Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 207/2025-60

Okresní soud v Kolíně rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Mejstříkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 31 681 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 681 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 411,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky ročně od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do požadavku na zaplacení částky ve výši 6 681 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 411,40 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku. Následně byla výše prostředků k čerpání navýšena o 22 000 Kč. Na základě smlouvy tedy předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši 25 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě, kterou se žalovaná zavázala vrátit do datum. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal bonitu žalované, když vycházel z informací veřejně dostupných rejstříků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované uhradit jistinu úvěru a smluvní úrok, který v době zesplatnění byl ve výši 5 556 Kč, a smluvní pokutu ve výši 1 125 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, rovněž jí bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalovaná však svůj dluh do dnešního dne nezaplatila.

2. Žalovaná se jednání konaném dne datum nezúčastnila, k věci samé se nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání a z provedených důkazů má za prokázané následující skutečnosti.

4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouvu o úvěru č. hodnota ve znění dodatků ke smlouvě o úvěru ze dne datum, datum, datum, datum, na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové 25 000 Kč, která byla zaslána na účet uvedený ve smlouvě, což má soud prokázané ze smlouvy o úvěru, dodatků ke smlouvě a obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně. Vyplacení jednotlivých částek má soud za prokázané z předloženého výpisu z běžného účtu a sdělení právnická osoba. Poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit ve lhůtě do datum. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum bylo prokázáno, že tímto právnická osoba jako postupitel postoupil žalobkyni pohledávku za žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum.

5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve znění dodatků podle a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele ( a o. z.). Vzniklé závazky tak je kromě příslušných ustanovení , , nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. z. s. ú.

6. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného (§ 9 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C-679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.

7. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem její právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované. V návrhu pouze uvedla, že zkoumal bonitu žalované, když vycházel z informací z veřejně dostupných rejstříků - ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI, avšak nenavrhla k tomu žádné důkazy. Z toho důvodu byla žalobkyně před jednáním usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, vyzvána (zejména) aby doplnila žalobu o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. Na tuto výzvu však žalobkyně nereagovala dostatečným způsobem, když doložila pouze obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně.

8. Z ustálené soudní praxe se dále podává, že „odborná péče“ bude v případě posuzování úvěruschopnosti spotřebitele zahrnovat i takovou obezřetnost, která poskytovatele vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Poskytování úvěrů bez doložení bonity je aktuálním celospolečenským problémem vytvářejícím společensky nežádoucí situace jako je předlužení velké části obyvatelstva, problém vícečetných exekucí, systémové chudoby aj. Smlouvu o spotřebitelském úvěru tak lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Sankce absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy tak je do značné míry motivována i ochranou veřejného zájmu. Jinak řečeno, z odkazované judikatury konkrétně plyne, že schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr značí situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby bez jakýchkoliv problémů a omezení mohl splácet splátku v předpokládané výši. Proto musí poskytovatel úvěru mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr (tj. konkrétní příjmy ze zaměstnanecké či jiné činnosti, konkrétní náklady na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti).

9. Žalobkyně tak v řízení nesplnila svou povinnost tvrzení a důkazní o tom, že její právní předchůdce (poskytovatel úvěru) posoudil s odbornou péči úvěruschopnost žalované a musí za to nést procesní odpovědnost v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene. Z tvrzení žalobkyně vůbec nevyplývá, zda se předchůdce žalobkyně informoval, zda žalovaná např. splácí a v jaké výši další úvěry či zápůjčky. Vše ponechala pouze ve formě tvrzení, že byly prověřeny veřejně dostupné rejstříky, avšak ani k těmto tvrzením nepředložila žádný podklad. Navíc to, že vůči žalované není doposud vedeno insolvenční řízení neznamená, že je schopen splácet úvěr. Žalobkyně se přitom nemůže zprostit své povinnosti jednat s patřičnou odbornou péčí, ani tím, že nebyla poskytnuta částka vysoká, neboť – jak shora podrobně vysvětleno – žalobkyně musí být aktivní a nemůže se spoléhat jen na údaje z veřejně dostupných rejstříků.

10. K tomu soud ještě dodává, že žalobní strana svou nepřítomností zabránila soudu, aby jí u jednání poskytl potřebná poučení ve shora uvedeném smyslu; nemůže proto úspěšně namítat, že soudem prvního stupně o svých povinnostech poučena nebyla (viz JUDr. Ljubomír Drápal: Příprava jednání a projednání věci samé ve sporném řízení před soudem prvního stupně po novele in Právní rozhledy 5/2002).

11. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při uzavírání smlouvy o úvěru s odbornou péči, jelikož s ohledem na konkrétní okolnosti případu a (v době uzavírání smlouvy) osvědčené poměry žalovaného nezkoumala dostatečně jeho úvěruschopnost. Smluvní strany se tudíž musí vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně tak má nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 25 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši ( o. z., ). Lhůta k plnění byla určena standardní podle Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn Žalobkyně měla úspěch ohledně částky 25 000 Kč, neúspěch ohledně částky 6 681 Kč, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobkyně tak činí 57,80%. Jelikož advokát žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu náhrada této daně. Celkové náklady žalobkyně činí:

- 1 268 Kč (zaplacený soudní poplatek)

- advokát žalobkyně učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( vyhl. č. , advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva ( a.t.), návrh ve věci samé ( a.t.)

o mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) 3 x 700 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a.t. v účinném znění)

o paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a/ a.t. v účinném znění)

- 504 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle )

Ze shora uvedených nákladů přiznal soud žalobkyni nárok na úhradu nákladů ve výši 57,80% tj. 2 411,40 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (, ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.