Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 276/2024-67

Potvrdené rozhodnutím 18 Co 260/2025-107
„Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marcely Kučerové a soudkyň Mgr. RNDr. Jany Zaoralové a Mgr. Blanky Fauré, ve věci žalobkyně: [[právnická osoba]]., IČO [[IČO žalobkyně]] sídlem [[Adresa žalobkyně]] zastoupená [[Jméno Zástupce]], advokátem sídlem [[adresa zástupce zainteresované společnosti]] proti žalovanému: [[jméno FO]], narozený [[datum narození zainteresované osoby]], [[adresa]] bytem [[adresa zainteresované osoby]] zastoupený opatrovníkem [[Jméno opatrovníka]] sídlem [[Adresa opatrovníka]] o zaplacení 51 755,15 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. května 2025, č. j. 46 C 276/2024-67, takto: I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku o věci samé (výrok II.) jakož i ve výroku o nákladech řízení (výrok III.), potvrzuje. II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2 150 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku."

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená Jméno Zástupce, advokátem,

sídlem Anonymizováno

proti

žalovanému: Anonymizováno zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka

o zaplacení 51 755,15 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, úroku ve výši 18,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatil žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet. Na základě dodatku č. hodnota ze dne datum žalobkyně žalovanému dne datum poskytla úvěr ve výši částka formou kontokorentu, který se žalovaný včetně sjednaného úroku zavázal splácet. V důsledku porušení podmínek pro poskytnutí kontokorentu žalovaným žalobkyně přistoupila nejprve k zablokování kontokorentu a následně ke zesplatnění úvěru ke dni datum. O tom žalobkyně žalovaného informovala dopisem – předžalobní výzvou ze dne datum. Ke dni zesplatnění byla dlužná částka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši částka a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši částka (smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně za období od datum do datum). Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok z dlužné jistiny částka ve výši 18,9 % ročně ode dne zesplatnění do datum, dále smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a též zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Dále se žalovaný na svém běžném účtu č. č. účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši částka, který nevyrovnal. Žalovaný ničeho nezaplatil, ačkoliv tomu byl předžalobní výzvou vyzván.

právnická osoba ověření úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že se jednalo o kontokorent v nízké výši částka. Vycházela z tvrzení žalovaného o jeho měsíčním příjmu, který činil částka ze zaměstnání, a co se týče výdajů, vycházela z informací od žalovaného, stejně jako z interních a externích databází umožňující ověření úvěruschopnosti žalovaného a výpočtu, dle kterého činí měsíční výdaje částku částka. K tomu doložila přehled žádosti o úvěr a úvěrovou zprávu. Na základě toho dospěla k závěru, že žalovaný je schopný úvěr splácet.

3. Opatrovník žalovaného žalobou uplatněný nárok neuznal, neboť má za to, že nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva absolutně neplatná.

4. Ve věci je přítomen mezinárodní prvek daný státní příslušností žalovaného, který je státním příslušníkem Ukrajiny s evidovaným pobytem na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Soud určil rozhodné právo pro daný smluvní závazkový vztah podle Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, publikované Sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. m. s., platí, že pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil v dle , o mezinárodním právu soukromém, podle smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne datum vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. m. s., dle jejíhož se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z ujednání Rámcové smlouvy.

5. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: žalobkyně uzavřela dne datum se žalovaným rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č č. účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky (rámcová smlouva č. hodnota). Na základě dodatku č. hodnota ze dne datum byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši částka, kdy úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 %. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i Podmínky pro používání kontokorentu (dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě ze dne 30.6.202, podmínky pro používání kontokorentu). Žalobkyně provedla lustraci k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr v databázi sdružení SOLUS a Bankovního i Nebankovního registru klientských informací, dále vycházela z tvrzení žalovaného, že jeho měsíční příjem činí částka, a to ze zaměstnání, určila výdaje žalovaného ve výši částka, tato částka má pokrýt výživu a základní potřeby žalovaného, a po zhodnocení těchto informací vyhodnotila žalovaného jako úvěruschopného (zjištěno z rámcové smlouvy č. hodnota, obchodních podmínek, předsmluvního formuláře, dodatku č. hodnota, úvěrové zprávy, žádosti o úvěr). Žalovaný dluží žalované na splátkách úvěru částka (přehled čerpání a splácení kontokorentu). Vzhledem k prodlení žalovaného se splátkami došlo ke dni datum ke zesplatnění úvěru a žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (z dopisu ze dne datum, vč. podacího archu). Žalovaný se na svém běžném účtu č. č. účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši částka (výpis z běžného účtu žalovaného č. č. účtu).

