Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 94/2020-27
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Procházkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 7 150,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se částečně zastavuje co do dlužného poplatku za úvěr ve výši 2.334,61 Kč, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 1.457,42 Kč, co do nákladů na vymáhání ve výši 166 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 1.550 Kč.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 294,54 Kč a co do úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3.100 Kč od datum do datum.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se částečně zastavuje co do dlužného poplatku za úvěr ve výši 2.334,61 Kč, co do úroku za poskytnutí úvěru ve výši 1.457,42 Kč, co do nákladů na vymáhání ve výši 166 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 1.550 Kč. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se zamítá co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 294,54 Kč a co do úroků z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3.100 Kč od [datum] do [datum]. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání.
2. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jeseníku dne datum je zaplacení částky 7.150,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3.100 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od datum do datum ve výši 294,54 Kč, a to částky 3.100 Kč jako nesplacené jistiny úvěru poskytnutého žalované právnická osoba se sídlem adresa, IČO, dle smlouvy o úvěru č. anonymizováno ze dne datum, částky 2.334,61 Kč jako nesplaceného poplatku za poskytnutí tohoto úvěru, částky 1.457,42 Kč jako nesplacených úroků za dobu od datum do datum, částky 166 Kč jako nákladů na vymožení pohledávky, částky 1.550 Kč jako smluvní pokuty za prodlení žalované se splacením úvěru.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání nařízenému ve věci se bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána.
4. V řízení bylo prokázáno, že právnická osoba se sídlem adresa, IČO, poskytla žalované dne datum na účet žalované č. bankovní účet vedený u právnická osoba částku 3.100 Kč. Žalobkyně tvrdila, že právním důvodem pro poskytnutí této částky bylo uzavření smlouvy o úvěru č. anonymizováno dne datum mezi právnická osoba a žalovanou, v níž se tato právnická osoba úvěr ve výši 3.100 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.334,61 Kč a zápůjční úrokovou sazbou ve výši 40% ročně splatit do datum. Dne datum podepsala právnická osoba a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, kterou uvedená společnost postoupila pohledávky ve smlouvě specifikované, mimo jiné i pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. č.úvěru ze dne datum, na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná původní věřitelkou pohledávky informována v oznámení ze dne datum, které bylo předáno k poštovní přepravě dne datum. Součástí oznámení byla i výzva k zaplacení žalované částky na účet žalobkyně ve lhůtě 10 dnů. Žalovaná dosud částku 3.100 Kč žalobkyni neuhradila. V žalobě chybí skutková tvrzení, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co poplatku z úvěru ve výši 2.334,61 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1.457,42 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 166 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.550 Kč.
5. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst.. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
6. Podle ust. § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
8. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). S ohledem na shora uvedené se soud tedy nejprve zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované při poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalobkyně však ohledně této skutečnosti neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Soud podotýká, že nemohl žalobkyni poskytnout v tomto směru poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobkyně se k jednání nedostavila a tím se dobrodiní takového poučení zbavila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 , podle kterého„ ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. , jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.“ Soud tedy nemá za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované a v takovém případě nemůže učinit závěr, že byla platně uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně prokazatelně poskytla žalované částku 3.100 Kč na její účet, a protože nebyl zjištěn žádný právní důvod pro takové plnění, soud nárok žalobkyně, která se stala novým věřitelem pohledávky dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na zaplacení částky 3.100 Kč posoudil podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení, podle kterých strana, která plnila bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3.100 Kč včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , a to od datum. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě byla žalovaná vyzvána k zaplacení poskytnuté částky prostřednictvím právní předchůdkyně žalobkyně v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo předáno k poštovní přepravě dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů, tj. do datum. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy žalovaná dostala dnem datum. S ohledem na shora uvedené soud tedy uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 3.100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od datum do zaplacení jako plnění z bezdůvodného obohacení (výrok II.), když nejprve dle ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zastavil řízení co do poplatku z úvěru ve výši 2.334,61 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1.457,42 Kč, nákladů na vymožení pohledávky ve výši 166 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.550 Kč s ohledem na skutečnost, že žalobkyně ještě před zahájením jednání vzala žalobu ohledně těchto nároků zpět (výrok I.). Pokud jde o v žalobě požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od datum do datum ve výši 294,54 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 3.100 Kč za dobu od datum do datum, soud v této části žalobu zamítl s ohledem na shora odůvodněný závěr, že do prodlení se s vydáním bezdůvodného obohacení žalovaná dostala až dnem datum (výrok III.).
9. Vzhledem k výsledku řízení soud rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky dle ust. § 142 odst.. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
10. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro poskytnutí jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek neshledal žádné důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.