Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 239/2020-187

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 143 483,50 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 270 Kč,

s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 38 270 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení,

a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 105 213,50 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 60 406,61 Kč od 4. 8. 2020 do 26. 10. 2020 a z částky 22 136,61 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 38 270 Kč, s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 38 270 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 105 213,50 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 60 406,61 Kč od 4. 8. 2020 do 26. 10. 2020 a z částky 22 136,61 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 143 483,50 Kč příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 3. 2020 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, který se zavázala uhradit společně s úroky. Za dobu 72 měsíců měla celkem zaplatit 74 083 Kč (jistina 40 000 Kč, sjednané úroky 34 083 Kč), a to v měsíčních splátkách po 1 029 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Strany si dále sjednaly doplňkovou inkasní službu, kde splátka za možnost úhrady formou inkasa činila 164 Kč měsíčně, a doplňkovou službu„ PODPORA“, přičemž splátka za výkon této doplňkové služby činila 537 Kč měsíčně. Schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně posoudila na základě výpisů z příslušných databází, dokladu o příjmech a výpisu z bankovního účtu žalované. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, neboť se dostala do prodlení se splátkou ve výši 1 730 Kč, která byla splatná dne 15. 5. 2020, a ve které byla zahrnuta splátka za jistinu, úrok a výkon doplňkových služeb. Přes zaslání písemných upomínek žalovaná splátku neuhradila. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru dle smlouvy o úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 143 587,22 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 39 737,74 Kč, dlužných úroků ve výši 33 315,89 Kč, dlužné části inkasní služby ve výši 11 644 Kč (71 splátek po 164 Kč), dlužné části doplňkové služby PODPORA, a to za odklad celkem 8 591 Kč (71 splátek po 121 Kč), nemoc celkem 14 768 Kč (71 splátek po 208 Kč) a práce celkem 14 768 Kč (71 splátek po 208 Kč), dále nákladů za upomínání ve výši 800 Kč, smluvních pokut ve výši 19 955,37 Kč a smluvních úroků za prodlení inkasní služby ve výši 7,22 Kč. Žalovaná byla předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky, na výzvu však nereagovala. Na svůj dluh celkem uhradila jednu splátku ve výši 1 730 Kč. Žalobkyně se tak žalobou domáhala shora uvedených nároků uplatněných v zesplatňovacím dopisu s výjimkou části smluvní pokuty ve výši 86,50 Kč za prodlení a smluvních úroků za prodlení ve výši 7,22 Kč a zohlednila platbu žalované ve výši 10 Kč Vedle uvedených nároků se domáhala zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 60 406,61 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, přičemž částka 60 406,61 Kč se skládala z dlužné jistiny ve výši 39 737,74 Kč, nákladů za upomínky ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 19 868,87 Kč, a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, přičemž částka 49 771 Kč zahrnovala dlužnou část inkasní služby ve výši 11 644 Kč a dlužnou část doplňkové služby PODPORA ve výši 38 127 Kč.

2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Dle výpisu obec národní banky je žalobkyně nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů. E-mailem o zaslání návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru včetně příloh, dokladem o úhradě platby 10 Kč, kopií příkazu k úhradě, dokladem o svolení k inkasu, dopisem ve věci potvrzení vyplacení úvěru bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované e-mailem dne 30. 3. 2020 návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy v e-mailu uvedla, že v případě souhlasu může žalovaná smlouvu uzavřít v klientském účtu, a to za použití v e-mailu uvedených přihlašovacích údajů s tím, že poté má zaslat verifikační platbu, což žalovaná učinila. Tímto účastnice uzavřely elektronickou cestou dne 30. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo plné moci zaměstnankyně žalobkyně vzal soud za prokázané, že si účastnice sjednaly poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč s tím, že částka 20 855 Kč bude vyplacena na účet věřitele žalované za účelem úhrady předchozího závazku žalované, částka 11 145 Kč bude vyplacena na účet žalované a částka 8 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve splátkách v době 72 měsíců. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně, RPSN 38,71 % ročně. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni jistinu včetně úroků v celkové výši 74 083 Kč v měsíčních splátkách po 1 029 Kč. V článku V. bod 5.6 smlouvy si účastnice sjednaly smluvní pokutu po zesplatnění jistiny z důvodu prodlení ve výši 50 % zůstatku jistiny. V článku V. bod 5.4 si účastnice sjednaly poplatek za odeslání první písemné upomínky ve výši 300 Kč a za odeslání druhé písemné upomínky 500 Kč. V článku VII. smlouvy si strany sjednaly nepovinnou doplňkovou inkasní službu a doplňkovou službu„ PODPORA“. Žalobkyně žalované vyplatila částku 11 145 Kč, jak vyplývá z dopisu obsahujícího potvrzení o vyplacení a z potvrzení z internetového bankovnictví. Dle potvrzení o úhradě dluhu, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo potvrzení z internetového bankovnictví týkajícího se předchozího úvěru žalované a potvrzení o vyplacení předchozího úvěru žalované byl částí poskytnuté částky doplacen dřívější úvěr žalované specifikovaný v předmětné smlouvě.

