Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 76/2025-83
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Knotkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 70 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 67,03 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 67,03 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota (dále též „Smlouva“), na jejímž základě žalovanému poskytla dne datum úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 67,03 % p. a. ve 36 měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2022, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaný však svůj smluvní závazek řádně a včas nehradil, když na dluh uhradil do zesplatnění celkem částka. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalobkyně má za to, že při uzavírání smlouvy se žalovaným splnila všechny povinnosti stanovené zákonem a došla k závěru, že žalovaný je schopen úvěr splácet.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil.
3. Soud přitom zjistil následující:
4. Dne datum v 11:07:19 podepsaly strany elektronicky návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“) (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. hodnota, fotografie občanského průkazu). Žalobkyně zaslala žalovanému Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum, jímž žalovanému sdělila, že akceptuje návrh na uzavření Smlouvy (viz oznámení o schválení úvěru ze dne datum). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem z úvěru splatit ve 36 měsíčních splátkách ve výši částka (celkem částka) s tím, že každá splátka je splatná nejpozději do 14. dne příslušného měsíce, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr poskytnut; zápůjční úroková sazba činí 67,03 % ročně, předpokládaná RPSN 91,99 % (viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. hodnota).
5. Co se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného týče, žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že jeho pravidelný měsíční příjem činí částka a výdaje na bydlení činí částka, dále uvedl, že je svobodný a bydlí v pronájmu. Žalobkyně dále vycházela z životního minima ve výši částka (viz hodnocení klienta). Žalobkyně měla k dispozici část výpisu z běžného účtu žalovaného, ze kterého jsou patrné platby ve výši částka ze dne datum, částka dne datum, částka ze dne datum, částka ze dne datum a částka ze dne datum vždy od společnosti právnická osoba. (viz poslední pohyby, historie pohybů). Žalobkyně dále provedla lustraci v nebankovním registru klientských informací s výsledkem „nízké riziko, nejlepší segment klientů“ (viz výpis z NRKI na č. l. 35) a také v registru SOLUS bez výsledku (viz výpis záznamů z registru SOLUS).
6. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka převodem na účet č. č. účtu, vedený na jméno žalovaného, jako variabilní symbol bylo použito číslo Smlouvy (viz doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný uhradil celkem částka (viz karta klienta). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka s příslušenstvím do 15 dnů od odeslání předžalobní výzvou ze dne datum (viz předžalobní výzva, podací arch).
7. Soud věc posoudil následovně:
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Pokud jde o Smlouvu, soud shledal, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., neboť žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
15. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného etc.), na základě čehož zjistila, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Jinými důkazy než ty, co jsou v žalobě uvedeny, žalobkyně nedisponuje. Činnost žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného však soud shledal v tomto konkrétním případě jako formální a nedostatečnou. Pokud se jedná o příjem žalovaného, z dokazování vyplynulo, že tento žalobkyně ověřila prostřednictvím pohybů na účtu žalovaného, z nichž bylo zjištěno, že ten je tvořen příjmem žalovaného ze zaměstnání v průměrné výši částka. Co se týče výdajů, zde má soud za to, že nelze automaticky vycházet z životního minima ve výši částka, rovněž náklady na bydlení (nájemné a inkaso) ve výši částka se jeví jako vysoce nedůvěryhodné. V posuzovaném případě porušení povinností žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je tedy dána již tím, že si údaje o nákladech od žalovaného neobstarala a kalkulovala pouze s výší životního minima, přičemž se nejedná o částku reflektující skutečné poměry daného jedince. Výdaje žalovaného tak žalobkyně neprověřovala vůbec, stejně jako skutečnou míru jeho zadlužení, když vycházela pouze z databází SOLUS, NRKI a z informací získaných od žalovaného. Přitom skutečná výše výdajů může zásadním způsobem ovlivnit úvěruschopnost spotřebitele a výši použitelného příjmu k hrazení stanovených splátek. Skutečnost, že žalovaný první splátky platil, není důkazem o tom, že by úvěruschopnost byla řádně posouzena, neboť není jasné, jaká byla jeho skutečná finanční situace, zda si na splátky nemusel též půjčit. Z těchto důvodů soud shledal posuzování úvěruschopnosti ze strany žalobkyně pouze formálním a naprosto nedostatečným.
16. S účinností od datum stanoví § 87 zákona č. 257/2016 Sb., že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.
17. Jestliže je tedy Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z úvěrového vztahu založeného Smlouvou.
18. Při závěru o neplatnosti Smlouvy a při prokázání majetkové transakce ve výši částka ve prospěch žalovaného, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, je nicméně s ohledem na zásadu iura novit curia třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Z dokazování vyplynulo, že žalovaný poskytl žalobkyni celkově částku částka, která měla sloužit jako platba splátek; jelikož však Smlouva je neplatná, je nezbytné tuto částku započíst na bezdůvodné obohacení. které tak činí částku částka.
19. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Pokud jde o lhůtu „podle možností dlužníka“, tak žalovaný byl v řízení nečinný, proto soud vycházel ze lhůty stanovené na základě výzvy žalobkyně odeslané dne datum, tj. že měl zaplatit do datum (datum byla sobota) a dne datum se ocitl dle § 1970 o. z. v prodlení.
20. Vzhledem k uvedenému soud zavázal žalovaného, aby žalobkyni zaplatil částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok II).
21. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.