Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 136/2019-68
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zvýšení výživného
takto:
I. Výživné, které otec dosud platí pro zletilého celé jméno žalobce v částce 2 300 Kč měsíčně, se počínaje od 1. 10. 2019 zvyšu je na částku 3 200 Kč měsíčně.
II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020 v celkové částce 4 800 Kč je otec povinen vyrovnat ve splátkách po 400 Kč měsíčně, které budou splatné vždy spolu s běžným výživným, počínaje od následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 7. 6. 2012, č.j. 0 P 288/97 -117.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Výživné, které otec dosud platí pro zletilého [celé jméno žalobce] v částce 2 300 Kč měsíčně, se počínaje od 1. 10. 2019 zvyšu je na částku 3 200 Kč měsíčně. II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020 v celkové částce 4 800 Kč je otec povinen vyrovnat ve splátkách po 400 Kč měsíčně, které budou splatné vždy spolu s běžným výživným, počínaje od následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 7. 6. 2012, č.j. 0 P 288/97 -117. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobu u Okresního soudu v Lounech domáhal zvýšení výživného proti žalovanému s tím, že naposledy bylo o výši výživného rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Lounech č. j. číslo jednací ze dne 7. června 2012, kde žalovanému bylo stanoveno výživné pro tehdy nezletilého žalobce ve výši 2 300 Kč měsíčně. Mezi žalobcem a žalovaným poté došlo dne 19. 11. 2015 k uzavření dohody o zvýšení výživného, na základě které se žalovaný zavázal platit žalobci výživné ve výši 2 800 Kč měsíčně od října 2015. Vzhledem k tomu, že od té doby se poměry na straně žalobce změnily, a to zejména v tom smyslu že žalobce od 24. 9. 2019 nastoupil ke studiu v magisterském oboru na Univerzitě Karlově, pedagogické fakultě. Tímto mu vznikly zvýšené náklady na stravování, cestovní výlohy, studijní pomůcky, náklady na dopravu po obec, příspěvky na házenou a nákup kloubní výživy. Žalobce k věci dále uvedl, že chodí na brigády s tím, že v roce 2019 pracoval jako průvodce na zámku anonymizováno a jako číšník v pohostinství, přičemž za rok 2019 si měl celkem vydělat zhruba 13 500 Kč, přičemž část těchto peněz si ponechal pro svou vlastní potřebu a část použil na letní dovolenou. V letošním roce pak pracoval v pekárně v obec, a to v červenci a srpnu, za což si měl vydělat celkem 34 500 Kč, které si ponechal pro svoji potřebu, neboť původně měl část peněz použít rovněž na letní dovolenou, což však při současné epidemiologické situaci nebylo možné. Co se týče osobních poměrů žalobce uvedl, že bydlí u své matky a jejího přítele společně s mladší sestrou, které je v současné době 14 let v nájemním bytě ve vlastnictví města, za který platí měsíčně nájem zhruba 3 300 Kč měsíčně, přičemž v tomto bytě rodina bydlela již v době, kdy se o výživném rozhodovalo naposledy, tj. v roce 2012. K příjmům své matky uvedl, že její čistý měsíční příjem představuje zhruba částku 24 000 Kč, přičemž společně se svým partnerem pobírá okolo 49 000 Kč měsíčně. Co se týče výdajů tak ty specifikoval zhruba částku 6 000 Kč měsíčně, což by mělo představovat náklady na dojíždění ve výši 800 Kč měsíčně, kupony na dojíždění ve výši 120 Kč měsíčně, nákup knih a skript ve výši zhruba 300 Kč měsíčně, náklady na stravu ve výši zhruba 2 000 Kč měsíčně, nákup oblečení ve výši zhruba 670 Kč měsíčně, náklady na spoření a pojištění ve výši 600 Kč měsíčně, nákup brýlí ve zprůměrované měsíční výši hodnotou 45 Kč měsíčně, nákup vitamínů a kloubních doplňku ve výši zhruba 800 Kč měsíčně, placení příspěvků na házenou, kterou aktivně provozuje, ve výši 330 Kč měsíčně a nákup sportovního vybavení v průměrné výši 167 Kč měsíčně, přičemž od otce dostává výživné ve výši 2 800 Kč měsíčně a od matky kapesné ve výši 2 500 Kč měsíčně. Od uzavření dohody o zvýšení výživného platí otec výživné řádně a pravidelně v dohodnuté výši 2 800 Kč měsíčně. Žalobce dále uvedl, že do školy pravidelně dojíždí, neboť bydlí se svou matkou a nemá tedy žádné další vedlejší výdaje na bydlení v obec. Jídlo si vozí s sebou z domova, nebo si zajde jídlo koupit do obchodu, případně do restaurace. Z těchto důvodů tedy požaduje zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně od 1. 10. 2019.
