Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 199/2025-75

Okresní soud v Kroměříži rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pekařovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 163 187 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení částka s kapitalizovaným úrokem částka a úrokem 14,75 % z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do částky částka, a úrokem z prodlení 12,75 % z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části požadující zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem , částka, a úrokem 14,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do částky , částka, , a úrokem z prodlení 12,75 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota, uzavřené dne datum, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr částka, za který se žalovaná zavázala zaplatit úrok 78,08 % ročně ve 48měsíčních splátkách po částka. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, žalobkyně proto ke dni datum úvěr zesplatnila. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, naposledy předžalobní upomínkou z datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s , (dále jen „ “), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). O probíhajícím řízení byla nadto informována e-mailem. Telefonicky se s ní spojit nepodařilo.

3. Soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovanou si prostředky dálkové komunikace potvrdily dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalobkyně téhož dne vyplatila žalované částka na účet č. č. účtu, za což sjednaly jako odměnu úrok 78,08 % ročně (RPSN 106,01 %); úvěr se žalovaná zavázala splatit v 48měsíčních splátkách po částka (předsmluvní formulář č.l. 17-20, fotokopie OP č.l. 22-23, smlouva o úvěru č.l. 6-8, 33, 36-37, oznámení o schválení úvěru č.l. 9-10, prohlášení klienta č.l. 24-25, doklad o vyplacení úvěru č.l. 27). Ke svým poměrům žalovaná tvrdila a doložila měsíční příjem ze zaměstnání kolem částka (výpis z účtu č.l. 26); dále uvedla, že je svobodná, žije u rodičů s měsíčními náklady částka, z toho částka životního minima a částka za bydlení; jiné závazky neuvedla (hodnocení klienta č.l. 21). V registru dlužníků neměla podle interního výstupu žalobkyně žádný závazek po splatnosti (SOLUS č.l. 28); z výsledku výpisu NRKI, který žalobkyně k důkazu nepředložila, si interní metodikou vyhodnotila riziko nesplácení úvěru žalovanou jako nízké (č.l. 38). Žalovaná uhradila žalobkyni v souvislosti s uvedenou smlouvou celkem částka (pouze první splátku), o zaplacení dlužných splátek byla žalobkyní opakovaně upomínána (karta klienta č.l. 12, výzva k zaplacení č.l. 15, 16), až žalobkyně využila svého smluvního práva a dopisem ze dne datum žalované oznámila zesplatnění úvěru k témuž dni (čl. 13, 14). Obvyklá roční procentní sazba nákladů (RPSN) bankovních spotřebitelských úvěrů v době sjednání zmíněné úvěrové smlouvy (únor 2024) činila 9,42 % (ARAD sestava 1193 čl. 69). Dne datum zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku (předžalobní výzva s podacím archem č.l. 11, 29). Z ostatních provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil.

4. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ “), a podpůrně , , ve znění účinném do datum (dále jen „o. z.“).

5. Podle soudu však žalobkyně nesplnila svou povinnost vyplývající z a , podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Uvedená úprava vychází z unijního práva, ke kterému Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“) již v rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13 zaujal při výkladu a bod 26 preambule směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“) takový postoj, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně.

6. V projednávané věci vyšla žalobkyně z prohlášení žalované, které zkoumala pouze po příjmové stránce, neměla však žádné zjištění o jejích skutečných výdajích (pouze náklad bydlení částka, který neměla nijak ověřen). Stanovení výše výdajů podle životního minima se velmi pravděpodobně realitě nepřibližuje; jeho přednastavení není žádoucí, neboť navíc nenutí spotřebitele činit vlastní úvahu o výši a skladbě svých výdajů a o tom, zda mu umožní sjednávanému závazku dostát. Interní hodnocení žalované žalobkyní z databází SOLUS a NRKI, aniž by byl k důkazů předložen i původní výsledek, ze kterého žalobkyně činila svá zjištění, je bez významu, neboť soud k jejich hodnocení nemá k dispozici vstupní údaje. Vycházeje z nikoli zanedbatelné výše sjednaného úvěru v poměru k příjmu žalované měla být pozornost žalobkyně k poměrům žalované podle soudu důkladnější. Vyšší riziko platební neschopnosti značí právnická osoba, že u příjmu přesahujícího jen mírně minimální mzdu má být jeho třetina spotřebována na měsíční splátku úvěru; o zjevné nutnosti zkoumat poměry takového klienta pečlivěji svědčí i skutečnost, že žalovaná uhradila na sjednaný závazek pouze jedinou splátku. Poskytla-li tedy žalobkyně spotřebitelský úvěr přesto, že objektivně neměla dostatek ověřených informací (na výdajové stránce) k vyloučení pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet, porušila

7. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou, a to s odkazem na zmíněná ustanovení ve spojení s o. z. a věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

8. Žalovaný nárok je tedy nutno posoudit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. Je prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její bankovní účet částka; podle tvrzení žalobkyně, z něhož soud pro nečinnost žalované vychází, jí žalovaná dosud zaplatila zpět částka. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil částkou částka, kterou je povinna vrátit. V této části soud žalobě vyhověl.

9. Vzhledem k absolutní neplatnosti stranami sjednané smlouvy o úvěru nebylo platně sjednáno žádné příslušenství, ve zbytku proto soud žalobu zamítl, a to i pro požadovaný úrok z prodlení, neboť podle poslední věty spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, k čemuž Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyložil (a zdejší soud se s ním ztotožňuje), že „spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text 'v době přiměřené jeho možnostem' míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. (logický výklad).“ Ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze vnímat jako další soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů (vedle sankce absolutní neplatnosti) spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění ( o. z.), nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonný úrok z prodlení podle o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k obecnému pravidlu podle o. z. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na úrok z prodlení dosud nevznikl, neboť do prodlení se žalovaná dostane až tehdy, neuhradí-li dlužnou jistinu úvěru ve lhůtě stanovené tímto rozhodnutím (podpůrně podle ), kterou soud považuje za přiměřenou ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru vzhledem k tomu, že o skutečných současných poměrech žalované není soudu nic známo.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle , . Žalobkyně byla se svým návrhem úspěšná v rozsahu menším než 50 % požadovaného plnění. Právo na náhradu nákladů řízení tedy svědčí žalované, které však vzhledem k její nečinnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Kroměříži.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.