4. Z předložené přílohy číslo smlouvy – smlouvy o inkasní službě bylo zjištěno, že účastnice uzavřely dne 30. 3. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru a inkasní služba je poskytována na žádost žalované. Inkasní služba je hrazenou nepovinnou službou, kdy spotřebitel uhradí za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru celkem 11 808 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 164 Kč. Dle přílohy číslo smlouvy – smlouvy o zřízení doplňkové služby PODPORA byla na žádost žalované sjednána doplňková služba PODPORA, zajišťující možnost odkladu či přerušení splácení na sjednanou dobu ze sjednaných důvodů. Za uvedenou službu měl spotřebitel uhradit po dobu trvání úvěru částku 38 664 Kč, a to v měsíčních splátkách ve výši 537 Kč. Upomínkami ze dne 20. 5. 2020 a 5. 6. 2020 včetně podacích lístků bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 6. 2020 včetně podacího lístku a plné moci bylo prokázáno, že žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k plnění před podáním žaloby.

5. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila výpis z insolvenčního rejstříku a výpis z centrální evidence exekucí, jimiž žalovaná neprocházela, dále výpis z nebankovníregistr.cz, v němž byl žalované přidělen scoring C, kopii občanského průkazu zkontrolovaného v registru neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR s negativním výsledkem a rodný list. Dále žalobkyně poskytla potvrzení o příjmu žalované, podle nějž žalovaná v době uzavření smlouvy pobírala čistý měsíční příjem ve výši 16 638 Kč u zaměstnavatele právnická osoba, jehož existence byla žalobkyní ověřena v obchodním rejstříku, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Ze smlouvy o bankovních službách bylo zjištěno, že žalovaná je majitelkou účtu uvedeného ve smlouvě o úvěru.

6. Ze znaleckého posudku číslo o posouzení podmínek CFIG při poskytování spotřebitelských úvěrů, auditní zprávy produktu – spotřebitelský úvěr, článku vydaného organizací Člověk v tísni a sdělení obec národní banky k dotazu žalobkyně týkajícího se posuzování úvěruschopnosti soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti. Uvedené důkazy se netýkají skutkového stavu věci, ale právního posouzení, které náleží výlučně soudu.

7. Na základě shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalované, na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo uzavřené dne 30. 3. 2020 elektronickou cestu, částku 40 000 Kč, přičemž 20 855 Kč vyplatila sama sobě na úhradu předchozího úvěru žalované, žalované vyplatila na účet částku 11 145 Kč a 8 000 Kč si ponechala na započtení nákladů spojených se smlouvou. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splácet v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč, celkem se zavázala vrátit 74 083 Kč Vedle uvedeného si sjednala i doplňkovou inkasní službu, na níž měla po dobu trvání úvěru uhradit celkem 11 808 Kč a doplňkovou službu PODPORA, na kterou měla po dobu trvání úvěru uhradit celkem 38 664 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně nehradila, dle tvrzení žalobkyně uhradila žalovaná na úvěr jednu splátku ve výši 1 730 Kč, přestože byla upomínána. Úvěruschopnost žalované byla prověřena pouze na základě údajů z registrů, bylo předloženo i potvrzení o příjmu žalované, nebyly však nijak zkoumány výdaje žalované.

8. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2. téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

16. Podle a b) , (dále jen„ “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

17. V daném případě žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by dostatečně a v souladu se shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a svou neúčastí při jednání se žalobkyně zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. Soud proto posoudil předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou.

18. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze obec statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

19. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy prověřena, neboť žalobkyně nijak nezkoumala výdaje žalované a zaměřila se pouze na příjmovou situaci žalované a údaje uvedené v registrech. Takový způsob posuzování úvěruschopnosti je s ohledem na shora citovanou judikaturu nedostatečný. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články anonymizováno a anonymizováno směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).

21. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 2991 o. z. o případném vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč a žalovaná na tuto částku uhradila 1 730 Kč, zůstala jí proto povinnost vydat částku 38 270 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění).

22. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).