Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 224/2020-74
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o: 31 110,27 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 5. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 6 110,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 13. 11. 2019 do 4. 4. 2020 a co do úroku kapitalizovaného za dobu od 25. 6. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 10 842,95 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 790 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 5. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 6 110,27 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 13. 11. 2019 do 4. 4. 2020 a co do úroku kapitalizovaného za dobu od 25. 6. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 10 842,95 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 790 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 30. 4. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 110,27 Kč s úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč a úrokem kapitalizovaným za dobu od 25. 6. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 10 842,95 Kč s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 20. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo na jejímž základě poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, který byl čerpán jednorázově převodem na účet žalovaného uvedený v záhlaví smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 111,36 % ročně ve 30 měsíčních splátkách ve výši 2 494 Kč, první splátka měla být zaplacená dne 20. 7. 2019. Žalovaný však sjednané splátky nehradil, proto ke dni 12. 11. 2019 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednou splátkou ve výši 499 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, tj. ode dne 13. 11. 2019 do sepisu žaloby, tj. do dne 30. 4. 2020, a to ve výši 4 261,27 Kč, což celkem činí 31 110,27 Kč, dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu úroku kapitalizovaného za dobu od 25. 6. 2019 do 12. 11. 2019 ve výši 10 842,95 Kč a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 13. 11. 2019 do zaplacení.
2. U jednání dne 23. 9. 2020 žalobkyně na svém žalobním návrhu setrvala a doplnila jej tvrzením, že žalobkyně řádně před uzavřením úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z příjmu žalovaného ve výši 22 889 Kč, jak žalovaný doložil mzdovým výměrem za měsíc duben 2019 a z výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2019. I s ohledem na další platby žalovaného žalobkyně považovala příjem žalovaného za dostatečný k úhradě závazků žalovaného z úvěrové smlouvy.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 23. 9. 2020 a na den 9. 12. 2020 a k němuž byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Dne 9. 12. 2020 jednal soud rovněž v nepřítomnosti zástupkyně žalobkyně, která svou neúčast řádně a včas omluvila.
4. Z provedeného dokazovaní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:
Mezi účastníky řízení byla dne 20. 6. 2019 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč převodem na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úrokem sjednaným ve výši 111,36 % ročně měsíčními splátkami po 2 494 Kč v celkovém počtu 30 splátek splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 20. 7. 2019. Celková částka, kterou měl žalovaný uhradit, činí 74 820 Kč Smlouva je datována a podepsána žalovaným a zástupcem žalobkyně. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, dle kterých se žalovaný zavázal dle článku VI. smluvních podmínek uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou splátek poplatek za zaslání upomínky ve výši 450 Kč, smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou splátky a v případě, že dojde k zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení. V případě, že žalovaný neuhradí dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě poskytnuté mu žalobkyní, bude úvěr zesplatněn (prokázáno Smlouvou o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka číslo ze dne 20. 6. 2019, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehledem sjednaných splátek a smluvními podmínkami ke smlouvě o spotřebitelském úvěru anonymizováno půjčka účinnými od 10. 9. 2018). Úvěr žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 6. 2017 bezhotovostně na účet č. 1427936013/0800 (prokázáno potvrzením o provedení tuzemské odchozí platby ze dne 14. 10. 2019 a výpisem z účtu žalovaného). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, kdy bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem za měsíc duben 2019 činil 19 762 Kč. V anonymizováno evidenci exekucí neměl žalovaný je dni 20. 6. 2019 žádný záznam (prokázáno výpisem z účtu žalovaného za měsíc květen 2019 a výsledkem lustrace v anonymizováno evidenci exekucí ze dne 20. 6. 2019). Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2020 vyžádaného na návrh žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný byl v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy zaměstnán u právnická osoba s průměrným příjmem ve výši 21 661 Kč měsíčně, na svém bankovním účtu měl ke dni 31. 3. 2019 záporný disponibilní zůstatek ve výši - 15 199,23 Kč, a to za situace, kdy žalovanému byla v dané době poskytnuta řada úvěrů od různých poskytovatelů, žalovanému bylo z účtu prováděno inkaso splátek úvěrů ve prospěch 4 poskytovatelů. Žalobkyně vyhotovila 4 upomínky k úhradě adresované žalovanému a oznámení o zesplatnění úvěru, jejich odeslání žalovanému však nebylo soudu doloženo (prokázáno upomínkou č. I ze dne 25. 7. 2019, upomínkou č. II ze dne 9. 8. 2019, upomínkou č. III ze dne 21. 8. 2019, upomínkou č. IV ze dne 20. 9. 2019 a oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 15. 11. 2019). K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou odeslanou mu dne 26. 3. 2020 doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 25. 3. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 26. 3. 2020).
