Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 315/2020-30
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupeného Mgr. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného, okres okres,
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci částka spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od datum do datum ve výši částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení částka a úroku z prodlení ve výši částka zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení [částka] a úroku z prodlení ve výši [částka] zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částka s příslušenstvím, a to úroky z prodlení v zákonné výši z této částky za dobu od datum do datum. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od datum pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance. Žalovaný pojistné sjednané ve výši částka ročně řádně nehradil a za období od datum do datum, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny. Dlužná částka pak sestává také z poplatku ve výši částka za odeslání upomínky.
Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou číslo uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu neurčitou zavázal hradit pojistné ve výši částka ročně. Dále žalobce doložil upomínku s výstrahou zániku pojištění dne datum, dle přiložené dodejky byla tato žalovanému doručena dne datum. Dále žalobce doložil dodejku svědčící o doručení písemnosti žalovanému dne datum. Dále žalobce doložil dvě písemnosti adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání či doručení, a to oznámení o zániku pojištění ze dne datum a výzvu k úhradě dluhu ze dne datum. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Ze sazebníku poplatků žalobce vyplynulo, že poplatek za upomínku k zaplacení dlužného pojistného činí částka.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném.
Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí a prokazuje na základě výzvy shora doručené. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Sjednané pojistné v daném případě činilo částka ročně, tedy částka denně, za dané období od datum do datum čítající 98 dnů tedy ve výši částka. Pokud pak žalobce dále požadoval poplatek ve výši částka, neshledal soud žalobu důvodnou. Součet dlužného pojistného a poplatku předně převyšuje žalovanou částku, žalobce doložil doručení jen jediné upomínky, která je v jeho sazebníku„ ohodnocena“ částkou částka. Ač je daná povinnost žalovaného nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne datum, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, a které žalobce ani nedoložil, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Soud tedy žalobu ohledně zaplacení částka s příslušenstvím zamítl. Je tedy dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalované s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době prodlení.
Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl žalovaný ve věci většinový úspěch a měl by tak vůči žalobci právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žádné náklady neuplatnil a žádné na jeho straně ani z proběhlého řízení nevyplývají, rozhodl soud, jak je shora uvedeno.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.