Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 207/2020-18

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedou senátu Mgr. Jiřím Petráškem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 945 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 84,62 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 945 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 84,62 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byl žalovaný z pozice držitele televizního přijímače žalobkyni povinen platit podle zvláštního zákona.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. , (dále jen „ “) a ust. o. s. ř). Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.

V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v  tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali ( ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaný se přihlásil do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku (viz potvrzení České televize ze dne 1. 4. 2020). Tento poplatek však včas a řádně nehradil, neboť žalobkyni nezaplatil platby za období od února 2019 do srpna 2019 celkem v částce 945 Kč. Žalobkyně žalovaného ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaný však ani poté ničeho neuhradil.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:

Podle ust. ) je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

Podle ust. činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč.

Podle ust. ) je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem.

Podle ust. ) je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.

Podle , o rozhlasových a televizních poplatcích nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

Podle ustanovení § 1970 obč. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vl. č. 351/.

Žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. ) povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období od února 2019 do srpna 2019 v celkové výši 945 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ve znění , a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O nákladech řízení bylo rozhodováno dle ust. , dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě žalobkyně nároky uplatňuje vzorovou žalobu, ve které mění jen identifikační údaje žalovaného účastníka, období, za které poplatky nebyly zaplaceny a výši kapitalizovaných úroků. Jinak jsou žaloby zcela identické. Sestavení žaloby je tak výlučně administrativním úkonem, který nemusí být prováděn osobou s právnickým vzděláním a soud je toho názoru, že fakticky ani žádnou osobou s právnickým vzděláním sestavován není. Naopak se zdá pravděpodobné, že žaloba je sestavena pouze dle vzoru uloženého v počítači, do kterého administrativní pracovník pouze vyplní příslušné údaje. Soudu se tak nejeví jako účelné, aby si žalobkyně pro vyhotovení takové žaloby, včetně jejího hromadného zaslání s ostatními žalobami soudu, sjednávala zastoupení advokátem, když je toho názoru, že zastupující advokát sám, v rámci tohoto procesu ani žádný konkrétní úkon sám neučiní. V uvedeném směru soud vychází také z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 sp. zn. , ve kterém byly vysloveny následující závěry. Žalobkyně je v převážné míře financována z televizních poplatků, stanovených Podstatou poplatku je majetkový transfer upínající se k zařízení schopnému reprodukovat televizní vysílání. Žalobkyně z důvodů své nezávislosti není součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky - ve formě zákonných záruk. Postavení žalobkyně je z hledisek výše naznačených, ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru, značně odlišné. Není tak přiléhavé - jako dominantní kritérium - akcentovat skutečnost, že žalobkyně je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za jeho závazky. Činnost žalobkyně jistě není výkonem veřejné moci. Nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na něj v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Agendu televizních poplatků spravuje sama žalobkyně, což plyne z její výroční zprávy o hospodaření a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři. Racionální smysl právního zastoupení advokátem se proto do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Měl-li televizní poplatek podle výroční zprávy z roku 2011 pokrývat takřka 90 % nákladů rozpočtu na rok 2012, je jistě žádoucí a správné, aby si žalobkyně činnosti spojené se správou a výběrem televizních poplatků zabezpečovala sama. Soud proto v projednávané věci s ohledem na nastíněné názory nepovažuje náklady řízení spojené s právním zastoupením za účelně vynaložené ve smyslu ust. a žalobkyni přiznal jen náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku a paušální odměně nezastoupeného účastníka. Soudní poplatek činil 400 Kč a paušální náhrada činila 2 úkony dle , 3 písm. a) a vyhlášky , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění) Celkem náklady řízení činí 600 Kč. Soud o nákladech řízení rozhodoval podle ustanovení upravující tzv. formulářové žaloby, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se dlužných televizních poplatků a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se však opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.