Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 340/2020-79

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Pavlíčkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 73 542,30 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 452,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 32 700 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 312,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 73 452,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 32 700 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 312,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou dne 31. 8. 2020 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 73 542,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 24. 2. 2016 smlouvu o úvěru číslo rok číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla Společnost žalované v hotovosti bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti jistinu úvěru vrátit v 13 měsíčních splátkách ve výši 6 500 Kč, splatných 20. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla Smlouva uzavřena. V souladu s čl. V. Smlouvy měla Společnost nárok účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je prodlení. Žalovaná neuhradila žádnou ze sjednaných splátek, přičemž dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 20. 3. 2017 nastala splatnost celého dluhu. Dne 28. 9. 2018 přešla pohledávka na základě převodu části závodu Společnosti na právnická osoba Na základě smlouvy o postoupní pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky na právnická osoba, která následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná částka se sestává z dlužné jistiny ve výši 32 700 Kč a ze smluvní pokuty za období od 21. 3. 2017 do 20. 8. 2020 v kapitalizované výši 40 842,30 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 32 700 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Zjištěný skutkový stav

3. Žalovaná požádala dne 24. 2. 2016 o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč s dobou splácení v 13 splátkách a vyplnila požadované údaje pro posouzení své bonity (viz žádost o poskytnutí úvěru). Společnost jí předala standardní informace o spotřebitelském úvěru (viz formulář na č. l. 16) a ověřila její úvěruschopnost (viz scóringová karta).

4. Dne 24. 2. 2016 uzavřely Společnost a žalovaná Smlouvu, na jejímž základě Společnost poskytla žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na Smlouvě, a žalovaná se zavázala zaplatit Společnosti souhrnný poplatek ve výši 34 500 Kč, který se sestával z úroku ve výši 28 % z jistiny za období, na které byl úrok poskytnut, což v přepočtu na rok činí výpůjční úrokovou sazbu 25,85 % p. a., a úplatu, celková dlužná částka tak činila 84 500 Kč (RPSN 169,9 %). Žalovaná se zavázala splatit žalobkyni dlužnou částku v hotovosti v 13 měsíčních splátkách po 6 500 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 30. den po uzavření smlouvy a každá další splátka až do úplného zaplacení je splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky. Dle čl. IV. 1 Smlouvy v případě, že žalovaná uhradí pouze část splátky nebo bude hradit s prodlením, bude její závazek umořován tak, že finanční částka bude použita na úhradu nejdéle splatné splátky, nestanoví-li žalovaná jinak. Dle čl. IV. odst. 2 Smlouvy, pokud žalovaná nebude plnit úvěr řádně a včas, je Společnost oprávněna požadovat po žalované navíc smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky; přílohou smlouvy byl předpis splátek, z něhož bylo patrno, jakou část splátky představuje platba na jistinu, na úrok a na úplatu, kdy úrok činil celkově 14 000 Kč a úplata činila celkově 20 500 Kč (viz smlouva o úvěru číslo rok číslo).

5. Žalovaná uhradila dne 31. 3. 2016 částku 2 500 Kč, dne 30. 5. 2016 částku 3 800 Kč, dne 30. 6. 2016 částku 1 000 Kč, dne 30. 7. 2016 částku 2 500 Kč, dne 29. 8. 2016 částku 2 500 Kč, dne 20. 9. 2016 částku 1 000 Kč, dne 30. 9. 2016 částku 2 000 Kč, dne 28. 10. 2016 částku 1 000 Kč, dne 27. 11. 2016 částku 1 000 Kč a dne 28. 12. 2016 částku 1 000 Kč, celkově tak žalovaná na dluh uhradila částku 18 300 Kč (viz zpráva klienta ke dni 12. 5. 2017).

6. Dne 27. 9. 2018 učinily Společnost a právnická osoba, formou notářského zápisu prohlášení, že dne 6. 9. 2018 uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů (viz notářský zápis NZ číslo, N 842/2018). Dne 11. 12. 2019 uzavřely právnická osoba, jako postupitel a právnická osoba jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba postoupila právnická osoba pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla pod položkou číslo uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dne 26. 5. 2020 uzavřely právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka za žalovanou ze Smlouvy v aktuální výši 32 700 Kč (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020, příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 27. 7. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 87 135,60 Kč na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou této výzvy bylo oznámení právnická osoba ze dne 27. 7. 2020 o postoupení pohledávky na žalobkyni (viz předžalobní upomínka ze dne 27. 7. 2020 vč. podacího lístku a oznámení o postoupení pohledávky). Žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

7. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v únoru 2016 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 11,44 % ročně a při fixaci sazby na 1 rok do 5 let 11,25 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 11,59 % ročně (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupným na www.cnb.cz).

