Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
32 C 69/2020-51
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 4.484 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do rozdílu mezi smluvními úroky z prodlení 0,1 % denně z částky 4.484 Kč od datum a zákonnými úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z částky 4.484 Kč od datum.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.484 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4.484 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se zamítá co do rozdílu mezi smluvními úroky z prodlení 0,1 % denně z částky 4.484 Kč od [datum] a zákonnými úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. z částky 4.484 Kč od [datum].</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.484 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 4.484 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.
2. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 4.484 Kč spolu se smluvními úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 4.484 Kč od datum do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru“ číslo kterou uzavřel žalobce se žalovaným dne datum, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 4.999 Kč na úhradu ceny zboží – černá elektronika. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, proto žalobce využil svého oprávnění, odstoupil od smlouvy, pohledávku zesplatnil ke dni datum a vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 4.484 Kč je tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 4.484 Kč.
3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum + Příloha číslo – Seznam postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.
4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
5. Závěr o skutkovém stavu, který soud učinil, plně odpovídá tvrzením žalobce obsažených v žalobě, která jsou stručně zrekapitulována v odst. 2 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje.
6. Povinnost vrátit žalobci jistinu úvěru a zaplatit mu úroky z úvěru žalované plyne z ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž časová působnost vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, který mimo jiné stanoví, že:„ … řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. …“
Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, o smlouvě o úvěru. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 544 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s § 517 odst. 2 občanského zákoníku a v ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.
7. Soud však zákonné úroky z prodlení přiznal podle sazby, která byla účinná v době splatnosti úvěru ve druhém pololetí roku 2010, tzn. 7,75 % ročně nikoliv ve výši 0,1 % denně, jak požadoval žalobce a rozdíl mezi žalobcem požadovanými smluvními úroky z prodlení a přiznanými zákonnými úroky z prodlení soud zamítl.
8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.
9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.