Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
4 C 95/2025-32
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce, Jméno advokáta, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce, , Jméno advokáta, , advokáta.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne datum, se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 20.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Uvedl, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (společnost právnická osoba, IČ IČO) probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobce schopen doložit. Právní předchůdce žalobce zaslal na účet žalovaného č. č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol částku celkem částka (konkrétně částka dne datum, částka dne datum a právnická osoba Kč dne datum). Částku 20.000 Kč nyní požaduje žalobce zpět z titulu bezdůvodného obohacení. Splatnost zákonného úroku z prodlení žalobce odvozuje od odeslání předžalobní výzvy, k tomuto datu přičetl 10 dnů. Pohledávku za žalovaným žalobce nabyl smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum.
Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo řádně doručit žalovanému, a proto byl zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") a ve věci rozhodl bez jednání pouze na základě předložených listinných důkazů.
Ze sdělení právnická osoba. soud zjistil, že v období od datum do datum jsou na účtu evidovány č. č. účtu příchozí platby v celkové výši částka s variabilním symbolem č. var. symbol a s popisem platby „PŘÍCHOZÍ ÚHRADA (…) PUJCKA (…) právnická osoba, S.R.O.“. Současně z tohoto sdělení vyplynulo, že vlastníkem a disponentem účtu byl v rozhodném období žalovaný.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČ IČO, touto smlouvou postoupila pohledávku za žalovaným na společnost De Vries právnická osoba., IČ IČO. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum pak žalobce prokázal, že pohledávka za žalovaným byla postoupena jemu.
Z oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a z podacího lístku (Vše ze dne datum) soud zjistil, že žalobce postoupení pohledávky oznámil žalovanému a před podáním žaloby jej vyzval k úhradě dluhu.
Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Podle § 2993 věta prvá o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právní stránce soud posoudil věc tak, že právní předchůdce žalobce zaslal na bankovní účet žalovaného finanční částku 20.000 Kč. Právní důvod této platby nebyl prokázán, avšak na straně žalovaného tím došlo k bezdůvodnému obohacení, a předchůdci žalobce vznikl nárok na vrácení toho, co ve prospěch žalovaného plnil. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným a žalobě zcela vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého dluhu, má žalobce vůči žalovanému rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva z roku 2024), z částky částka za jeden úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (žaloba z roku 2025) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že obdobné formulářové návrhy z titulu bezdůvodného obohacení, kde dochází prakticky jen ke změně právního předchůdce, poskytnuté částky a datumů, podává žalovaný (nejen) ke zdejšímu soudu opakovaně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu.