Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 C 71/2025-24

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Volkem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 9 489 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v níž žalobkyně požaduje, aby žalovaný byl povinen zaplatit jí částku ve výši 7 189 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 721,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 037,96 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem 15 % ročně z částky 4 037,96 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v níž žalobkyně požaduje, aby žalovaný byl povinen zaplatit jí částku ve výši 7 189 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 585,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 721,75 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 037,96 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem 15 % ročně z částky 4 037,96 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 9 489 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřela s žalovaným dne 3. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 26 měsíčních splátkách po 392 Kč. Strany sjednaly úročení úvěru sazbou ve výši 15 % ročně a dále pro případ prodlení poplatky za upomínky a smluvní pokutu. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 4 037,96 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 4 189 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 8 723,40 Kč

2. Soud dospěl k následující závěru o skutkovém stavu:

3. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 3. 5. 2023 č. hodnota, na základě této smlouvy byla poskytnuta žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně částka ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 26 měsíčních splátkách po 392 Kč. Strany sjednaly úročení úvěru sazbou ve výši 15 % ročně a dále pro případ prodlení poplatky za upomínky a smluvní pokutu. RPSN činilo dle smlouvy 214,10 %. Smlouva je podepsaná žalovaným, čímž dle znění smlouvy potvrdil, že mu byla vyplacena hotovostně částka ve výši 6 000 Kč. V žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl žalovaný, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem 9 500 Kč, nemá vyživovací povinnost. Žalovaný uvedl, že bydlí u rodičů, měsíční výdaje činí 1 500 Kč, dle žádosti měl být příjem ověřen z pracovní smlouvy a výplatních pásek. Žalovaný zaplatil na úvěru právní předchůdkyni částku ve výši 3 700 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni jako postupníkovi.

4. Po právním zhodnocení uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

5. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

6. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakožto i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Soud z dostupných důkazů došel k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně nezkoumala. Jak žalobkyně sama v žalobě uvádí, údaje sdělené žalovaným (o příjmu a dalších nákladech) byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Avšak z dokazování (ze žádosti o úvěr) vyplynulo, že žalobkyně ověřila pouze příjem žalovaného, nikoli ovšem jeho výdaje.

10. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že bylo postupováno s odbornou péčí a s odbornou péčí byla ověřena schopnost žalovaného splácet daný úvěr, a proto je smlouva pro porušení povinnosti uvedené v § 86 o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

11. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle § 2991 a § 2993 o. z. a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo určené). Výzva neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. ). Žalobkyně má tedy právo pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoli na úroky, poplatky apod. Žalovanému byla poskytnuta žalobkyní částka 6 000 Kč, žalovaný je proto povinen poskytnuté finanční prostředky po odečtení toho, co na základě úvěrové smlouvy uhradil, žalobkyni vrátit jakožto dlužnou jistinu, a proto soud žalobě jako důvodné vyhověl co do částky 2 300 Kč (6 000 Kč – 3 700 Kč). Ohledně zbylých nároků, tedy částky 7 189 Kč představující rozdíl mezi žalovanou částkou a částkou, ohledně níž bylo žalobě vyhověno, a dalších požadovaných nároků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť se nejedná o dlužnou jistinu. Vzhledem ke skutečnosti, že nárok na úroky z prodlení vznikají věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, soud zamítl žalobu rovněž ohledně úroků z prodlení, neboť dosud nenastala splatnost jistiny.

12. Podle § 87 odst. 1 věta poslední zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru „v době přiměřené jeho možnostem.“. Předmětná právní norma směřuje k ochraně spotřebitele, přičemž nikdo jiný než právě dotčený spotřebitel potřebné informace o jeho aktuální situaci („příjmu a jeho celkových sociálních a majetkových poměrech“) nemá. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba uvedená věřitelem není přiměřená aktuálním možnostem spotřebitele, má proto právě spotřebitel (dlužník). Ten také musí své právo (právo plnit v jiné době) aktivně a v přiměřené době u věřitele uplatnit a případně též u soudu dokázat. To na něm nepochybně lze spravedlivě požadovat. Tímto způsobem lze získat skutkové podklady pro postup podle § 87 cit. zákona. Je v rozporu se zásadou rovnosti stran, a překračuje i meze případného možného odklonu od této zásady odůvodnitelné ochranou slabší strany spotřebitele, pokud by důkazní břemeno k výše uvedenému nesla žalobkyně, případně aby sám soud informace vyhledával. Za shora popsané situace, kdy nadto o (přiměřenou) dobu plnění nebylo a není mezi účastníky řízení sporu (žalovaným není nic v daném směru navrhováno, ani tvrzeno), nejsou naplněny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby soud sám stanovil přiměřenou dobu plnění, a to bez jakýchkoli podkladů a znalostí o možnostech žalovaného plnit. Vzhledem k výše uvedenému při absenci jakýchkoli konkrétních tvrzení stran situace žalovaného dospěl soud k závěru, že splatnost nastává právní mocí rozsudku, respektive následným uplynutím obecné pariční doby dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku, kdy dřívější doba splatnosti není v souladu s ochrannou funkcí ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle arg. a contrario, když v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.