2. Žalovaný s navrhovanou výší výživného nesouhlasil, neboť v současnosti má vyživovací povinnost, kromě žalobce, ke své manželce, která je již 2 roky na mateřské dovolené a ke svému dvouletému synovi, přičemž příjmy jeho domácnosti mu neumožňují, aby mohl výživné pro žalobce navýšit požadovaným způsobem. Ke svému tvrzení ohledně majetkových poměrů dále uvedl, že posledního 2,5 roku bydlí v bytě své manželky, na jehož rekonstrukci si dříve manželka musela vzít hypotéku, kterou splácí měsíčně ve výši 3 838 Kč a kterou by měla platit ještě 10 let. Před současným manželstvím si jeho současná manželka koupila osobní vůz, jehož kupní cenu hradí v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč a tímto způsobem by měla být celková kupní cena zaplacena za zhruba 2 roky a dále, v souvislosti s tímto automobilem, platí manželka měsíční částku 1 435 Kč, která představuje zákonné a havarijní pojištění. Dále pak k výdajům své domácnosti uvedl, že měsíční náklady na bydlení činí 5 400 Kč (vodné - stočné, topení, svoz odpadu a fond oprav), zálohy na elektřinu ve výši 1 890 Kč, účet za telefon zhruba 1 200 Kč měsíčně, platby za internet ve výši 422 Kč měsíčně, televizní a rozhlasové poplatky ve výši 135 Kč měsíčně, splátka životního pojištění ve výši 979 Kč měsíčně a spoření pro nezletilého syna ve výši 1 000 Kč měsíčně. K příjmům své domácnosti pak žalovaný uvedl, že od října 2019 je zaměstnán ve právnická osoba, přičemž jeho průměrná měsíční mzda činí zhruba 24 000 Kč – 25 000 Kč čistého a příjem jeho manželky představuje pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně. Žalovaný při prvním ústním jednání sice navrhl dohodu ohledně výše výživného s tím, že by platil částku 3 500 Kč, nicméně na konci řízení v rámci závěrečného vyjádření tento svůj návrh odvolal a navrhnul úplné zamítnutí žaloby s ponecháním výživného ve stávající výši 2 800 Kč.
3. V rámci dvou ústních jednání soud provedl všechny účastníky navržené důkazy. Jednalo se o rodný list žalobce, dohoda o zvýšení výživného ze dne 19. 11. 2015, potvrzení o studiu ze dne 30. 6. 2020, potvrzení o příjmech z brigád, mzdový výměr číslo mzdový výměr číslo dohoda o rozvázání pracovního poměru, rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti, výpis autobusové linky obec – obec, studentský kupon – jízda po obec včetně potvrzení o provedení platby, potvrzení o placení spoření, pojistná smlouva na životní pojištění, potvrzení z optiky k nákupu brýlí, lékařská zpráva ohledně anonymizována dvě slova role v řízení, anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, potvrzení o provedení platby 2 000 Kč jako půlroční příspěvek na házenou, potvrzení o zaplacení 1 390 Kč za sportovní potřeby, dohoda o provedení práce ze dne 1. 2. 2019, dohoda o provedení práce z 11. 7. 2018, dohoda o provedení práce z 13. 7. 2019, dohoda o provedení práce z 30. 6. 2020, výplatní pásky matky za měsíc březen, duben a květen 2020, oznámení o zahájení správního řízení o přiznání rodičovského příspěvku, oznámení o změně výše příspěvku, kopie výplatní pásky žalovaného od dubna do července 2020, potvrzení o provedených platbách na hypotéku ve výši 3 838 Kč, potvrzení o provedených platbách na nájem ve výši 5 400 Kč, potvrzení o provedených platbách na elektřinu ve výši 1 890 Kč za květen 2020 a za červen až srpen 2020 ve výši 2 000 Kč, potvrzení o platbě za splátku na automobil ve výši 5 000 Kč, splátka pojištění automobilu ve výši 1 435 Kč měsíčně, potvrzení o placení za telefony zhruba ve výši 1 200 Kč měsíčně, potvrzení o platbách za internet ve výši 422 Kč měsíčně, potvrzení za televizní a rozhlasový poplatek ve výši 135 Kč, potvrzení za platby životního pojištění manželky a syna ve výši 979 Kč a potvrzení platby za spoření na syna ve výši 1 000 Kč. Při jednání pak soud provedl důkazem výslech obou účastníků. Z uvedených důkaz soud zjistil a má za prokázány všechna výše uvedené skutková tvrzení účastníků spočívající ve specifikaci jejich příjmových a výdajových poměrů, včetně členů jejich domácností, přičemž žádný z uvedených důkazů nebyl ani v částečném rozporu se skutkovými tvrzeními. Ohledně provedeného dokazování lze tedy konstatovat, že účastníci svá tvrzení náležitě zdůvodnili a prokázali.