Právní posouzení věci

8. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 2048 věty první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávka Společnosti za žalovanou byla nejprve dne 6. 9. 2018 převedena na právnická osoba co by část závodu Společnosti. právnická osoba, následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou na právnická osoba, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek. Nakonec právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena právnická osoba dopisem ze dne 27. 7. 2020. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

16. Společnost a žalovaná uzavřely dne 24. 2. 2016 Smlouvu, kterou soud kvalifikoval podle svého obsahu nikoliv jako smlouvu o úvěru, nýbrž jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., neboť Smlouva splňovala podstatné náležitosti právě tohoto smluvního typu (zejm. nebylo sjednáno právo žalované si vynutit poskytnutí jistiny úvěru). Na základě Smlouvy Společnost jako zapůjčitel přenechala žalované coby vydlužiteli peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, což žalovaná stvrdila prohlášením ve Smlouvě a svým podpisem (svědčí o tom ostatně i následné částečné úhrady ze strany žalované), čímž vznikla zápůjčka coby reálný kontrakt, pro jehož vznik je nezbytný nejen smluvní konsensus, ale i faktické předání jistiny zápůjčky. Na základě Smlouvy žalované vznikla povinnost vrátit Společnosti poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 14 000 Kč (25,85 % p. a.) a úplatou ve výši 20 500 Kč, tj. celkem zaplatit společnosti částku 84 500 Kč, v 13 pravidelných splátkách po 6 500 Kč s tím, že 1. splátka je splatná do 30 dnů ode dne podpisu Smlouvy a každá další splátka je splatná do 30 dnů ode dne splatnosti bezprostředně předcházející splátky.

17. Byť bylo ve Smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 14 000 Kč (25,85% ročně), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat rovněž úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 20 500 Kč. Jak je soudu známo z úřední činnosti (např. ze spisu zdejšího soudu sp. zn. ), úplata za poskytnutí úvěru není nezávisle stanovenou položkou za vykonané činnosti ze strany Společnosti, nýbrž tato položka je přímo odvislá od výše poskytnuté finanční částky, o čemž svědčí také fixně stanovená výše RPSN u úvěru na 13 měsíců ve výši 169,9 %. Přiměřenost podmínek poskytnuté zápůjčky je třeba hodnotit jako celek. Jestliže žalovaná byla povinna vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 50 000 Kč společně s částkou 34 500 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 13 měsíců lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 63,69 % ročně ( (34 500 Kč/13) × (12/ 50 000 Kč) × 100); RPSN uváděné žalobkyní činí dokonce 169,9 %. Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů ( o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 5,6krát vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v době uzavření Smlouvy (únor 2016), RPSN uváděné žalobkyní je potom více jak 14krát vyšší než průměrná výše roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v době uzavření Smlouvy. V souladu s  o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 11,25 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby na 1 rok do 5 let v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

18. Žalobkyně uplatnila nárok na jistinu zápůjčky ve výši 32 700 Kč; tento nárok shledal soud zcela důvodným. Z dokazování vyšlo najevo, že žalobkyně poskytla žalované jistinu zápůjčky ve výši 50 000 Kč, kdy celou zápůjčku měla žalovaná uhradit do 20. 3. 2017, a to spolu s úrokem ve výši 11,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 25. 2. 2016 do 20. 3. 2017 v kapitalizované výši 6 010 Kč. Žalovaná tedy měla v 13 splátkách uhradit celkem částku 56 010 Kč, z čehož lze dovodit, že při zohlednění moderovaného úroku náležitá výše splátek činí 4 309 Kč (poslední ve výši 4 302 Kč), kdy v každé splátce je zohledněna jistina co do částky 3 846 Kč (v poslední ve výši 3 848 Kč) a úrok co do částky 463 Kč (poslední ve výši 454 Kč).

