Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
217 C 186/2020-43
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši [částka] do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky sestávající z jistiny ve výši částka a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka s příslušenstvím s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla dne datum prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřena smlouva o úvěru, na základě které po prokázání totožnosti žalovaným a jeho registraci na webových stránkách úvěrujícího a po posouzení jeho úvěruschopnosti byl žalovanému poskytnut a na bankovní účet označený žalovaným ve smlouvě vyplacen úvěr ve výši částka. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit do datum spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka, což nesplnil. Žalovaný na smlouvu ničeho nezaplatil, a to ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně, na níž byla pohledávka ze smlouvy o úvěru postoupena.
2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Žalovaný se k žalobě, i přes výzvu soudu, nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Výpisem z obchodního rejstříku prokazuje právní osobnost žalobkyně. Z předložené smlouvy o úvěru č. anonymizováno, včetně všeobecných smluvních podmínek smlouvy ve spojitosti s potvrzením z účtu právnická osoba ze dne datum a zprávou právnická osoba ze dne datum bylo prokázáno, že právnická osoba a žalovaný dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které úvěrující dne datum poukázal na účet žalovaného částku částka. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve smlouvě sjednaný po slevě ve výši částka do datum. Pro případ včasného zaplacení úvěru mu byla poskytnuta ještě individuální sleva na poplatku ve výši částka. Ve smlouvě samotné včetně obchodních podmínek, které jsou její součástí, není žádné ujednání o tom, že sleva na poplatku ve výši částka, když dle smlouvy o úvěru poplatek za poskytnutí úvěru před slevou činí částka, je podmínečná např. vázána na včasné zaplacení jistiny a poplatku. Ze smlouvy bylo dále prokázáno, že pro případ prodlení si smluvní strany dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky v prodlení (čl. VIII.1 obchodních podmínek vtělených do smlouvy). Žalovaný na úvěr ničeho nezaplatil, když opak ani netvrdil a nic takového se z obsahu spisu nepodává. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená dne datum mezi úvěrujícím a žalobkyní ve spojení s oznámením úvěrujícího adresovaným žalovaným o postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a změně platebního místa prokazují, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy o úvěru za žalovaným byla postoupena podle § číslo a násl., zejména § 1882 občanského zákoníku žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně legitimována.
4. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.
6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.
8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon “) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.
10. Po zhodnocení shora uvedených zjištění z listin soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný ve lhůtě splatnosti nezaplatil poskytnutou jistinu a smluvený úrok – poplatek za poskytnutí úvěru, který je svým ekonomickým účelem úplatou za dočasné přenechání peněz, tedy úrokem. Pokud jde o samotný poplatek – úrok, ze smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že byl sjednán ve výši částka (na slevu ve výši částka žalovaný včasným nezaplacením dle smlouvy ztratil nárok), neboť z žádného ujednání smlouvy se nepodává, že sleva na poplatku ve výši částka byla poskytnuta podmínečně. I kdyby tomu tak dle vůle úvěrujícího bylo, shledal by soud nárok žalobkyně co do částky částka za nedůvodný, když v souladu s § 555 občanského zákoníku je třeba právní jednání posoudit podle jeho obsahu. Na rozdíl mezi sjednaným úrokem (ve smlouvě označeném jako poplatkem za poskytnutí úvěru před slevou) a poplatkem pro případ zaplacení úvěru ve smluveném termínu a ve smlouvě určeném úroku, tj. tzv. slevou na poplatku za poskytnutí úvěru, nutno dle obsahu nahlížet podle účinků a účelu jako na další smluvní pokutu pro případ prodlení se zaplacením. Smluvní pokuta pro případ prodlení se zaplacením by tak nebyla sjednána jen v zákonem dané limitní sazbě 0,1 % denně, ale nad to i v částce částka, tedy v rozporu se zákonným ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom zákonná regulace sankčních ujednání ve spotřebitelských smlouvách je žádoucí a nezbytná v zájmu ochrany veřejného pořádku, neboť její deregulace vedla ke vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových skupin obyvatelstva s negativní externalitou útěkem těchto osob do černé, či šedé ekonomiky, a tím i podkopání nejenom veřejných financí, ale i sociálního zabezpečení těchto osob. Soud proto uložil žalovanému podle § 2395 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobkyni částku částka a co do částky částka nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnul.
11. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku. Úrok z prodlení z částky částka byl zamítnut pro nedůvodnost jistiny.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 41,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,75 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
13. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků soudní poplatek doměřil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.