5. Žaloba je důvodná jen částečně. Soud má za prokázáno že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému žalobkyní dne 24. 6. 2019 poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Soud však současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet posuzovala, nikoli však s odbornou péčí. Na základě žalobkyní doložených dokladů je zřejmé, že žalovaný byl v době uzavření úvěrové smlouvy zaměstnán s průměrným příjmem 21 661 Kč, přičemž neměl žádný záznam v anonymizováno evidenci exekucí. Z účtu žalovaného je však patrné, že v době uzavření úvěrové smlouvy měl žalovaný řadu jiných závazků z úvěrových smluv, na svém účtu byl ve výrazném záporném zůstatku. Žalobkyně, ač byla soudem poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. 5. o nutnosti doplnění tvrzení a dokazování o těchto skutečnostech, svá tvrzení ohledně řádného přezkumu úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru nedoplnila a z provedeného dokazování naopak vyplývá, že žalovaný byl zadlužený a v jeho finančních schopnostech nebylo splácet další závazek. Navíc v řízení nebylo žádným způsobem prokázáno, že by se žalobkyně vůbec zabývala přezkumem nákladů žalovaného. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku v celkové výši 25 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na jeho straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. V řízení nebylo prokázáno ani tvrzeno, že by žalovaný žalobkyni něčeho na svůj dluh uhradil, je tedy povinen vrátit žalobkyni celou poskytnutou částku, tj. 25 000 Kč. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 25 000 Kč (poskytnuté peněžní prostředky). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení, přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 25 000 Kč, a to ode dne 5. 4. 2020, když žalovaný byl k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván až v předžalobní výzvě odeslané dne 26. 3. 2020, se lhůtou k plnění nejpozději do 4. 4. 2020. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě.
6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
7. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 20 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 40 % uplatněného nároku (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 245 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 500 Kč), z odměny advokáta dle § 7 AT ve výši 2 380 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 AT (účast při jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč) a ve výši 300 Kč k jednomu úkonu právní služby (účast u jednání) dle ust. § 13 AT. Dále advokátka požadovala náhradu za ztrátu času spojenou s cestou z obec k jednání soudu do obec a zpět dne 23. 9. 2020, a to za 6 půlhodin po 100 Kč, což činí částku 600 Kč, a cestovní náklady za použité osobní vozidlo za 212 km cesty z obec do obec a zpět při průměrné spotřebě vozidla 5,9 litrů motorové nafty na 100 km, základní sazbě opotřebení 4,20 Kč za 1 km a ceně nafty ve výši 31,80 Kč za 1 litr dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 1 288 Kč. Jelikož advokátka žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 1 337 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Odměnu advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby ze dne 6. 8. 2020 na základě výzvy soudu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta k tomuto úkonu právní služby soud žalobkyni nepřiznal, neboť je odpovědností advokáta, aby veškerá tvrzení potřebná k projednání návrhu byla uvedena již v žalobě, a to včetně návrhu na provedení důkazů k takto tvrzeným skutečnostem. Celkové náklady řízení tak činí částku 8 950 Kč. Z toho 20 % představuje 1 790 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.