Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 24/2025-43
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Olgou Houžvičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Anonymizováno bytem Adresa žalované
o zaplacení 30 275,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 275,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 639,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 802,11 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z částky 20 886,62 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 086,62 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 086,62 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12 275,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 5 639,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 10 802,11 Kč, úroku ve výši 29,91 % ročně z částky 20 886,62 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 086,62 Kč od 30. 4. 2024 do 13. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 086,62 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 30 275,44 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyní žalobkyně“), se žalovanou dne 6. 9. 2022 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované bezúčelový úvěr až do výše 50 000 Kč. Žalovaná se v souvislosti s poskytnutým úvěrem zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční splátky, a to až do doby, kdy uhradí celkovou dlužnou částku spolu s úroky, poplatky a náklady. O dlužných částkách byla informován měsíčně. Úrok byl sjednán ve smlouvě, poplatky a náklady ve smluvních podmínkách. Pro nesplnění podmínek byl úvěr zesplatněn ke dni 9. 2. 2023. Žalovaná uhradila celkem částku 32 000 Kč a zůstala tak dlužna na jistině částku 20 886,62 Kč, na dlužném poplatku 1 200 Kč, na úrocích z jistiny do zesplatnění 8 188,82 Kč, na kapitalizovaných úrocích od 10. 2. 2023 do 29. 4. 2024 částku 10 802,11 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích z prodlení od 10. 2. 2023 do 29. 4. 2024 částku 5 639,82 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku ve výši 29,91 % ročně z částky 20 886,62 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení a úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 086,62 Kč (sestávající z dlužné jistiny a dlužného poplatku) od 30. 4. 2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni. Při posouzení úvěruschopnosti vyšla právní předchůdkyně žalobkyně z informací z interních databází a externích registrů, z výpisu z bankovního účtu žalované, kdy získala údaje o finanční situaci žalované za dostatečné období. Samotná smlouva byla uzavřena na základě online žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 6. 9. 2022, kdy žalované byl zaslán PIN k přihlášení do účtu Anonymizováno, právní předchůdkyně žalobkyně poté vyhodnotila doložené doklady a žádost akceptovala téhož dne, což oznámila žalované SMS zprávou a oznámením v účtu Anonymizováno.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud rozhodl bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 6. 9. 2022 prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 50 000 Kč (osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 6. 9. 2022, fotografie žalované a jejího občanského průkazu). Žalovaná se zavázala úvěr hradit pravidelnými minimálními měsíčními platbami vždy k 11. dni v měsíci do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku spolu s úrokem ve výši 54 % ročně. Součástí smlouvy byly učiněny smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, formulář standardní informace o spotřebitelském úvěru, kdy v obou těchto listinách byly obsaženy podrobnosti úvěru. Dle čl. 8.4. smluvních podmínek byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna za každou upomínku zaslanou žalované v případě jejího prodlení s úhradou dlužné částky účtovat částku 300 Kč. Uzavření smlouvy bylo prokázáno detailem z účtu žalované, z něhož je zřejmé, že nový zákazník požádal 6. 9. 2022 o půjčku s limitem 50 000 Kč, byl požádán o novou fotografii občanského průkazu a byly ověřeny ostatní doložené dokumenty. Zadáním PIN kódu žalovaná souhlasila s podmínkami žádosti o půjčku Anonymizováno, poté jí bylo oznámeno, že částka 50 000 Kč již putuje na její účet (Task Detail, e-maily, výpis z online portálu žalované).
4. Z výpisu z online portálu žalované bylo dále zjištěno, že v kolonce měsíční příjem je uvedena částka 22 000 EUR, v kolonce pro měsíční výdaje pak částka ve výši 15 000 EUR jako náklady na živobytí, částka ve výši 2 500 EUR na ostatní úvěry a částka 5 717 EUR jako celkové měsíční závazky.
5. Žalovaná čerpala dne 6. 9. 2022 částku 50 000 Kč, a to bezhotovostně převodem na bankovní účet č. č. účtu, který se shodoval s bankovním účtem uvedeným v osobních podmínkách smlouvy o spotřebitelském úvěru (potvrzení o provedení transakce).
6. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila částku 32 000 Kč (výpis denní historie ze dne 15. 5. 2024). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky ve výši 6 749,88 Kč vyzvána dne 16. 12. 2022 (přípis ze dne 16. 12. 2022).
7. Pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 na žalobkyni. O tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 29. 4. 2024, v němž byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byl tento dopis odeslán žalované žalobkyní dne 30. 5. 2024 (smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek, přípis ze dne 29. 4. 2024, podací lístek ze dne 30. 5. 2024). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána i předžalobní upomínkou ze dne 29. 7. 2024, odeslanou téhož dne, a to ve lhůtě nejpozději do 13. 8. 2024 (předžalobní upomínka, podací lístek ze dne 29. 7. 2024).
8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, bezdůvodně se obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Na zamýšlené smluvní vztahy dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy, tj. k 6. 9. 2022 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) je podnikatelkou a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s její podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.
14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
17. Ze shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve sjednané výši, a žalovaná se zavázala vrátit tyto prostředky ve sjednaných splátkách spolu se sjednanými úroky. Žalovaná však porušila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila sjednané splátky řádně a včas. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z.
18. Jelikož žalovaná v uvedeném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, zatímco právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikající právnická osoba, je třeba na uvedený závazkový vztah mezi účastníky aplikovat úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Soud je tedy povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalované. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , ze kterého vyplývá, že: „Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“ Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , dále dovodil, že: „Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Přitom případná neplatnost smlouvy o úvěru v důsledku porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, je neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele úvěru odporuje zákonu a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek.
19. Dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů. Bonitu žalované a udržitelnost jejích příjmů měla právní předchůdkyně ověřit z bankovního účtu žalované za dostatečně dlouhé období. Žalobkyně však nesplnila svou povinnost prokázat, že její právní předchůdkyně skutečně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když přes výzvu soudu nedoložila výpisy z bankovního účtu žalované, na něž v žalobě odkazovala, ani žádný další doklad osvědčující, jakým způsobem a s jakým výsledkem byla úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumána. Vycházela-li právní předchůdkyně žalobkyně z výše měsíčního příjmu žalované ve výši 22 000 EUR, měsíčních výdajů ve výši celkem 23 217 EUR, tyto údaje žádným způsobem neověřila. Bez ověřených a úplných údajů o příjmech a výdajích není možné komplexním způsobem provést řádnou analýzu finančního rozpočtu žalované, tím spíše ani zhodnotit její celkové poměry a s tím spojenou schopnost úvěr splácet. Za této situace, kdy žalobkyně dokumenty, kterými prověřovala možnou úvěruschopnost žalované, nedoložila, nebylo možné zjistit, zda doklady o příjmech a výdajích vůbec a jakým způsobem prověřovala.
20. Soud připomíná, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru povinna při jeho poskytování náležitě posuzovat schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, a ve smyslu ustanovení § 78 zákona o spotřebitelském úvěru také uchovat doklady a dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti žalované. Bez doložení těchto dokumentů však nebylo možné zjistit, zda příjmy a výdaje uvedené v portálu žalované odpovídaly skutečnosti. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet.
21. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost žalované nebyla řádně a s náležitou péčí posuzována a nezbylo tak než posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z., přičemž soud k této neplatnosti přihlíží i bez námitky účastníků (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaná tak byla povinna vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu ve výši 50 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 o. z., neboť jí byla poskytnuta bez právního důvodu.
22. Jelikož žalovaná na pohledávku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uhradila celkem 32 000 Kč, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení dlužné jistiny ve zbývající částce 18 000 Kč, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky z důvodu prodlení žalované s úhradou. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009 ). Soud vázal počátek prodlení žalované s úhradou na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 29. 7. 2024, jejíž odeslání téhož dne žalobkyně prokázala podacím archem. Jelikož dle této upomínky byla žalovaná povinna provést úhradu nejpozději do 13. 8. 2024, tak ode dne následujícího, tj. ode dne 14. 8. 2024, vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tedy ve výši 12,75 % ročně.
23. Ve zbývající části soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
24. Co se týče nákladů řízení, na jejich náhradu by podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. měla mít právo žalovaná, neboť žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná (když výši úroků, úroků z prodlení soud kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku). Žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, a tudíž jí ani nemohla být přiznána jejich náhrada, a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 01 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.