Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 225/2020-52
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro 75 888 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení, pohledávku ve výši 16 112,88 Kč a úrok ve výši 73,89 % p. a z částky 49 384,91 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 036 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 46 300 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení, pohledávku ve výši 16 112,88 Kč a úrok ve výši 73,89 % p. a z částky 49 384,91 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 036 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 59 776 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 59 776 Kč ve výši 10% ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení, pohledávky ve výši 16 112,88 Kč, úroku ve výši 73,89 % p. a z částky 49 384,91 Kč od 23. 11. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 132 984 Kč a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tvrzením, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena dne 17. 4. 2019 smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě částku ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 18. 4. 2019. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnuté peněžní prostředky a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši úrokové sazby 104,84 % p. a. splácet v 30 měsíčních splátkách ve výši 3 694 Kč vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2019. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal v souladu se smlouvou o bezúplatný odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti/ukončení pracovního poměru. Žádosti žalovaného bylo ze strany žalobkyně vyhověno. Došlo tak k bezúplatnému odkladu splatnosti původních splátek číslo. Po dobu odkladu těchto splátek, tedy od 17. 6. 2019 do 16. 9. 2019 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Dále pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení delším 30 dnů. Dále se žalovaný zavázal zaplatit náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení delším 15 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6. 3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Dále byla smlouvou sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru a oprávnění žalobkyně požadovat sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, přičemž do data zesplatnění úvěru neuhradil žalovaný na poskytnutý úvěr žádnou částku. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného, žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy, a úvěr ke dni 21. 11. 2019 zesplatnila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá zaplacení částky odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 58 378,92 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 384,91 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 8 994,01 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1. v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 58 378,92 Kč za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 23. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, t. j. k datu 24. 8. 2020, tedy smluvní pokutu ve výši 16 112,88 Kč, úroku za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 49 384,91 Kč ode dne 23. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 73,89 % p. a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nereagoval.
2. Právní zástupkyně žalobkyně u jednání dne 2. 11. 2020 uvedla, že na podané žalobě trvá, navrhla, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když byla řádně uzavřena smlouva o úvěru a žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
3. Žalovaný u jednání uvedl, že v době uzavření tohoto úvěru měl sjednáno více úvěrů, nepamatuje se již kolik. Od června 2019 byl na nemocenské, někdy v říjnu na týden nebo dva se vrátil do práce, ale šel znovu na nemocenskou a do práce se vracel až v dubnu 2020. Bydlel u kolegy, u kamarádů a každý chtěl za nájem jiný příspěvek. Platil na nájem od 1 000 Kč do 6 000 Kč, podle toho jak kdo chtěl. Pokud jezdil do práce autem, tak vynaložil 2 000 Kč měsíčně, autobusem skoro 1 000 Kč. Léky si kupoval, jen když byl nemocný. Jídlo si kupoval sám. Od dubna do konce září 2020 byl doma na 60 %, bral asi 13 000 Kč, naposledy bral 16 500 Kč. V současné době má více než 300 000 Kč dluhů, záleží to na penále a úrocích. Momentálně není schopen dluhy uhradit.
4. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu 30 měsíců s tím, že měsíční splátka byla dohodnuta ve výši 3 694 Kč. Celková částka, kterou má klient zaplatit, činí 110 820 Kč, pevná zápůjční úroková sazba činí 104,84 % ročně na celou dobu splácení úvěru. Dle části B smlouvy, článku 1.1., poskytovatel před uzavřením smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klienta. Dle článku 2.. sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Smluvní strany se dohodly, že poskytovatel je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient zaplatit, uvedené v části A) smlouvy. Dle článku 6.1., jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Dle článku 6.2., má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které je klient v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky patnáctým dnem trvání prodlení s její úhradou. Po zesplatnění úvěru způsobem sjednaným v této smlouvě již právo na žádnou další smluvní pokutu dle tohoto bodu nevzniká. Dle článku 6.3. písm. b), jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6.2. Zesplatnění úvěru se netýká budoucích nákladů úvěru. Dle článku 6.4. se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klient v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle článku 6.5., jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení (z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru ze dne 17. 4. 2019 a Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo ze dne 23. 4.2019, z dokladu o vyplacení úvěru, ze splátkového kalendáře, upraveného splátkového kalendáře po provedeném odkladu splátek). Žalovanému byla žalobkyní zaslána výzva k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru (z Výzvy k zaplacení ze dne 18. 11. 2019, 18. 10. 2018, oznámení ze dne 21. 11. 2019 a předžalobní výzvy ze dne 5. 8. 2020, podacího archu). Vzhledem k tomu, že k zaplacení dlužné částky nedošlo, přistoupila žalobkyně k okamžitému zesplatnění všech závazků.
