Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 259/2020-23
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. jméno příjmení, LL.M., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částka s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení [částka] s příslušenstvím se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dle žalobních tvrzení jistina pohledávky představuje žalovaným neuhrazenou zápůjčku, která mu byla převodem na bankovní účet poskytnuta právnická osoba příjmení, p. l. c. (dále také jen„ původní věřitelka“), na základě mezi nimi uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne datum. Pohledávka včetně příslušenství měla být na žalobkyni původní věřitelkou postoupena.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení zůstal pasivní. Usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 11. 2020, č. j. 19 C 259/2020 -16, byl žalovaný vyzván k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň byl žalovaný poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené sedmidenní lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Společně s citovaným usnesením byla žalovanému prostřednictvím poštovních služeb doručována také žaloba a výzva k vyjádření k žalobě. Doručovatel České pošty, s. p., učinil pokus o doručení předmětné zásilky přímo žalovanému dne datum, žalovaný však nebyl zastižen
a proto téhož dne byla v místě trvalého pobytu žalovaného zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zároveň byla zásilka uložena na příslušné pobočce České pošty, s. p. Žalovaný na výzvu nereagoval a zásilku si nevyzvedl. Proto se předmětná zásilka považuje dle § 49 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “) za doručenou dne datum,
tj. 10. dnem od datum, kdy byla zásilka připravena k vyzvednutí (při zohlednění skutečnosti, že poslední den desetidenní lhůty připadl na sobotu datum). Usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 11. 2020, č. j. 19 C 259/2020 -16, bylo tedy žalovanému doručeno dne
datum, lhůta pro vyjádření pak plynula do datum včetně. Žalovaný na výzvu soudu nijak nereagoval. Soud učinil pokus o doručení předmětné zásilky také na adresu žalovaného uvedenou v návrhu, avšak bezúspěšně, neboť žalovaný na této adrese nemá domovní schránku. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy za splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodl věc bez nařízení jednání.
3. Soud se nejprve zabýval otázkou pravomocí českého soudu k rozhodnutí. Žalobkyně je právnickou osobou mající sídlo na území Kyperské republiky, tj. v členském státu Evropské unie. Žalovaná je občankou České republiky (rovněž členského státu Evropské unie), na jejímž území má bydliště. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu o spotřebitelskou zápůjčku pak vyplývá z článku 17 odstavce 1 písm. b) a článku 18 odstavec
2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo ze dne datum,
o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I. bis), podle něhož jedná-li se o půjčku, smluvní partner, může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Poněvadž žalovaná má bydliště na území České republiky, jsou k projednání sporné věci příslušné (pravomocné) české soudy. Vztahy mezi účastníky se dle článku 6 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (příjmení) číslo ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), řídí českým hmotným právem (nadto žalobkyně měla vstoupit jakožto postupník do veškerých práv souvisejících s postoupenou pohledávkou, která se s ohledem na smluvní základ řídí taktéž českým právem).
4. Na základě obsahu spisu a žalobkyní doložených listinných důkazů byla v řízení prokázána toliko existence platné a účinné smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou
a žalobkyní dne datum (dále také jen„ smlouva o postoupení“). Na základě článku II. smlouvy o postoupení došlo k postoupení 24 818 peněžitých pohledávek původní věřitelky na žalobkyni, přičemž jednotlivé postoupené pohledávky jsou dle článku II smlouvy o postoupení specifikovány v příloze číslo k této smlouvě, která je vyhotovena elektronicky na CD-ROM nosiči. Předmětná příloha (ani její příslušná pasáž) však nebyla soudu předložena a soud ani z jiných provedených důkazů nezjistil, jaké konkrétní pohledávky byly předmětem postoupení dle smlouvy o postoupení. K závěru o postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původní věřitelky na žalobkyni nelze dospět ani na základě předloženého oznámení
o postoupení pohledávky ze dne datum (které bylo žalovanému dle podacího archu odesláno dne datum), neboť tímto oznámením bylo žalovanému notifikováno postoupení pohledávky plynoucí ze smlouvy o úvěru číslo která měla být uzavřena mezi žalovaným a právnická osoba Samotné oznámení o postoupení pohledávky pak bylo učiněno právnická osoba, tedy subjektem odlišným od původní věřitelky, přičemž jakýkoli vzájemný vztah mezi původní věřitelkou a právnická osoba, nebyl žalobkyní tvrzen, ani z listinných důkazů zjištěn. V řízení tedy nebylo prokázáno, že by původní věřitelka postoupila na žalobkyni pohledávku plynoucí ze smlouvy o zápůjčce, kterou měla původní věřitelka s žalovaným uzavřít dne datum (přičemž právě takto je předmět řízení specifikován žalobními tvrzeními).
5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
6. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
7. Soud předně zkoumal aktivní legitimaci žalobkyně a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně pro toto soudní řízení není dána, neboť žalobkyně neprokázala, že se dle § číslo
a § 1880 odst. 1 o. z. stala právní nástupkyní původní věřitelky, a to pokud jde o pohledávku plynoucí z žalobkyní tvrzené smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne datum. V souladu s § 1882 odst. 1 o. z. a ve spojení s ustálenou soudní praxí (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2276/06 , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 23 Cdo 5458/2015 ) postačuje obecně k závěru o aktivní věcné legitimaci žalobce (jakožto postupníka, který v civilním řízení sporném uplatňuje právo na něj postoupené), pokud žalobce prokáže, že došlo k oznámení takového postoupení pohledávky ze strany předchozího věřitele dlužníkovi, případně že sám žalobce (či jiný postupník) dlužníkovi toto postoupení prokázal. Jak však plyne z výše uvedených závěrů, žalobkyně tyto skutečnosti předloženými listinami neprokázala, neboť z předložené smlouvy o postoupení (ani z jiných listinných důkazů) není zjistitelné, které konkrétní pohledávky byly na žalobkyni původní věřitelkou postoupeny. Na tomto závěru ničeho nemění ani odeslání oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum žalovanému, neboť obsahem tohoto přípis je skutečnost, že právnická osoba, postoupila na žalobkyni pohledávku plynoucí ze smlouvy
o úvěru číslo. Jedná se tedy o oznámení postoupení pohledávky, která náležela společnosti odlišné od původní věřitelky (kterou je dle žalobních tvrzení i dle smlouvy o postoupení právnická osoba příjmení, p. l. c.). Nadto oznámení o postoupení notifikuje postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo což však není souladné s tvrzeními samotné žalobkyně
o postupované pohledávce (která měla vzniknout ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum).
8. V řízení bylo za splnění podmínek § 115a o. s. ř. o. s. ř. rozhodnuto bez jednání, přičemž žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Za nastalého procesního stavu tedy nebyl vůči žalobkyni aplikován postup dle § 118a odst. 1
a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Na základě uvedeného soud shrnuje, že nebylo možno vzít za prokázanou existenci postoupení tvrzené pohledávky za žalovaným z původní věřitelky na žalobkyni. Žalobkyně tedy neusnesla břemeno důkazní ohledně skutečností zakládajících její aktivní věcnou legitimaci, a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I). Na podkladu učiněných skutkových a právních závěrů se soud dále nezabýval případným vznikem jakéhokoli závazku žalovaného vůči původní věřitelce, neboť takováto zjištění byla při absenci aktivní legitimace žalobkyně nadbytečná.
9. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo plně úspěšnému žalovanému. Jelikož však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl
o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).