovala při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení. Z tvrzení a předložených důkazů je zřejmé, že při ověření tvrzeného příjmu žalovaného právnická osoba použila pouze statistického nástroje, který byť zohledňuje nejrůznější kritéria, přesto výsledkem takového ověření je pouze výsledek s určitým stupněm pravděpodobnosti. Soud však měl k dispozici výpisy z účtu žalovaného, na které žalovanému přicházel pravidelný průměrný čistý měsíční příjem ve výši 12 636 Kč v období od ledna 2017 do března 2017, v srpnu 2017 (měsíc poskytnutí půjčky) pak příjem ve výši 15 787 Kč. Rovněž je však z předmětného výpisu z účtu zřejmé, že na žalovaného byla vedena exekuce, a to již minimálně od roku 2015 (viz sp. zn. exekuční věci soudního exekutora právnická osoba však při svém posuzování úvěruschopnosti žalovaného z registru exekucí nevycházela (viz Protokol o ověření úvěruschopnosti klienta vyhotoveného právnická osoba) přesto, že informaci o vedeném exekučním řízení proti žalovanému mohla sama zjistit z výpisu z účtu, který měla k dispozici. Pokud jde o výdaje ve výši 6 568 Kč, z nichž právnická osoba při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela, je třeba uvést, že žalovaný jen na nájem platil pravidelnou měsíční částkou 5 500 Kč. Pokud jde o výdaje, právnická osoba však vycházela pouze z částky oznámené žalovaným, aniž by tuto částku posuzovala co do jednotlivých pravidelných výdajů žalovaného. V souladu s těmito zjištěními a v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními má soud za to, že původní věřitel nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, např. z registru exekucí.

34. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

35. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

36. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje předmětnou smlouvu o půjčce neplatnou, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§75 ve spojení s §86 a §87 z. o spotřebitelském úvěru).

37. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

38. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

39. Žalovaný obdržel na základě předmětné smlouvy o půjčce částku 30 000 Kč. Z výpisů z účtu bylo dále zjištěno, že na předmětnou půjčku splatil částku 19 238,45 Kč. Žalovaný se dosud obohatil o částku 10 761,55 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 odst. 2 o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

40. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s  a násl. z. č. 89/2012Sb., účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V souladu s  o. z. tak aktivní legitimace ve sporu svědčí žalobkyni.

41. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s  o. z. ve spojení s  nař. vl. č. Podle o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z výzvy právnická osoba ze dne datum, kterou byl žalovaný vyzván k zaplacení celého zesplatněného závazku.

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s  , podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

43. Původně byla žalovaná částka 18 865,42 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 10 761,55 Kč, tj. v rozsahu 57 % původního předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu (57 % - 43 %) má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 % vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 900 Kč (3 úkony právní služby po 300 Kč podle b. 2, vyhl. č. ), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. ), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 252 Kč ( ) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 2 252 Kč, 14 % z této částky představuje částku 315,28 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.