Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 234/2020-53
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.
2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení shora ve výroku I uvedeného plnění jako plateb třetím stranám, splátek a zesplatněné části kupní ceny za zařízení anonymizována tři slova rok černý dle kupní smlouvy ze dne datum, dle které měl žalovaný uhradit jako zbývající část kupní ceny 24x částka a žalobkyně závazek pro neplnění splátek (a jiných plnění) předčasně zesplatnila a vyúčtovala (spolu s dalšími plněními, kterých se domáhá v samostatném řízení před ČTÚ).
3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soudu se jeho aktuálnější adresu vypátrat nepodařilo (ani k tomu nebyl povinen), na zaslanou emailovou zprávu žalovaný rovněž nereagoval. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je - při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum).
4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně kupní smlouvou a smlouvou č. l. 14 prokázala závazek žalovaného hradit akontaci částka a 24x částka jako splátku za koupi zařízení jak shora, pod sankcí ztráty výhody splátek. Fakturami č. l. 16 až 31 prokázala vyúčtování šesti splátek po částka, fakturou č. l. 30 doúčtování zbytku kupní ceny částka a fakturou č. l. 16 platbu třetím stranám (audiotex – platba pro dospělé). Doložila výpověď smlouvy dopisem ze dne datum (č. l. 32). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 33) vypracování i zaslání (č. l. 34) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného.
5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci spolu platně sjednali spotřebitelský závazek koupě dle § 2079 a násl. občanského zákoníku, z něhož žalobkyně plnila, žalovaný však nikoliv. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalobkyně přistoupila důvodně k předčasnému zesplatnění plnění, sjednaného původně ve splátkách. Závazkový vztah ohledně plateb třetím stranám je konstruován v souladu s článkem 1.7 Obchodních podmínek„ Služby“ a má typově nejblíže k závazku z kupní smlouvy, když nárok na zaplacení kupní ceny je postoupen z původního věřitele na žalobkyni (§ číslo a násl. tamtéž). příjmení plnění nastala dílem formou obdobnou poukázce ve smyslu § 1939 a násl. tamtéž, když následně se poukazatel (právní předchůdkyně žalobkyně) vyrovnává s poukazníkem (žalovaným) za úspěšně splněnou (elektronickou) poukázku. Soud tak mohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, úroku z prodlení se žalobkyně nedomáhala.
6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Na tom nic nemění, že tyto návrh jsou proměnlivé s ohledem na další typy nároků, nicméně stále se jedná modulární pasáže, jejichž použití je závislé toliko na přítomnosti dalších typových nároků a případná úprava těchto modulárních částí je ryze administrativního charakteru, což je činnost, kterou žalobkyně rutinně zvládá, když taková plnění (nepochybně rovněž automatizovaně) účtuje svým zákazníkům.
7. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění a v současnosti je opět nařizován nouzový stav a ekonomika nepochybně utrpí dalšími omezeními v souvislosti s virovou pandemií. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného lhůty mírně navýšil. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce ještě více. Nadto je dle přehledu všech řízení u zdejšího soudu (č. l. 42) zjevně dlouhodobě předlužen, od roku 2018 čelil nebo čelí 5 exekučním řízením pro jistinu v souhrnné výši přes 46 tis. Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.