Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
17 C 102/2025-103
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Fejtovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 29 357,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 357,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 782,04 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 357,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 782,04 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou soudu dne 6. 6. 2025 doplněnou podáním ze dne 5. 9. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 29 081,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 782,04 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení a zaplacení částky 275,87 Kč. Žalobní nárok odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 18. 2. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru na internetových stránkách žalobkyně název vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, přičemž ověřila, zda se žalovaný nenachází v registru centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, v registru neplatných dokladů, v registru hledaných osob PČR, v registru politicky aktivních osob, ve výpisu katastrálního rejstříku pro kontrolu platnosti adresy, v registru sankčních seznamů a v interní historii klienta, nahlédla do databází bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI), žalovaný zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli společnosti Kontomatik; dále ověřila čistý měsíční příjem žalovaného ve výši 13 010 Kč, ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru TeloScore, společnost pro informační databáze, a.s., registru hledaných osob, registru politicky aktivních osob, katastrální rejstřík-kontrola platnosti adresy, registr „sankční seznamy“. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle interní metodiky schválené ČNB a podle zákona a zjistila, že dlužník je schopen své závazky splácet. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná 19. 3. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat 9. 8. 2025. Při sjednávání smlouvy si žalovaný zvolil volitelnou službu – informační SMS servis za poplatek ve výši 144 Kč, dále se zavázal zaplatit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok ve výši 0,98 % denně z nesplacené části jistiny a pro případ prodlení žalovaného se zaplacení dlužné částky bylo smlouvou ujednáno oprávnění žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení dlužné částky. Dále bylo smlouvou ujednáno oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek vypovědět smlouvu a požadovat úhradu veškerých závazků dle smlouvy. Žalobkyně vyplatila žalovanému celkem 27 700 Kč, a to dne 7. 4. 2024 částku 2 700 Kč, dne 18. 2. 2024 částku 11 500 Kč a dne 20. 9. 2024 částku 13 500 Kč. Žalovaný uhradil před podáním žaloby dne 19. 3. 2024 částku 3 107 Kč, dne 16. 4. 2024 částku 3 799 Kč, dne 19. 5. 2024 částku 4 088,44 Kč, dne 17. 6. 2024 částku 4 364,77 Kč, dne 22. 7. 2024 částku 4 923,24 Kč a dne 16. 8. 2024 částku 17 353,47 Kč, celkem tak uhradil 37 635,92 Kč, z toho bylo 14 200,04 Kč započteno na jistinu, 130,56 Kč na poplatky a 23 305,32 Kč na smluvní úrok a smluvní pokutu. Platby žalovaného byly započítávány dle smlouvy nejprve na úhradu úroku, poplatků, a poté na úhradu jistiny, v případě prodlení žalovaného nejprve na náklady již určené, na jistinu, smluvní úroky, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, proto žalobkyně smlouvu žalovanému vypověděla dne 20. 1. 2025 od 21. 1. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou celého úvěru ve výši 29 081,37 Kč, přičemž žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 13 499,96 Kč, z poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 268,64 Kč, smluvního úroku ve výši 15 299,33 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 13,44 Kč. Žalobkyně dále nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši 13 499,96 Kč za 90denní období od 21. 10. 2024 do 19. 1. 2025 ve výši 275,87 Kč. Žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami, z nichž zjistil tyto rozhodné skutečnosti:
4. - z listin y nazvané Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 18. 2. 2024 č. hodnota, z informace pro spotřebitele, ze souhlasu se zpracováním osobních údajů, z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně platných od 1. 6. 2023 (dále jen „VOP“), z autorizace ověření totožnosti, že formou elektronické komunikace přes portál žalobkyně název účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 12 200 Kč, který může čerpat postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit věřiteli spolu s příslušenstvím dle článku VII. a zaplatit cenu za jím zvolené volitelné služby. Základní poplatky dle článku VII. představují ověřovací poplatek 1 Kč, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, smluvní úrok dle článku VI. ve výši 0,983 %, přičemž se jedná o pevnou úrokovou denní sazbu, a poplatek za zvolenou službu informační SMS servis ve výši 0,96 Kč denně. Dle článku VIII. smlouvy byly ujednány sankce pro případ prodlení žalovaného se splátkami, a to náhrada účelně vynaložených nákladů, úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní úrok a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Dle článku IX. je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit případě, kdy zjistí, že při uzavírání smlouvy poskytl klient nesprávné nebo zavádějící informace nebo podstatné informace zamlčel. Dle článku X. ostatní ujednání klient ve smlouvě prohlásil, že byl seznámen s VOP, že si je přečetl a souhlasí s jejich obsahem. Přílohou č. hodnota smlouvy je reprezentativní příklad splácení v denních splátkách a přílohou č. hodnota je reprezentativní příklad splácení v doporučených měsíčních úhradách. Ověření totožnosti žalovaného bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na jeho bankovní účet.
