Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
1 C 140/2020-72
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa, číslo sídlo, země,
právně zastoupeného advokátkou titul jméno příjmení titul,
se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení v částce částka.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení v částce [částka].
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí částku shora uvedenou spolu s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení. V odůvodnění uvedla, že dluh vznikl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne datum, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba příjmení anonymizováno, se sídlem: adresa, číslo příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo, země, jako věřitelem. Na základě smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta žalovanému finanční částka ve výši žalované jistiny, kterou se zavázal uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky do datum. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit zapůjčenou jistinu ve zmíněné výši, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka z předmětné smlouvy byla výše uvedenou společností postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, byl rovněž před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání, avšak marně.
Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora) bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Právní předchůdce žalobce předal dne datum částku částka. Žalovaný podepsal předchůdkyni žalobkyně prohlášení, že má uhradit částka (půjčenou částku částka a částka), vzal na vědomí výši úrokové sazby 419,75 % ročně a to, za jakých podmínek může žalobkyně požadovat smluvní pokutu a v jaké výši. Datum splatnosti půjčené částky byl sjednán na datum. Nebylo však prokázáno, že by došlo ze strany předchůdkyně žalobkyně k posouzení úvěryschopnosti žadatele o zápůjčku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi žalobkyní a shora uvedenou společností má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobci.
Dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému částka, ovšem po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně nijak nedoložila, že by se jeho právní předchůdkyně zabývala schopností žalovaného splácet úvěr, v žalobě ani takovou okolnost netvrdila. Aktuálně účinné znění zákona o spotřebitelském úvěru sice počítá v případě takové vady s aktivitou dlužníka ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. I z tohoto pohledu by pak bylo třeba potenciálně uzavřenou smlouvu mezi účastníky řízení považovat za neplatnou a vypořádat vzájemný vztah dle pravidel bezdůvodného obohacení. Jestliže je třeba na dané plnění pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalovanému bylo plněno bez právního důvodu a je povinen takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož je smlouva neplatná, žalovaný byl povinen obohacení vydat bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož tak řádně a včas neučinil, je s úhradou v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ) a žalobkyně má rovněž nárok na úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co se týče počátku běhu úroků z prodlení, v řízení nebylo prokázáno doručení upomínky a výzvy žalovanému, soud proto vycházel z toho, že žaloba s výzvou k zaplacení byla soudem doručována žalovanému a byla připravena dle relace pošty k vyzvednutí datum, 10. dnem byl dne datum a tehdy se považuje žaloba za doručenou a od následujícího dne tj. od datum tak byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Soud tak v části, v níž byl požadován úrok z prodlení od dřívějšího data, žalobu částečně zamítl (výrok II.shora).
Podle § 151 o.s.ř. o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované, když zároveň doložil splnění podmínky dané ust. § 142a o.s.ř. o.s.ř. , tedy zaslání předžalobní upomínky. V daném případě náklady spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši částka a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po datum, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . advokátního tarifu náleží odměna ve výši částka za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu paušální náhrada výdajů ve výši částka za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši částka (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši částka Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí částka (400 + 900 + 189). Žalobkyně požadovala částka s úrokem 8,05 % z částky částka od datum do zaplacení (ke dni vyhlášení rozsudku činila při kapitalizaci úroků celková částka částka), úspěšná byla ke dni vyhlášení rozsudku co do částka, úspěch tak představuje 68,24 %, neúspěch 31,76 %, rozdíl úspěchu a neúspěchu pak činí 36,48 % a toto procento z nákladů řízení ve výši částka pak představuje částku částka, kterou dle poměru úspěchu a neúspěchu soud žalobkyni přiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.