Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 300/2025-19
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci
žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 4 139,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 139,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 210,05 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 4 139,16 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 262,45 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 139,16 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, advokáta se sídlem adresa, Jméno žalobce B, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 139,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 210,05 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 4 139,16 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 262,45 Kč a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 139,16 Kč od 2. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , , Jméno žalobce B, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 6. 6. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 4 139,16 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 30. 8. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu do limitu 3 000 Kč. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Roční úrok byl sjednán na 12,75 %. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 1. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 2. 2025 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 4 139,16 Kč, na smluvním úroku 210,05 Kč a na zákonném úroku z prodlení 262,45 Kč. Žalovaný dosud žalobci spornou částku nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.
2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.
3. Soud provedl dokazování rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 6. 1. 2016 včetně její přílohy, smlouvou o kontokorentním úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 30. 8. 2018, všeobecnými obchodními podmínkami, ceníkem a oznámením o úrokových sazbách právního předchůdce žalobce, výpisem z obchodních knih právního předchůdce žalobce ohledně předmětného úvěru, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 24. 1. 2025, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny, oznámením o postoupení pohledávky z 13. 2. 2025 včetně podacího lístku, výzvou právního předchůdce žalobce z 3. 9. 2024 a výzvou žalobce z 6. 5. 2025 včetně podacího lístku.
4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným byla dne 30. 8. 2018 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu žalovaného, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního zůstatku běžného účtu do limitu 3 000 Kč. Nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník právního předchůdce žalobce. Roční úrok byl sjednán na 12,75 %. Žalovanému vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, který žalovaný přes upomínky právního předchůdce žalobce nevyrovnal. Právní předchůdce žalobce proto převedl pohledávku vůči žalovanému na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek z 24. 1. 2025 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému s účinností ke dni 1. 2. 2025 převedena na žalobce. K tomuto dni činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 4 139,16 Kč, na smluvním úroku 210,05 Kč a na zákonném úroku z prodlení 262,45 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po vzniku nepovoleného debetního zůstatku na jeho účtu u právního předchůdce žalobce ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu příslušného kalendářního pololetí, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 1. 7. 2024 byl žalobcem vypočten správně. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř. , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.
5. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 1 o.s.ř. , podle kterého přiznal ve věci úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu advokáta za tři hlavní úkony (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) po 300 Kč dle § 14b / odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.