Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 269/2020-37
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Brachovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 677 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.677,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.677,00 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3.677,00 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3.677,00 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 3.677,00 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené se právnická osoba, IČO, jako postupitelem. právnická osoba, IČO uzavřela s žalovaným na základě žalovaným Účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací pro telefonní číslo: číslo. Ve Smlouvě si žalovaný s anonymizováno dohodli, že se tento jejich smluvní vztah řídí zákonem č.513/1991 Sb. , Obchodní zákoník, a že nedílnou součástí Účastnické smlouvy jsou Všeobecné podmínky právnická osoba, se kterými vyslovil žalovaný podpisem Účastnické smlouvy svůj souhlas. Datum aktivace: rok číslo, datum deaktivace: rok číslo. Na základě Smlouvy byl anonymizováno povinen poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to včetně služeb s nimi souvisejícími, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích. Právě tato druhá skupina služeb tvoří nároky vymáhané tímto žalobním návrhem (jedná se zejména o tzv. služby třetích stran či služby obsahu). Žalovaný se zavázal za veškeré poskytované služby řádně platit ceny dle platného Ceníku služeb, a to nejpozději do 18 kalendářních dnů ode dne vystavení Vyúčtování služeb na účet anonymizováno postupitel zcela v souladu se Smlouvou služby žalovanému poskytoval a tyto poskytnuté služby vždy žalovanému vyúčtoval v pravidelném Vyúčtování služeb, která zasílal na žalovaným zvolenou adresu pro doručování. Žalovaný však přestal právnická osoba platit řádně a včas za poskytnuté služby, a ke dni podání žalobního návrhu žalovaný dluží žalobci z níže uvedených vyúčtování níže uvedené ceny služeb, které nejsou službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. Žalovaný však žalobkyni ani přes předžalobní upomínku ničeho neuhradil.
2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby.
3. Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz, který žalované nepodařilo doručit, proto jej soud dne datum zrušil.
4. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalobkyně nedostavila, svou neúčast omluvila a požádal soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně; vycházel přitom z obsahu spisu.
5. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V daném případě soud provedl listinné důkazy, a to Vyúčtování smluvní pokuty ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, podací lístek ze dne datum, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, Vyúčtování služeb ze dne datum, souhrnný přehled služeb, Účastnická smlouva ze dne datum včetně nastavení služeb, Předžalobní upomínka ze dne datum.
6. Podle ustanovení § 120 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Skutečnost prokazovanou pouze nepřímými důkazy lze mít za prokázanou, jestliže na základě výsledků hodnocení všech důkazů lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013 .
7. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:
8. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. 21 Cdo 2682/2013 . V dané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti ohledně tvrzeného nároku ani jaké konkrétní služby třetích stran byly předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty a ani nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení.
9. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. soudem poučena o tom, že nevylíčila všechny rozhodnuté skutečnosti jaké konkrétní služby třetích stran byly předchůdcem žalobkyně žalovanému poskytnuty ani nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně nároku na zaplacení částky 3.677,00 Kč. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001 ), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 ), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o.s.ř. , a není tedy možné poučovat žalobce o neunesení důkazního břemene mimo jednání či přípravný rok.
10. S ohledem na shora uvedené nezbylo soudu než žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
11. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151od st. 1 o.s.ř. ) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99 , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10 , dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu , soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
12. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, náhradu nákladů řízená nepožadoval a výslovně se jí vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu )