Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 339/2020-24
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Heczkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 8 451 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 615 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 825,27 Kč spolu s úrokem z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 28 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020 a z částky 2 534,45 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 615 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 20. 3. 2020 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 825,27 Kč spolu s úrokem z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 28 % ročně a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do 19. 3. 2020 a z částky 2 534,45 Kč od 20. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 8 451 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 528,68 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 460,59 Kč a s 28% úrokem z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a s 8,05% úrokem z prodlení z částky 5 149,45 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 10. 12. 2016 smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 7 145 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Žalovaný však neuhradil na jistině zápůjčky částku 5 149,45 Kč a na souhrnném poplatku částku 3 301,55 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 28 % ročně dle článku 4 smluvních podmínek. Žalobkyně kapitalizovala úrok 28 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 528,68 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 14. 6. 2018, v částce 460,59 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel zápůjčky právnická osoba s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznického karty žalovaného a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 10. 12. 2016, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2018 včetně podacího lístku ze dne 13. 7. 2018, výzvy k plnění ze dne 12. 3. 2020 včetně podacího lístku ze dne 13. 3. 2020, přehledu plateb a zákaznické karty ze dne 9. 12. 2016. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce číslo bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 12. 2016 mezi právnická osoba jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 7 145 Kč, tj. celkem 15 145 Kč v 60 týdenních splátkách po 253 Kč (poslední splátka 218 Kč), přičemž první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil právnická osoba, že je anonymizováno, má anonymizováno vzdělání, anonymizováno 12 slov právnická osoba s čistou mzdou 20 000 Kč měsíčně, další příjmy domácnosti činí 15 900 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činí 15 000 Kč. Žalovaný měl předložit pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu, tři výplatní pásky a rozpis SIPO za 3 měsíce. Tyto listin y nebyly žalobkyní v řízení soudu předloženy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 6. 2018 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 12. 3. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 13. 3. 2020.
6. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má však za to, že smlouva o zápůjčce je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně kromě zákaznické karty obsahující toliko prohlášení žalovaného nedoložila žádnou listin u, ze které by bylo možno dospět k závěru, že byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. V zákaznické kartě nebyly vůbec specifikovány běžné výdaje žalovaného a ani jím zmiňované další příjmy domácnosti.
7. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok, by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 8 000 Kč, uhradil toliko částku 5 385 Kč (jak vyplývá z žalobkyní předloženého přehledu plateb) a vzniklo mu tak bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu, tj. ve výši 2 615 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla od původního věřitele i tuto pohledávku za žalovaným, byť byla označena jako pohledávka ze smlouvy o zápůjčce. Žalovaný tak byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 2 615 Kč spolu s úrokem z prodlení v požadované procentní sazbě, avšak až ode dne 20. 3. 2020 do zaplacení, a to v návaznosti na výzvu k plnění odeslanou formou doporučeného dopisu dne 13. 3. 2020, kdy k doručení došlo dle ust. § 573 o. z. třetí pracovní den od odeslání, tj. 18. 3. 2020, následující den nastala splatnost a nejpozději od 20. 3. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 2 615 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. )
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.