Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 328/2020-12
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Sosíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”).
Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu nezaplacených televizních poplatků za období od října 2017 do ledna 2020.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud vzal za prokázané, že žalovaný se v srpnu 2011 přihlásil jako poplatník televizních poplatků (z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků prostřednictvím České pošty). Žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce října 2017 až leden 2020 (z výpisu detailu dluhu žalovaného). Žalobkyně dopisem vyzvala žalovaného k úhradě dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení.
Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný jako držitel televizního přijímače nezaplatil televizní poplatky za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok.
Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.
Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. , měsíční výše televizního poplatku od datum činí částka.
Podle § 7 odst. 2 věty první zákona č. 348/2005 Sb. , je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.
Soud shledal žalobu za podanou po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, neboť žalovaný jako držitel televizního přijímače byl povinen platit za uvedená období televizní poplatky, prokazatelně tak ale neučinil. Žalobkyně proto v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona o rozhlasových a televizních poplatcích požaduje po žalovaném zaplacení televizních poplatků, jakož i úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti toho kterého jednotlivého televizního poplatku podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.”) ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinného od 1. 1. 2014. Zákonný úrok z prodlení je kapitalizován ke dni podání žaloby v částce částka.
Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu . Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tato částka zahrnuje náklady na zaplacený soudní poplatek částka a paušální náhradu za hotové výdaje žalobkyně ve výši částka za dva úkony po částka (podání žaloby a výzva) v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 občanského soudního řádu , jejichž výše vyplývá z §§ 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala též úhrady nákladů řízení představujících odměnu advokáta a režijní paušály, má soud za to, že tyto žalobkyní vynaložené náklady nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva. Česká televize jako veřejnoprávní instituce by měla při vymáhání dlužných televizních poplatků volit co možná nejšetrnější prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že po skutkové i právní stránce se jedná o jednoduchý spor, není zde dán důvod, proč by žalobu měl vyhotovovat a podávat soukromý subjekt – advokát. Nelze očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru České televize Ústavní soud zaujal stanovisko, že v těchto případech je žádoucí a správné, aby si Česká televize činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama, neboť vzhledem k jejímu výsadnímu postavení lze na ni klást v určitých ohledech srovnatelné nároky jako na orgány státní moci (blíže nález Ústavní soudu ve věci I. ÚS 3344/12 a II. ÚS 405/2014 ). Z toho důvodu náhradu nákladů spojených s právním zastoupením soud žalobkyni pro jejich neúčelnost nepřiznal a přiznal žalobkyni pouze paušální náhradu jejích hotových výdajů.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.