Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 C 206/2025-36
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 29 500 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 548 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 17 548 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 11 952 Kč, 17 520,54 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 29 500 Kč od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 11 952 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 295 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 17 548 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 17 548 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 11 952 Kč, 17 520,54 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 29 500 Kč od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 11 952 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 295 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Klatovech dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 29 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 520,54 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 29 500 Kč ve výši 3 % ročně od datum do zaplacení. Konstatovala, že mezi společností právnická osoba, a žalovanou došlo datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo hodnota. Na základě této smlouvy žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Vedle této částky se zavázala k úhradě sjednaného poplatku, to vše v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Od datum je tak žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalobkyně po žalované tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 17 933,89 Kč, dlužného poplatku ve výši 11 566,11 Kč, jakož i kapitalizovaného výše vymezeného zákonného úroku z prodlení. Uvedená částka nebyla uhrazena i přes písemnou upomínku před podáním žaloby.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne datum v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována desetidenní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek, jakož i potvrzení o úhradě kupní ceny. Z těchto listin vzal za prokázané, že společnost právnická osoba, uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou.
4. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalované nebyla rozporována a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
5. Ze smlouvy o půjčce číslo hodnota, bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi právnická osoba, a žalovanou. Touto smlouvou se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 18 000 Kč, když žalovaná jako zákazník se zavázala vedle poskytnutých 18 000 Kč uhradit souhrnný poplatek v částce 11 952 Kč, tedy celkem 29 952 Kč v pravidelných 52týdenních splátkách po 576 Kč. Z uvedené smlouvy bylo dále prokázáno, že žalovaná převzala plných 18 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy, což stvrdila svým podpisem na uvedené smlouvě.
6. Soud po právní stránce uzavřel, že shora uvedená smlouva o půjčce je neplatný právní úkon ve smyslu § 39 o. z. platného a účinného do datum za užití § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona, soud k ní přihlédne i bez návrhu. V daném případě smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 51a o. z., kdy jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, souhrnný poplatek, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena od jejího právního předchůdce. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 o. z. platného a účinného do datum, neboť dle uvedené smlouvy měla žalovaná kromě poskytnuté částky hradit též souhrnný poplatek, který představuje 66,43 % poskytnuté částky. Tato výše odměny vztažmo k půjčené částce je považována soudem za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby věřitel navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím poplatku v takové míře, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celkové částky placené dlužníkem mají fakticky dosáhnou téměř částky zapůjčené. Případný poplatek v souvislosti s poskytováním finančních prostředků může mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Také je obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takové jednání nemůže požívat právní ochrany. Soud proto uzavřel, že daná smlouva je smlouvou absolutně neplatnou, a proto poskytnuté plnění bylo posuzováno jako plnění bez právního důvodu v intencích § 451 odst. 2 o. z. platného a účinného do datum za užití § 3028 odst. 3 zákona číslo 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že žalované bylo poskytnuto 18 000 Kč, kdy žalovaná současně s touto částkou měla uhradit poplatek v souhrnné výši 11 959 Kč, tedy celkem 29 953 Kč, a žalovaná na jistině se domáhá úhrady částky 17 933,89 Kč a na souhrnném poplatku 11 566,11 Kč lze matematickým postupem dospět k částce 452 Kč, která byla žalobkyni, případně jejímu právnímu předchůdci stran žalované uhrazena (29 952 Kč -29 500 Kč). Navíc žalobkyně k výzvě soudu obsažené v usnesení ze dne datum č.j. 5 C 206/2025 -26 uvedla, že žalovaná uhradila pouhých 452 Kč. Žalovaná netvrdila, nedoložila jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce ve výši 18 000 Kč uhradila více. Za tohoto stavu věci se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila o částku 17 548 Kč (18 000-452 Kč). Soud proto právě tuto částku uložil žalované k úhradě žalobkyni, tak jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění. Takováto výzva byla učiněna dopisem ze dne datum, který byl dán k poštovní přepravě datum, jak doloženo podacím lístkem. Ve světle § 573 zákona č. 89/2012 Sb. se výzva k plnění dostala do dispoziční sféry žalované třetí pracovní den od podání na poštu. Dle uvedené výzvy měla žalovaná plnit do datum, pokud tak neučinila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění dle § 1968 , § 1970 o. z. a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení v zákonné výši k uvedenému datu činil 11,50 % ročně, dle § 2 vyhlášky č. 351/2023 Sb. , avšak žalobkyně se domáhala úroku nižšího 3 % ročně, soud vázán žalobním petitem jí v tomto směru vyhověl.
7. S ohledem na shora prezentované právní závěry soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.
8. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy žalovaná měla úspěch v převážné části předmětu sporu, měla by proto právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly. V této souvislosti je nutné zmínit nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne datum, kdy je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, to je nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. Soud proto při určení míry úspěchu ve věci vycházel též z požadovaných úroků z prodlení a jejich kapitalizace ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci.
9. Soud v daném případě nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto žalobkyni jako stranu ve sporu převážně neúspěšnou stíhá povinnost doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech poplatek z návrhu ve výši 295 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 1 180 Kč v souladu s položkou 2 bod 1 písm. c) Sazebníků poplatků. Podle položky 2 bod 2, položky 1 bod 1 písm. b) Sazebníku však soudní poplatek by činil 1 475 Kč, zbývá proto doplatil 295 Kč. Soud při svém rozhodování vycházel z § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění, kdy splatnost poplatků nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.
10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuce).