Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 95/2025-98

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Němcem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně

sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky

sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky 25 469 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 496 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 973 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 466 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 89,07 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do 23. 8. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 24. 8. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 496 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 973 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 466 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 89,07 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do 23. 8. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 24. 8. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 466 Kč představující podle žaloby jistinu ve výši 17 154,45 Kč, smluvní pokutu do zesplatnění ve výši 1 497 Kč,Anonymizovánonáhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč a úhradu za pojištění ve výši 215 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 466 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do zaplacení, dále částky ve výši 6 003 Kč představující smluvní pokutu po zesplatnění, úroku ve výši 89,07 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 31. 7. 2024 do 23. 8. 2024 a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 14 121,39 Kč za dobu od 24. 8. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok za dobu od 31. 7. 2024 dosáhne částky 33 199 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru číslo hodnota, na jejímž základě byl žalovanému na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 89,07 % p.a. splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 752 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březen 2024. Žalovaný uhradil pouze částku ve výši 3 504 Kč, proto došlo ke dni 29. 7. 2024 k zesplatnění úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi účastníky byla dneAnonymizováno27. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Žalobkyně předložila kopii občanského průkazu žalovaného, potvrzení o odeslání částky částka ze dne datum s VS var. symbol a poznámkou „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Podpisovy kod a identifikace klienta pro poskytnuti spotrebitelského uveru. právnická osoba. IC: IČO“ na bankovní účet žalovaného. Dne datum byla žalovanému na telefonní číslo tel. číslozaslána SMS „Anonymizováno: Vazeny kliente, na jméno FO jsme odeslali platbu ve vysi 1 Kc. VS této platby pouzijte jako podpisovy kod pro odpovedni SMS na tuto zpravu ve tvaru: Souhlasim Jmeno Prijmeni PodpisovyKod“. Dne datum byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru: „Souhlasim Jméno žalovaného Anonymizováno“ z telefonního čísla hodnota. Jedinečným kódem Anonymizováno byla poté smlouva o úvěru dne datum v Anonymizováno:Anonymizováno hod. podepsána. Na základě uvedeného soud uzavřel, že žalobkyně prokázala, že uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to v souladu s z. č. , , v platném znění (dále jen o. z.). Žalovaný prokázal svou totožnost občanským průkazem, předložil částečný výpis z běžného účtu a zasláním SMS kódu projevil svou vůli být vázán úvěrovou smlouvou [smlouva o úvěru, částečný výpis z účtu, kopie občanského průkazu, potvrzení o odeslání částka, potvrzení o zaslané SMS a potvrzení o přijaté SMS].

4. Na účet žalovaného byla dne datum připsána částka 15 000 Kč [výpisu z účtu žalovaného], na kterou žalovaný uhradil částku 3 504 Kč [karta klienta].

5. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, provedla žalobkyně lustraci žalovaného v nebankovním registru klientských informací (NRKI). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací činil počet bank a finančních institucí, u kterých si žalovaný žádal o úvěr 6. Z výpisu z registru Cribis bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v době uzavření úvěrové smlouvy v exekuci. Vedle toho žalobkyně v rámci daného zkoumání provedla hodnocení klienta dle údajů o příjmech a výdajích klienta. V tomto směru bylo v žalobkyní předložené formulářové ě nazvané HODNOCENÍ KLIENTA vyplněno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 20 000 Kč, přičemž z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného předloženého žalobkyní vyplývá, že žalovaný obdržel dne datum mzdu ve výši částka, dne datum obdržel mzdu ve výši částka, dne datum obdržel mzdu ve výši částka a dne datum obdržel mzdu ve výši částka. V kolonce výdaje žalovaného je v hodnotícím formuláři uvedena částka 4 860 Kč s poznámkou „životní minimum,“ u druhé osoby v domácnosti je uvedena nula, u počtu a výdajích na děti v domácnosti je uvedeno 0, stejně jako u spoření, splátek, konsolidovaných splátek 3. stran a ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.). U splátek Jméno žalobkyně. je uvedena částka 1 793 Kč. Žalovaný mezi svými výdaji uvedl náklady na bydlení ve výši 3 915 Kč, což obvyklým výdajům samostatně žijící osoby za bydlení neodpovídá, proto měly být tyto výdaje zdůvodněny a doloženy. Žádné relevantní důkazy, z nichž by vyplývalo, že se žalobkyně blíže zabývala výdaji žalovaného však ani na výzvu soudu předloženy nebyly.

