Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 330/2025-87

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně

zastoupena Jméno advokátky A

sídlem Adresa advokátky A

proti

Datum narození advokátky A

bytem Adresa advokátky A

o zaplacení částky 71 924 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 71 924 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 71 924 Kč s příslušenstvím, se zamítá.II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 71 924 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne 29.9.2022. Na základě této smlouvy žalovanému poskytla na účet úvěr ve výši 46 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 62,09% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 2 977 Kč od 22.10.2022. žalovaný dále přistoupil k pojištění schopnosti úvěr splácet, na které se zavázal hradit 365 Kč měsíčně, když tato částka byla zahrnuta v celkové výši měsíční splátky úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 15 dnů již se splátkami č. 2, 11, 12, 13, 17 a 18; se splátkami 17 a 18 byl v prodlení 30 dnů a se splátkou č. hodnota splatnou 22.2.2024 o délce 65 dnů, k datu 28.4.2024 byl tak úvěr zesplatněn. Žalovaný nadále dluží na jistině částku 40 434,90 Kč, na smluvní pokutě částky 998 Kč a 22 002 Kč (smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1%denně z jistiny úvěru od 30.4.2024 do data vyhotovení žaloby), na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlení částku 1 200 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu úroku ve výši 62,09 % ročně z částky 40 434,90 Kč od 30.4.2024 do 22.5.2024 a úroku ve výši 14,75% ročně z částky 40 434,90 Kč od 23.5.2024 do zaplacení, maximálně do doby, kdy dosáhne částky 150 451 Kč.

2. K výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že vycházela z toho, že žalovaný uvedl svůj měsíční příjem ve výši 17 200 Kč a výdaje na bydlení 4 320 Kč, splátky měl u žalobkyně ve výši 3 307 Kč a k tomu připočetla životní minimum 4 620 Kč. Příjmy žalovaného ověřila a úvěrovou historii žalovaného ověřila z registrů NRKI a SOLUS.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den 21.11.2025, se ani bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně.

4. Soud pak na základě provedených důkazů zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 29.9.2022 uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru (odeslání 1Kč na účet žalovaného, odpovědní SMS žalovaného, návrh na uzavření smlouvy a akceptace), na základě které byla žalovanému poskytnuta na účet č. č. účtu dne 29.9.2022 částka 46 000 Kč (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě splácet v pravidelných měsíčních splátkách po částce 2977 Kč splatných ke každému 22.dni v měsíci počínaje měsícem říjen 2022 (smlouva o úvěru, kalendář splátek). Součástí splátky byla rovněž splátka na pojištění úvěr splácet po 365 Kč měsíčně, ke kterému žalovaný přistoupil (přistoupení k pojištění a informace o pojištění). Žalovaný neuhradil přes písemné upomínky žalobkyně splátku splatnou dne 22.2.2024 a dostal se do prodlení s jejím zaplacením o délce 65 dnů; k datu 28.4.2024 došlo k zesplatnění úvěru, o čemž žalobkyně žalovaného vyrozuměla (přehled splátek, výzvy k zaplacení ze dne 22.4.2024, 25.3.2024, vyrozumění o zesplatnění ze dne 28.4.2024). Žalovaný uhradil na dluh celkem částku 47 632 Kč (přehled splátek). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby znovu k úhradě dluhu vyzvala (předžalobní výzva ze dne 19.8.2024, poštovní podací arch).

6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela uvedená společnost při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný; žalovaný uvedla, že jeho čistý měsíční příjem je 17 200 Kč. Je svobodný, bydlí ve vlastním, jeho náklady na bydlení jsou 4 320 Kč měsíčně, splácí již na jiné úvěry 3 307Kč měsíčně. K tomu žalobkyně připočetla částku 4 620 kč jako životní minimum. Příjem žalovaného žalobkyně ověřila z jeho účtu č. č. účtu. Výdaje žalobkyně dále nijak neověřovala, kromě lustrací žalovaného v rejstřících NRKI a SOLUS, kde nezjistila, že by žalovaný měla jiný dluh po splatnosti.

7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. Že toto žalobkyně skutečně učinila, však v daném případě neměl soud za prokázané; sice z žádosti žalovaného o spotřebitelský zjistila od žalovaného určité základní informace o jeho příjmech i výdajích, příjmovou stránku žalovaného ověřila výpisem z jeho účtu, nicméně výdajovou stránku žalovaného nijak neověřovala a od žalovaného si příslušné doklady ke svým tvrzením nevyžádala; neověřila žádným způsobem jeho tvrzení, že bydlí ve vlastním, že jeho náklady na bydlení činí právě 4 320 Kč měsíčně, dále přecházela jeho sdělení, že jeho ostatní výdaje (na dopravu, záliby a zřejmě i stravu) činí 0 Kč a toto vzala do úvahy pouze s tím, že uvažovala o připočtení částky životního minima. Takový postup však dle názoru soudu k řádnému ověření úvěruschopnosti spotřebitele nepostačuje; postup poskytovatele úvěru s odbornou péčí v sobě zahrnuje dostatečné zjištění a ověření rovněž výdajů žadatele o úvěr, které je nutné porovnat s jeho příjmy. Soud tedy v dané věci nemohl učinit závěr o tom, že žalobkyně skutečně s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného a vycházela u toho ze skutečných a doložených údajů, nikoliv jen z informací, které jí o sobě žalovaný v žádosti sdělil. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 580 odst. 1 a § 588 o.z.

14. Žalobkyni pak v dané věci nevzniklo ani právo na vydání plnění představujícího bezdůvodné obohacení, když z jejích tvrzení a následně i provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný již na dluh uhradil částku 47 632 Kč, což je částka převyšující poskytnuté finanční prostředky.

15. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zcela jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalovaný byl ve věci plně úspěšný, ale žádné náklady mu v něm nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.