Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 C 96/2025-60

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl soudcem Mgr. Tomášem Gargulákem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro 28 827,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 300 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 17 527,40 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 208,33 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s 11,75% úrokem ročně z částky 12 508,33 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částky 743,60 Kč, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 314,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 300 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 300 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 17 527,40 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 208,33 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s 11,75% úrokem ročně z částky 12 508,33 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částky 743,60 Kč, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 314,36 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 827,40 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 12 508,33 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, 11,75% úroku ročně z částky 12 508,33 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a částky 743,60 Kč (kapitalizovaného úroku z prodlení) z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně obchodní korporací právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným dne 26. 3. 2020, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy částku 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 11 142 Kč, v 52 týdenních splátkách po 465 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 427 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Na dlužnou částku uhradil od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do podání žaloby celkem pouze 1 700 Kč, a to i přes upomínání, proto žalobkyně, jež nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, podala tuto žalobu.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Za splnění podmínek uvedených v soud věc rozhodl bez nařízení jednání.

Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 26. 3. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 13 000 Kč a žalovaný se zavázal částku vrátit společně se sjednanými poplatky 11 142 Kč, celkem tedy 24 142 Kč formou 52 týdenních splátek po 465 Kč s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši 427 Kč (standartní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému při uzavření smlouvy dne 26.3.2020 v hotovosti částku 13 000 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek), žalovaný na dluh uhradil dne 13. 5. 2025 částku 1 400 Kč a dne 7. 8. 2020 částku 300 Kč (tabulka historie úvěru). Žalovaný se ocitl v prodlení již s úhradou první splátky (tabulka historie úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne 1. 2. 2022, kterým byl žalovaný zároveň vyzván k zaplacení dluhu do deseti dnů ode dne doručení (oznámení o postoupení pohledávky). Zároveň byla žalovanému zaslána také výzva žalobkyně ze dne 10. 2. 2022 k úhradě dluhu do 17. 3. 2022 (potvrzení o podání). Opakovaně byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě dluhu výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2025 odeslanou téhož dne.

Žalobkyně již v žalobě předestřela způsob, jakým její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, kdy uvedla, že její právní předchůdkyně postupovala s odbornou péčí a vycházela z informací získaných od žalovaného a také z NRKI, registru SOLUS, insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů a interních registrů. Získané informace pak konfrontovala se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. K výzvě soudu pak žalobkyně podáním ze dne 21. 8. 2025 sdělila, že její právní předchůdkyně vycházela ze skutečností uvedených žalovaným v zákaznické kartě (kterou také doložila) a z níž bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, žije s rodiči, má učňovské vzdělání, nevyživuje žádnou osobou a není majitelem auta. Je zaměstnán na plný úvazek s ověřeným (výplatními páskami za měsíce 1, 2/2025) měsíčním příjmem 21 498 Kč a neověřenými měsíčními výdaji na externí splátky 2 500 Kč a odhadovanými měsíčními výdaji žadatele 3 000 Kč. Má zápůjčky u jiné společnosti a vlastní bankovní účet.

Protože si skutková zjištění, která soud učinil z důkazů uvedených shora neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. I když žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně řádně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, z provedeného dokazování vyplynulo, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána řádně. Právní předchůdkyně žalobkyně sice vycházela ze skutečnosti, že žalovaný je zaměstnán a jeho ověřený měsíční příjem činí 21 498 Kč, nicméně výdaje sice zjišťovala, avšak nijak neověřovala. Spokojila se pouze s odhadovanou částkou 3 000 Kč a výší externích splátek 2 500 Kč a to i přes to, že věděla, že žalovaný je majitelem bankovního účtu, z něhož mohla výdaje žalovaného jednoduše, alespoň rámcově zjistit. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácení úvěru žalovaným, který se dostal do prodlení již s úhradou první splátky a následně pak i dalších splátek, když na dluh uhradil pouze dne 13. 5. 2025 částku 1 400 Kč a dne 7. 8. 2020 částku 300 Kč.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle , (dále jen „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Podle , o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.

Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky 13 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky (ve smlouvě označeny jako poplatky). Současně se tato smlouva řídila i úpravou , o spotřebitelském úvěru, neboť dle šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, zejména porovnáním jeho příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, tak jak ukládá Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr přestože existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet založené na nedostatečném posouzení příjmů a výdajů žalovaného. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle o. z. ve spojení s o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů soud posoudil nároky žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 13 000 Kč – úhrady 1 700 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do částky 11 300 Kč. V důsledku neplatnosti smlouvy pozbyla žalobkyně právo na zaplacení nároků odvíjejících se od smluvních ujednání (poplatky, smluvní pokuty), a proto byly tyto nároky jako nedůvodné zamítnuty.

Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak, jak ukládá ustanovení , odst. 2 , neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle ustanovení , který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy ustanovení , odst. 2 , nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle ustanovení o. z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté, co byl žalobkyní vyzván k úhradě výzvou ze dne 10. 2. 2022, ocitl se po uplynutí lhůty, tj. od 18. 3. 2025 v prodlení dle o. z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle ve spojení s ve výši 11,75 % ročně.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 314,36 Kč, přičemž tato částka představuje 17,32 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 58,66 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 41,34 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 154 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 827,40 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.