6. Z výpisu z účtu žalovaného vyžádaného soudem za období od datum do datum vyplývá, že žalovaný neměl disponibilní prostředky ke splácení projednávaného úvěru. Ke dni datum činil počáteční zůstatek na účtu žalovaného -částka, ke dni datum činil konečný zůstatek na účtu -částka, ke dni datum činil konečný zůstatek na účtu -částka, ke dni datum činil konečný zůstatek na účtu -částka a ke dni datum činil konečný zůstatek -částka. Žalovanému byl dne datum vyplacen úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka, dne datum úvěr ve výši částka a dne datum úvěr ve výši částka. Platby v řádech tisíců zasílal na Anonymizováno.cz. V období od datum do poskytnutí projednávaného úvěru odeslal na Anonymizováno.cz částku v celkové výši částka [výpis z účtu žalovaného za období od datum do datum].

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , , v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. S ohledem na popsaný skutkový stav věci má soud za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně (s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, resp. z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To žalobkyně nesplnila a tomu odpovídá i výsledek, když žalovaný neuhradil řádně a včas ani jednu splátku. K zákonem stanovené neplatnosti smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, soud přihlíží i bez návrhu žalovaného spotřebitele (viz § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

13. V dané věci, jak bylo popsáno výše, žalobkyně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného řádně nesplnila. Jak bylo soudem zjištěno, žalobkyně si od žalovaného vyžádala informace a doklady týkající se pouze jeho příjmů, nicméně podstatné výdaje žalovaného nebyly nijak blíže zjišťovány a ověřovány. Žalobkyně k výdajové stránce žalovaného uvedla, že by měly zcela postačovat údaje, které poskytuje , o životním a existenčním minimu, které byly stanoveny na částku 4 860 Kč a dále vycházela z údajů uvedených žalovaným v kartě hodnocení klienta, přičemž pokud jde o náklady na bydlení, nemá k dispozici doklad o výši nájemného anebo jiné potvrzení o nákladech žalovaného souvisejících s bydlením. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39). Pouhé uvedení údajů do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně si od žalovaného vyžádala pouze potvrzení o příchozí mzdě, přestože jí nic nebránilo v tom, aby si od žalovaného vyžádala kompletní výpis z jeho účtu za období alespoň 3 měsíců před poskytnutím úvěru. V souladu se shora citovaným poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k nedostatku jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. S ohledem na uvedené, soud považuje v daném případě za neopodstatněnou argumentaci žalobkyně rozhodnutím Nejvyššího soudu v Brně ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , týkající se otázky přiměřenosti a obezřetnosti při posuzování schopnosti dlužníka úvěr splácet ve vztahu k výši poskytnutého úvěru, neboť poskytovatel úvěru by měl přesvědčivě zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit (viz rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

14. Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla na místě i vzhledem k nereálným údajům uvedeným ze strany žalovaného, byť současně prohlásil, že jsou „pravdivé a úplné.“ U nákladů na stravu lze obecně vycházet z částky životního minima, nicméně tvrzený výdaj na bydlení ve výši 3 915 Kč neodpovídá obvyklým výdajům na bydlení v České republice, přesto nebyl nijak prověřován. Přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky), lze doložit poměrně snadno. Při odborném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se není možné spokojit s tvrzením o výdajích ve výši 0 Kč na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky, dopravu atd. Na základě neúplných a neověřených zjištění ohledně výdajů žalovaného dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný má disponibilní prostředky na splácení úvěru, což však vyvrací výpis z jeho účtu za období listopad 2023 až únor 2024, z něhož vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly mnohem vyšší než životní minimum. Žalovaný po celé posuzované období neměl disponibilní prostředky na splácení úvěru. Jeho účet po celou dobu vykazoval záporný zůstatek. Se svými příjmy žalovaný nevystačil a již před poskytnutím posuzovaného úvěru se zadlužoval. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, přestože měl vyšší výdaje než příjmy, zadlužoval se, nemalé finanční prostředky prosázel a na účtu neměl disponibilní prostředky na splácení úvěru.

15. Lze tedy uzavřít, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, neboť toto posouzení proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla. Důsledkem tohoto postupu a nesplnění zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a oba si tak byli povinni vrátit, co si na jejich základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 15 000 Kč poníženou o provedené úhrady ve výši 3 504 Kč. Soud tak žalovaného zavázal k zaplacení částky 11 496 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

16. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

17. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 11 496 Kč coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

18. Předmětem sporu byla částka částka [částka + částka (12,75% p.a. úrok z prodlení z částka od datum do datum (vyhlášení rozhodnutí) + částka (89,07% p.a. úrok z částka od datum do datum + 14,75% p.a. úrok z částka od datum do datum (vyhlášení rozhodnutí)], přičemž úspěšná byla ohledně částky částka, tedy z 36 %. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.