5. Žalobkyně dne 17. 4. 2019 provedla hodnocení klienta, dle kterého žalovaný je rozvedený, měl pravidelný čistý měsíční příjem 33 000 Kč. Jeho výdaje měly činit 16 892 Kč (tj. 3 410 Kč životní minimum, 11 082 splátky úvěrů, 1 400 Kč bydlení a 1 000 Kč rezerva. (z hodnocení klienta) příjmení zdroje činily 16 108 Kč. Žalobkyně předložila potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance, ze kterého vyplývá, že žalovaný je zaměstnán u firmy právnická osoba, IČO, obec. Jeho průměrný měsíční příjem za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019 činil částku 33 815 Kč. Z výplatního lístku za měsíc 3/ 2019 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného činil částku 33 711 Kč (z potvrzení zaměstnavatele, výplatního lístku) Žalovaný na poskytnutou půjčku uhradil pouze částku 3 700 Kč (z karty klienta)
6. Po vyhodnocení jednotlivých důkazů soud dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému dne 18. 4. 2019 částku 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit spolu s dohodnutým úrokem v celkem 30 měsíčních splátkách ve výši 3 694 Kč počínaje dnem 17. 5. 2019, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 17. 1. 2022. Žalovaný po uzavření smlouvy, dne 12. 6. 2019, požádal o bezúplatný odklad splátek z důvodu čerpání nemocenské (z dokladu o vyplacení úvěru, ze žádosti o úpravu splátkového kalendáře, z upraveného splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru číslo – po provedeném odkladu splátek) Dopisy ze dne 18. 10. 2019, 18. 11. 2019, 21. 11. 2019 a 5. 8. 2020 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalobkyně u příležitosti poskytnutí úvěru žalovanému nepostupovala s odbornou péčí a neposuzovala úvěryschopnost žalovaného tak, aby mohla na základě dostatečných informací posoudit, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nezjišťovala další výdaje žalovaného – doprava do zaměstnání, náklady na telefon, internet, jiné půjčky. Nezjišťovala skutečnou částku na bydlení, nedoložila nájemní smlouvu, doklady o nákladech na energie a jiné. Výše úvěru v daném případě činila 50 000 Kč a žalovaný měl tuto částku splácet po dobu 30 měsíců ve výši 3 694 Kč tak, aby zaplatil celkovou částku 110 820 Kč.
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku , má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákona a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil především podle citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Výdaje žalovaného (např. na bydlení, obživu) nebyly zjišťovány vůbec. Žalovaný již dříve uzavřel několik smluv o úvěru (jak vyplynulo z jeho účastnické výpovědi) a žalobkyně nezkoumala, zda a z jakých prostředků bude žalovaný schopen splácet další splátky po dobu 30 měsíců ve výši 3 694 Kč. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 89 /1,2 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil smlouvu o úvěru ze dne 17. 4. 2019 jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
16. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 50 000 Kč žalovaný uhradil pouze částku 3 700 Kč, proto ho soud zavázal k zaplacení zbývající částky 46 300 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal pouze právo na úhradu částky 46 300 Kč i zákonné úroky z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 23. 11. 2019 do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 036 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 795 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 888 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 11. 2020 náhrada 235 Kč a náhrada za ztrátu času v částce 133 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 688 Kč ve výši 2 874 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.