19. S přihlédnutím k obsahu smlouvy (čl. IV. odst. 1), podle něhož úhrada jde vždy na nejdéle splatnou splátku, dospěl soud k následujícím závěrům: Úhradou ze dne 31. 3. 2016 ve výši 2 500 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 1 splatné dne 25. 3. 2016, kdy smluvní úrok byl uhrazen zcela a výše dlužné jistiny po úhradě činila 1 809 Kč. Úhradou ze dne 30. 5. 2016 ve výši 3 800 Kč došlo co do částky 1 809 Kč k úplné úhradě splátky č. 1 splatné dne 25. 3. 2016 a ve zbytku k částečné úhradě splátky č. 2 splatné dne 24. 4. 2016, kdy smluvní úrok byl uhrazen zcela a výše dlužné jistiny po úhradě činila 2 318 Kč. Úhradou ze dne 30. 6. 2016 ve výši 1 000 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 2 splatné dne 24. 4. 2016, kdy výše dlužné jistiny po úhradě činila 1 318 Kč. Úhradou ze dne 30. 7. 2016 ve výši 2 500 Kč došlo co do částky 1 318 Kč k úplné úhradě splátky č. 2 splatné dne 24. 4. 2016 a ve zbytku k částečné úhradě splátky č. 3 splatné dne 24. 5. 2016, kdy smluvní úrok byl uhrazen zcela a výše dlužné jistiny po úhradě činila 3 127 Kč. Úhradou ze dne 29. 8. 2016 ve výši 2 500 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 3 splatné dne 24. 5. 2016, kdy výše dlužné jistiny po úhradě činila 627 Kč. Úhradou ze dne 20. 9. 2016 ve výši 1 000 Kč došlo co do částky 627 Kč k úplné úhradě splátky č. 3 splatné dne 24. 5. 2016 a ve zbytku k částečné úhradě splátky č. 4 splatné dne 23. 6. 2016, kdy po úhradě výše dlužného smluvního úroku činila 90 Kč a výše dlužné jistiny činila 3 846 Kč. Úhradou ze dne 30. 9. 2016 ve výši 2 000 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 4 splatné dne 23. 6. 2016, kdy výše dlužné jistiny po úhradě činila 1 936 Kč. Úhradou ze dne 28. 10. 2016 ve výši 1 000 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 4 splatné dne 23. 6. 2016, kdy výše dlužné jistiny po úhradě činila 936 Kč. Úhradou ze dne 27. 11. 2016 ve výši 1 000 Kč došlo co do částky 936 Kč k úplné úhradě splátky č. 4 splatné dne 23. 6. 2016 a ve zbytku k částečné úhradě splátky č. 5 splatné dne 23. 7. 2016, kdy po úhradě výše dlužného smluvního úroku činila 399 Kč a výše dlužné jistiny činila 3 846 Kč. Úhradou ze dne 28. 12. 2016 ve výši 1 000 Kč došlo k částečné úhradě splátky č. 5 splatné dne 23. 7. 2016, kdy výše dlužné jistiny po úhradě činila 3 245 Kč. Lze tedy uzavřít, že ke dni 21. 3. 2017 činil dluh žalovaného na jistině částku 34 015 Kč (zbylá část jistiny u 5. splátky ve výši 3 245 Kč, jistina z 6. – 12. splátky á 3 846 Kč + jistina z 13. splátky ve výši 3 848 Kč) a dluh na úroku činil částku 3 695 Kč (úrok z 6. – 12. splátky á 463 Kč a úrok z 13. splátky ve výši 454 Kč). Žalobkyně nicméně na dlužné jistině požadovala méně, než na kolik by měla nárok, pročež soud jí v souladu s principem vázanosti žalobním návrhem přiznal jí požadovanou částku 32 700 Kč.

20. Zadruhé žalobkyně se domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 32 700 Kč od 21. 3. 2017 do 20. 8. 2020 v kapitalizované výši 40 842,30 Kč; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Smluvní strany si platně v čl. IV odst. 2 Smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná prodlení, až do úplného zaplacení. Žalobkyně omezila svůj žalobní nárok na období ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané částky (od 21. 3. 2017) do 20. 8. 2020, kdy požadovala smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně a jen z dlužné jistiny ve výši 32 700 Kč. Soud přezkoumal takto uplatněný nárok a shledal jej důvodný co do základu i výše, a proto jej žalobkyni v celém rozsahu přiznal.

21. Na příslušenství požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 700 Kč od 21. 3. 2017 do zaplacení; tento nárok shledal soud zcela důvodným. Jelikož žalovaná neuhradila jednotlivé splátky v datu splatnosti, dostala se vždy dnem následujícím do prodlení a Společnosti, resp. po postoupení pohledávky žalobkyni, vznikl v souladu s  o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně (dle ) až do zaplacení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení z částky 32 700 Kč až od 21. 3. 2017 (den následující po splatnosti celé dlužné částky), pročež soud při vázanosti žalobním návrhem mohl přiznat žalobkyni úrok z prodlení až od tohoto dne. Soud shledal žalobou uplatněný nárok na úrok z prodlení co do základu i výše důvodným, a proto jej žalobkyni přiznal.

22. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

Náklady řízení a lhůta k plnění

23. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, a proto má podle nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 16 312,50 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 942 Kč, odměny advokáta ve výši 13 370,50 Kč, která spočívá v odměně za 2,5 úkonů právní pomoci (za převzetí a přípravu zastoupení, za písemné podání žaloby a jednoduchou výzvu k plnění) á 4 060 Kč ( bod. 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. ve znění pozdějších předpisů), v náhradě hotových výdajů advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby á 300 Kč ( cit. vyhl.) a v 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 320,50 Kč ( ). Podle je žalovaná povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).

24. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím soudu podepsaného, ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.