6. Ze skutkových zjištění plyne následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně žalovanému mu poskytla úvěr ve formě kontokorentu ve výši částka. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru vycházela z registrů a z tvrzení žalovaného o jeho příjmech ze zaměstnání, pro zjištění výdajové stránky využila statistický model. Pro nesplácení úvěru žalovaným přistoupila žalobkyně dne datum k zesplatnění celého úvěru a zároveň vyzvala před podáním žaloby o úhradu dluhu.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

8. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), protože mezinárodní smlouva rozhodné právo pro daný vztah neupravuje. Podle čl. 7 odst. 1 ve spojení s čl. 3 odst. 1 nařízení Řím I se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci podřídili pojistnou smlouvu právnímu řádu České republiky, jak plyne z ustanovení čl. 1 závěrečných ustanovení obchodních podmínek a též z čl. 6 Rámcové smlouvy.

9. Dle , 2 , zákon o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

12. Dle § 78 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,

13. Podle a násl. , , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně vystupovala ve smyslu ustanovení § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu ustanovení § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu jeho povolání, tedy se dle ustanovení § 1810 o. z. jedná o spotřebitelskou smlouvu. Soud s ohledem na výše uvedené aplikoval na uzavřenou smlouvu právní úpravu zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Základní povinností poskytovatele spotřebitelských úvěrů je dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádné zkoumání tzv. úvěruschopnosti spotřebitele. Tu poskytovatel zkoumá zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele. V případě, že poskytovatel spotřebiteli poskytne spotřebitelský úvěr, aniž řádně zkoumal jeho úvěruschopnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. V dané věci v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně vycházela toliko z registrů a z jednoho tvrzení žalovaného o výši jeho příjmu. Žalobkyně je však povinna věrohodně zjistit příjmovou i výdajovou stránku žalovaného, aby mohla posoudit, zda je žalovaný schopen z rozdílu hradit splátky požadovaného úvěru. Žalobkyně tím, že vycházela z neověřeného tvrzení žalovaného o jeho čistém příjmu a žalobkyní dosazenou výší nákladů základních potřeb, nadto v podstatně podceněné výši, nesplnila svou povinnost, kterou jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud k tomu poukazuje na doprovodnou povinnost dle § 78 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, dle níž je žalobkyně povinna si uchovat podklady prokazující, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Z podkladů, které žalobkyně soudu předložila, toto však neplyne. S ohledem na nedostatečné plnění povinnosti tvrzení i důkazní soud na jednání dne datum žalobkyni poučil dle , 3 , avšak žalobkyně na toto poučení žádná další tvrzení a důkazy nenavrhla, resp. uvedla, že další již nemá k dispozici. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní, které ji tížilo ve vztahu k dostatečnému zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru.

19. S ohledem na shora uvedené je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a to absolutně dle § 588 o. z. Vzhledem k absolutní neplatnosti posuzované smlouvy má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. ve výši nesplacené jistiny úvěru, tj. částka a dále na zaplacení částky odpovídající nepovolenému zůstatku na běžném účtu ve výši částka. V tomto rozsahu tedy soud žalobě vyhověl výrokem I. Ve zbývajícím rozsahu (požadované úroky) soud, z důvodu popsaných výše, žalobu výrokem II. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl výrokem III. dle , když žalobkyni, která měla neúspěch ve věci jen v nepatrné části, přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka. Žalobkyně žádala pouze nahradit zaplacený soudní poplatek, když práva na náhradu nákladů za odměnu advokáta se vzdala. S ohledem na ust. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění uvedenou ve výroku III. stanovil v souladu s ust. věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.