Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
5 C 226/2020-54
Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Janou Smýkalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do částky částka.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se částečně zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a co do částky [částka]. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se částečně zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum]. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, jakož i smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně právnická osoba uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky a úrok ve výši částka vrátit do datum (tj. do jednoho měsíce). Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně pro případ prodlení žalované s úhradou dluhu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný dosud dluží jistinu úvěru částka, úrok ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (0,1 % denně z dlužné částky částka za období od datum do datum). Úrok z prodlení byl kapitalizován za období od datum do datum na částku částka.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila zvláštní doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jejího trvalého bydliště, což jsou anonymizována tři slova. Žalované byly žaloba i předvolání k jednání doručeny na uvedenou adresu do vlastních rukou uplynutím desetidenní lhůty k vyzvednutí písemnosti ve smyslu § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. , tj. datum. Z § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10 ). Žalovaná se k jednání nařízenému na den datum bez omluvy nedostavila, žalobkyně se z jednání omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Podáním doručeným soudu dne vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do smluvní pokuty ve výši částka s odůvodněním, že nedisponuje doklady o tom, zda a jakým způsobem původní věřitel zjišťoval úvěruschopnost žalované. V souladu s návrhem žalobkyně soud řízení dle § 96 odst. 1 , 2 o.s.ř. zastavil
4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:
5. Výpisem z obchodního rejstříku je prokázána právní subjektivita žalobkyně.
6. Listinami na č.l. 32 až 37 spisu má soud za prokázané, že žalovaná požádala přes internet předchozího věřitele právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši částka.
7. právnická osoba poskytla žalované dne datum finanční prostředky ve výši částka (viz výpis z běžného účtu č.l. 11).
8. Listinami na č.l. 12 až 30 spisu bylo prokázáno, že právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Postoupení pohledávky oznámil původní věřitel žalované dopisem ze dne datum, kterým původní věřitel vyzval k úhradě částky částka ve lhůtě 10 dnů na účet žalobkyně. Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno na adresu žalované dne datum.
9. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by předchozí věřitel zjišťoval schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být tudíž poučena o svém důkazním břemenu.
10. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná požádala právnická osoba o poskytnutí úvěru a tato společnost poskytla žalované dne datum částku částka převodem na účet. Žalobkyně neprokázala, že by právnická osoba zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem.
11. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1 , posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.).
12. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku § 580 neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.
19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaná), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Shodná povinnost byla věřiteli uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu není pochyb o tom, že nesplnění této povinnosti bylo sankcionováno neplatností absolutní (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Nová úprava spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. navozuje dojem, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností (viz doslovné znění § 87 odst. 1 citovaného zákona). Při výkladu a aplikaci právních předpisů nelze pomíjet jejich účel a smysl, soudy nemohou vycházet pouze z doslovného znění zákona. Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 ,„ Soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Je nutno se přitom vyvarovat libovůle; rozhodnutí soudu se musí zakládat na racionální argumentaci“. Přijetím zákona č. 257/2016 Sb. sledoval zákonodárce posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany (nikoliv její oslabení). To vyplývá jak z důvodové zprávy, tak i z rozsahu zákonné právní úpravy. Pokud tedy záměrem zákonodárce nebylo novou právní úpravou oslabit ochranu spotřebitele, ale naopak tuto ochranu posílit, musí být závěr soudu takový, že neplnění povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele bude mít za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, neboť jinak (v případě pouhé relativní neplatnosti, navíc časově omezené) by nebyl naplněn smysl a účel nové právní úpravy. Současně, pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí, a to i soukromoprávních. Pouhá relativní neplatnost, na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí není. Navíc dne 5. 3. 2020 rozhodl Evropský soud dvůr ve věci C -679/18 tak, že úprava obsažená v zákoně o spotřebitelském úvěru, týkající se přezkumu úvěruschopnosti a především povinnosti spotřebitele uplatnit námitku ve stanovené lhůtě, aby byla smlouva prohlášena za neplatnou, není v souladu se směrnicí EU č. 2008 /48/.
20. Žalobkyně neprokázala, že by předchozí věřitel zjišťoval schopnost žalované úvěr splácet. Soud proto vycházel z ustanovení § 580 o.z. ve spojení s ustanovením § 588 o.z. a přihlédl i bez návrhu k neplatnosti jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že„ nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru poskytl předchozí věřitel žalované částku částka, kterou žalovaná dosud nevrátila. Nárok žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, na zaplacení dlužné částky částka vyplývá z ustanovení § 2991 o. z.
21. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 o.z. Soud nemohl vycházet ze splatnosti úvěru sjednané v neplatné smlouvě o úvěru. Ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. byla žalovaná povinna splnit dluh (vrátit jistinu úvěru) na žádost věřitele. Výzva byla žalované odeslána dne datum, tudíž dne datum se dostala do dispozice žalované. Žalovaná byla povinna dle výzvy plnit do deseti dnů, tj. do datum, počínaje dnem datum je v prodlení s úhradou dluhu a od tohoto data náleží žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , tedy ve výši 10 % ročně.
22. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, co do částky částka, naopak žalovaný byl úspěšný co do částky částka. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu k plnění. Soud proto přiznal žalobkyni částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za právní zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, odměnou za jednoduchou výzvu k plnění ve výši částka, náhradou hotových výdajů za 3 úkony po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 21 % DPH ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 68 %, žalovaný v rozsahu 32 %, a proto po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyni má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 36 %, tj. ve výši částka.
23. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.