Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 245/2020-62
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. Liborem Brokešem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 3 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou dne datum u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako původním věřitelem a postupitelem a právnická osoba jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předmětem žalobního návrhu tak je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila.
3. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 3 000 Kč, která měla být splacena nejpozději do dne datum. Žalovaná do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byl nárok vůči žalované postoupen na žalobkyni.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.
6. Podle ustanovení § 2398 odst. 1 a 2 občanského zákoníku úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti. Neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.
7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 a 2 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
11. Dle ustanovení § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
12. Dle ustanovení § 1881 odst. 1 občanského zákoníku postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje.
13. Po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku , neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s úrokem splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její právní předchůdkyně uzavřela se žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, tedy poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou.
14. Lhůtu k plnění ve výroku I. určil soud jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.