Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 528/2020-43
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka], se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku uvedenou v záhlaví tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum jí byla postoupena pohledávka právnická osoba (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) za žalovaným. Dne datum byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo přičemž v rámci smlouvy byl sjednán pronájem přijímacího zařízení: právnická osoba typ zařízení anonymizována čtyři slova: číslo (dále jen„ zařízení“), přičemž přijetí zařízení žalovaný potvrdil na zakázkovém listě ze dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný opakovaně porušil své platební povinnosti, odstoupil právní předchůdce dopisem ze dne datum od smlouvy, přičemž v souladu s ust. čl. 7. Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací právnická osoba byl žalovaný povinen vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy nepoškozené a funkční zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto svoji povinnost porušil, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně v souladu se smlouvou nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Naopak žalobkyně v řízení žádným relevantním způsobem neprokázala, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému předal jím specifikované zařízení, a to právnická osoba typ zařízení anonymizována tři slova. Pokud žalobkyně prokazovala tuto skutečnost zakázkovým listem, není zřejmé, jaký materiál byl dodán a jaké úkony byly provedeny, neboť v kolonce označené jako„ materiál + provedené úkony“ je obsažen nečitelný záznam, přičemž z čárových kódů vylepených na okraji této listin y žádným způsobem nevyplývá, že by bylo žalovanému předáno zařízení, které je identifikováno těmito kódy. Žádný jiný důkaz žalobkyně k prokázání předání předmětných zařízení nenabídla, přičemž svojí neúčastí na jednání se připravila o možnost poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“). Soud tak žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
Výrokem II. soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to dle § 142 odst. 1 OSŘ , když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Náhrada nákladů by tedy měla připadnout žalovanému, na jehož straně soud jejich vznik neshledal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).