4. Soud se při hodnocení projednávané věci nejdříve zabýval tím, jaké nastaly změny v poměrech žalobce a žalovaného s porovnáním ke stavu, který byl na straně účastníků v období posledního rozhodování o výživném, tj. v roce 2012. Co se týče vzájemného vztahu žalobce a žalovaného, tak tento nedoznal od posledního posuzování žádných změn a nadále platí, že spolu navzájem nekomunikují a žalovaný nad rámec běžného výživného žalobci nic dalšího neposkytuje. Ohledně finanční stránky je zcela nepochybné, že na straně žalobce došlo od uvedeného roku 2012 ke zvýšené potřebě finančních prostředků, což je dáno zejména studiem na vysoké škole v magisterském oboru, což má soud za prokázáno z potvrzení o studiu, dále pak zvýšenými životními nároky na trávení volného času a s přihlédnutím k obecnému růstu cen věcí sloužících k uspokojování základních životních potřeb. Tyto uvedené zvýšené potřeby má soud rovněž za prokázány ze všech žalobcem poskytnutých důkazů tak, jak to bylo již uvedeno výše. Co se týče příjmových poměrů na straně matky žalobce, zde má soud za prokázáno, že tato doposud je zaměstnána u právnická osoba, přičemž zde došlo k navýšení příjmu z původních 14 706 Kč čistého na současných cca 24 000 Kč čistého, přičemž i v současné době trvá její vyživovací povinnost jak k žalobci, tak k nezletilé dceři jméno příjmení, datum narození. Na straně žalovaného pak ke změně poměrů došlo v tom smyslu, že v dřívějším rozhodnutí byl jeho průměrný čistý příjem stanoven částkou 19 565 Kč a v současné době jeho průměrný čistý příjem činí částku v rozpětí od 24 000 Kč – 25 000 Kč měsíčně v závislosti na pohyblivých složkách platu. Dále pak od roku 2012 mu skončila vyživovací povinnost k dnes již zletilé dceři jméno celé jméno žalobce datum narození a vznikla mu nová vyživovací povinnost k nezletilému synovi jméno celé jméno žalobce datum narození a k manželce jméno celé jméno žalobce datum narození, která je od srpna 2018 na mateřské dovolené. Z uvedeného je tedy zjevné, že od posledního posuzovaného období, se příjmy matky žalobce zvýšily o cca 10 000 Kč a příjmy otce o cca 6 000 Kč. Dále je rovněž zjevné, že potřeby na výživné žalobce se zvýšily a je tedy zapotřebí dříve stanovenou výši výživného přizpůsobit současným oprávněným potřebám žalobce. Soud však nemohl zcela akceptovat požadavek žalobce na zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně, neboť soud je při stanovování výživného povinen přihlížet rovněž k majetkovým poměrům na straně žalovaného. Provedeným dokazováním soud zjistil, že domácnost žalobce má celkové měsíční příjmy ve výši cca 31 600 Kč až 32 600 Kč (součet mzdy žalobce a rodičovské podpory jeho manželky), přičemž celkové nutné výdaje představují zhruba 24 000 Kč (součet všech výdajů uvedených výše a dosud placeného výživného pro žalobce ve výši 2 800 Kč), z čehož vyplývá, že domácnosti žalovaného zbývá cca 8 000 Kč měsíčně na jídlo, ošacení a další potřeby i v souvislosti s potřebami nyní dvouletého syna. Uvedené je pak třeba posuzovat v kontextu toho, že žalobce je již vyššího věku, je schopen si sám opatřovat finanční prostředky prostřednictvím letních brigád k uspokojení vlastních potřeb, finanční situace na straně jeho matky se zlepšila více, než na straně žalovaného (za situace, kdy žalovaného od posledního posuzování přibyla vyživovací povinnost k manželce na MD) a nelze rovněž přehlédnout tu skutečnost, že žalobce je v současné době teprve na začátku druhého ročníku magisterského studia, tudíž bude vyživovací povinnost trvat ještě po delší časový úsek. Ze všech výše uvedených, zjištěných a prokázaných skutečností soud rozhodl tak, že zvýšil výživné od 1. 10. 2019, představující počátek studia žalobce na vysoké škole, na částku 3 200 Kč. Vzhledem k tomu, že o výživném bylo rozhodováno zpětně, vznikl tímto žalovanému nedoplatek v celkové výši 4 800 Kč za období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020, tj. 12 x 400 Kč a tento nedoplatek bylo žalovanému uloženo uhradit v měsíčních splátkách po 400 Kč, a to spolu s běžným výživným, počínaje od následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek s řádným nezaplacením byť i jediné splatné splátky.
5. O nákladech řízení soud rozhodnul tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když žádný z účastníků řízení náhradu nákladů nepožadoval a soud neshledal žádné důvody pro to, aby o nákladech řízení rozhodl jiným způsobem.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř. ).