5. - z výpisu žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, že k osobě žalovaného žalobkyně evidovala k datu 17. 2. 2024, že žije sám, výši pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 4 000 Kč, výši pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 4 375 Kč, ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč, výši čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 22 000 Kč, je uvedena rezerva pro výdaje 500 Kč, výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 13 010 Kč, vypočítané minimální výdaje 9 297,50 Kč, disponibilní příjem 3 700 Kč, úvěruschopnost byla posouzena jako úspěšná;
6. - z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že pod VS var. symbol a označením „název“ byla na účet č. účtu převedena 18. 2. 2024 částka 11 500 Kč, dne 7. 4. 2024 částka 2 700 Kč, dne 20. 9. 2024 částka 13 500 Kč;
7. – z dopisu ze dne 20. 1. 2025, že žalobkyně žalovanému oznámila, že vypovídá smlouvu o půjčce s okamžitou platnosti a celková dlužná částka 29 357,24 Kč je splatná v plné výši, přičemž žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dlužné částky;
8. - z předžalobní upomínky ze dne 21. 5. 2025, z poštovního podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky 29 357,24 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 2. 2024 do tří dnů, zásilka byla podána k doručení dne 21. 5. 2025;
9. – z výpisu z účtu č. č. účtu vedeného na jméno žalovaného, že na tento účet byly připsány platby žalobkyně celkem ve výši 27 700 Kč, a to dne 18. 2. 2024 částka 11 500 Kč, dne 7. 4. 2024 částka 2 700 Kč a dne 20. 9. 2024 částka 13 500 Kč;
10. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, a má tak prokázán následující závěr o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen klient) byla dne 18. 2. 2024 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky do výše 12 200 Kč s možností postupného čerpání, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím a poplatkem za sjednané služby. Pro případ porušení podmínek smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni účelně vynaložené náklady, úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní úrok a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky (z uvedené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Žalobkyně poskytla žalovanému celkem 27 700 Kč (z přehledu bankovních transakcí). Žalovaný uhradil žalobkyni částku 37 635,92 Kč (z tvrzení žalobkyně). Právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne 21. 5. 2025 podaným právnická osoba. k doručení dne 21. 5. 2025 (z uvedeného dopisu, z poštovního podacího lístku). Žalobkyně, pokud jde o příjmy a výdaje žalovaného při posuzování jeho úvěruschopnosti, pouze uvedla, že ověřila příjmy ve výši 13 010 Kč čistého měsíčně, k výdajům žádná konkrétní tvrzení neuvedla. Lustrace žalovaného v registrech, které žalobkyně uvedla, jsou pro posouzení úvěruschopnosti spíše okrajovou záležitostí a směřují pouze k ochraně žalobkyně, nikoli k ochraně žalovaného coby spotřebitele, k čemuž předepsané prověřování úvěruschopnosti primárně směřuje. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného k datu 17. 2. 2024 je pouze prokázáno, že žalobkyně zaevidovala výdaje žalovaného ve výši 4 000 Kč měsíčně na půjčky, 4 375 Kč měsíčně na bydlení, ostatní zbytné výdaje 2 000 Kč, ověřila čisté měsíční příjmy 13 010 Kč. Z žádného tvrzení a ani z provedeného důkazu, nebylo prokázáno, jakým způsobem tyto příjmy a výdaje zjistila a následně ověřila z nezávislých zdrojů. Nadto čisté příjmy ve výši 13 010 Kč měsíčně samy o sobě vzbuzuji pochybnosti o schopnosti jakýkoliv úvěr splácet, nadto za situace, kdy již jsou evidovány splátky 4 000 Kč měsíčně a zjevně normativní částka na bydlení 4 375 Kč měsíčně.
11. Uvedený závěr o skutkovém stavu věci soud dále hodnotil právně, přičemž vyšel zejména z následujících zákonných ustanovení:
12. § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. § 86 odst. 2 ZoSÚ , poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. § 87 odst. 1 ZoSÚ , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Po právním hodnocení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jako úvěrující a poskytovatelem a žalovaným jako úvěrovaným spotřebitelem byla dne 18. 2. 2024 uzavřena smlouva, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2395 o.z. ve spojení s ustanoveními § 1 a následujícími ZoSÚ , neboť poskytovatel při jejím uzavírání vystupoval jako podnikatel v předmětu činnosti poskytování nebankovních úvěrů a žalovaný jako spotřebitel. V souladu s cit. ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ proto bylo povinností žalobkyně, jakožto úvěrující osoby podnikající v předmětu poskytování úvěrů, s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet, přičemž postup získávání údajů pouze od samotného spotřebitele, není v souladu s požadavkem odborné péče, která je pro věřitele předepsána v citovaném ust. § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ . Z žádného důkazu není prokázáno, že žalobkyně skutečně prověřovala poměry žalovaného ve veřejných databázích, včetně skutečné výše jeho příjmů a výdajů a jejich porovnání, jakož i způsobu plnění dosavadních dluhů, jak předepisuje cit. ust. § 86 odst. 2 věta první ZoSÚ . Žalobkyně nepředložila listinné důkazy prokazující, že zákonem předepsané skutečnosti žalovaného žalobkyně skutečně ověřovala a že tyto odpovídaly realitě. Důkazní povinnost žalobkyni přitom ukládá ust. § 101 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 odst. 1 o.s.ř. Vzhledem k tomu, že k prvnímu jednání ve věci samé se žalobkyně nedostavila, nemohla být o této důkazní povinnosti při jednání poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř. (byť byla poučena již v rámci přípravy jednání v usnesení ze dne 21. 7. 2025.) Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ . Jak vyložil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 , posuzování úvěruschopnosti je přitom obecný požadavek a není ani třeba mít stanoveno v zákoně, že je třeba úvěruschopnost zkoumat. Jelikož žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného skutečně posuzovala dle § 86 odst. 1 , 2 ZoSÚ , je tato smlouva neplatná dle § 87 odst. 1 věta první ZoSÚ . Z neplatné smlouvy nelze plnění proto v této věci přiznat. V řízení tak bylo prokázáno, že žalovaný přijal od žalobkyně celkem částku 27 700 Kč, na uvedenou smlouvu žalovaný žalobkyni zaplatil částku 37 635,92 Kč. Vzhledem k právnímu závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru, soud uplatněný nárok jako nedůvodný zamítl, neboť uplatněným nárokům z neplatné smlouvy nelze poskytnout soudní ochranu, a to včetně požadovaného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 782,04 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení.
20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci plný úspěch, přizná mu soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, dle obsahu spisu mu však žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, dvojmo, u podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).